Hvězdotřesení, nebezpečné asteroidy i rodná čísla hvězd. Observatoř Gaia detailně popsala Mléčnou dráhu

Vesmírná observatoř Gaia dosud zmapovala přes 1,6 miliard hvězd, přes jedenáct milionů galaxií a 158 tisíc asteroidů. Teleskop, který Evropská vesmírná agentura (ESA) vypustila v roce 2013, přinesl tolik nových a přesných údajů, že dokážou podle astronomů nahradit veškerá předchozí pozorování. Kromě jiného mohou pomoct s určením stáří hvězd, zkoumáním vlastností Mléčné dráhy nebo počátku Sluneční soustavy.

Původním cílem vesmírné observatoře Gaia, kterou provozuje Evropská kosmická agentura (ESA), bylo zmapovat miliardu hvězd – tento cíl ale už dávno překonala. Své mapování kosmu proto rozšířila do úplně nových rozměrů: zveřejnila podrobnější měření stovek milionů hvězd a poprvé také asteroidů, galaxií a dokonce i prostředí mezi hvězdami.

„Najednou máme záplavu dat,“ komentoval výsledky astrofyzik Laurent Eyer z Ženevské univerzity, který na projektu Gaia pracuje. U některých pozorování tyto nové výsledky podle Eyera v podstatě nahrazují všechna předchozí pozorování: „Ta data jsou prostě lepší. Je to úžasné.“ 

Nové výsledky, které ESA zveřejnila v pondělí, pocházejí z měření provedených v letech 2014 až 2017. Vědci z nich už zjistili překvapivé věci, například existenci nečekaně masivních „hvězdotřesení“ na povrchu tisíců hvězd.

Materiál je ale pro astronomy především novým nástrojem, který jim pomůže pochopit, jak se formují a vyvíjejí hvězdy, planety a celé galaxie. Záhad, které by tato data mohla vyřešit, je podle ESA celá řada.

Řídká asteroidová polévka

Pás asteroidů mezi Marsem a Jupiterem je jakousi „řídkou polévkou“, do které padaly přísady z nejrůznějších dob vývoje Sluneční soustavy. Poté, co se zformovala Země a další planety, se zbylý kamenný stavební materiál navzájem srážel a zanechával po sobě změť úlomků.

Když ale vědci o jednotlivých asteroidech zjistí dost informací, jsou schopni rekonstruovat, kde se tyto planetky vzaly a kdy vznikly. A to může umožnit nahlédnout do prvních okamžiků Sluneční soustavy a pochopit, jak vznikala.

Nový rozsáhlý soubor dat z mise Gaia může pomoci tuto hádanku vyřešit, věří astrofyzička Federica Spotová z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v Cambridge. Obsahuje totiž údaje o chemickém složení více než šedesáti tisíc asteroidů – to je šestkrát víc, než kolik jich měli vědci k dispozici doposud. 

„Můžete se teď prostě vrátit zpět v čase a pokusit se pochopit celý vznik a vývoj Sluneční soustavy,“ říká Spotová. „To je něco úžasného. Před projektem Gaia jsme na to nemohli ani pomyslet.“

Asteroidy ale nejsou jen pamětníky na staré časy Sluneční soustavy. Pro Zemi a její obyvatele mohou představovat hrozbu. Nová data z teleskopu Gaia by mohla odhalit i ty, které je ze Země téměř nemožné spatřit, protože obíhají příliš blízko Slunce, vysvětluje astronom Thomas Burbine z Mount Holyoke College v South Hadley. 

Rodné číslo hvězdy

Nová data umožňují i mnohem hlubší pohled na stovky milionů hvězd prostřednictvím měření jejich teploty, gravitace a chemického složení. Vědci tak doufají, že z nich vyčtou „rodná čísla hvězd“ – tedy dobu jejich vzniku a mnoho dalších vlastností, jež při zrození měly.

Změřit stáří hvězd bylo dosud nesmírně obtížné. „Setkáváme se někdy s nejistotou přesahující miliardu let,“ zdůrazňuje astrofyzik Alessandro Savino z Kalifornské univerzity v Berkeley.

Hladová Mléčná dráha

Mise Gaia by mohla dát odpovědi i na otázky ohledně chování Mléčné dráhy. Tato dynamická a proměnlivá galaxie totiž „požírá“ různé menší galaxie. Předpovědi, kdy a jak k těmto vesmírným splynutím dochází, ale dosud příliš nefunogvaly. Po desetiletí byly navíc v rozporu s reálními důkazy z naší galaxie, upozorňuje astrofyzik Bertrand Goldman z Mezinárodní vesmírné univerzity ve francouzském Štrasburku.

Gaia má potenciál to konečně zlomit. Díky jejím datům je totiž možné analyzovat věk nejrůznějších struktur v Mléčné dráze a určit tak části mimogalaktických objektů, které do ní proniknuly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 26 mminutami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 9 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 11 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...