Hvězdotřesení, nebezpečné asteroidy i rodná čísla hvězd. Observatoř Gaia detailně popsala Mléčnou dráhu

Vesmírná observatoř Gaia dosud zmapovala přes 1,6 miliard hvězd, přes jedenáct milionů galaxií a 158 tisíc asteroidů. Teleskop, který Evropská vesmírná agentura (ESA) vypustila v roce 2013, přinesl tolik nových a přesných údajů, že dokážou podle astronomů nahradit veškerá předchozí pozorování. Kromě jiného mohou pomoct s určením stáří hvězd, zkoumáním vlastností Mléčné dráhy nebo počátku Sluneční soustavy.

Původním cílem vesmírné observatoře Gaia, kterou provozuje Evropská kosmická agentura (ESA), bylo zmapovat miliardu hvězd – tento cíl ale už dávno překonala. Své mapování kosmu proto rozšířila do úplně nových rozměrů: zveřejnila podrobnější měření stovek milionů hvězd a poprvé také asteroidů, galaxií a dokonce i prostředí mezi hvězdami.

„Najednou máme záplavu dat,“ komentoval výsledky astrofyzik Laurent Eyer z Ženevské univerzity, který na projektu Gaia pracuje. U některých pozorování tyto nové výsledky podle Eyera v podstatě nahrazují všechna předchozí pozorování: „Ta data jsou prostě lepší. Je to úžasné.“ 

Nové výsledky, které ESA zveřejnila v pondělí, pocházejí z měření provedených v letech 2014 až 2017. Vědci z nich už zjistili překvapivé věci, například existenci nečekaně masivních „hvězdotřesení“ na povrchu tisíců hvězd.

Materiál je ale pro astronomy především novým nástrojem, který jim pomůže pochopit, jak se formují a vyvíjejí hvězdy, planety a celé galaxie. Záhad, které by tato data mohla vyřešit, je podle ESA celá řada.

Řídká asteroidová polévka

Pás asteroidů mezi Marsem a Jupiterem je jakousi „řídkou polévkou“, do které padaly přísady z nejrůznějších dob vývoje Sluneční soustavy. Poté, co se zformovala Země a další planety, se zbylý kamenný stavební materiál navzájem srážel a zanechával po sobě změť úlomků.

Když ale vědci o jednotlivých asteroidech zjistí dost informací, jsou schopni rekonstruovat, kde se tyto planetky vzaly a kdy vznikly. A to může umožnit nahlédnout do prvních okamžiků Sluneční soustavy a pochopit, jak vznikala.

Nový rozsáhlý soubor dat z mise Gaia může pomoci tuto hádanku vyřešit, věří astrofyzička Federica Spotová z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v Cambridge. Obsahuje totiž údaje o chemickém složení více než šedesáti tisíc asteroidů – to je šestkrát víc, než kolik jich měli vědci k dispozici doposud. 

„Můžete se teď prostě vrátit zpět v čase a pokusit se pochopit celý vznik a vývoj Sluneční soustavy,“ říká Spotová. „To je něco úžasného. Před projektem Gaia jsme na to nemohli ani pomyslet.“

Asteroidy ale nejsou jen pamětníky na staré časy Sluneční soustavy. Pro Zemi a její obyvatele mohou představovat hrozbu. Nová data z teleskopu Gaia by mohla odhalit i ty, které je ze Země téměř nemožné spatřit, protože obíhají příliš blízko Slunce, vysvětluje astronom Thomas Burbine z Mount Holyoke College v South Hadley. 

Rodné číslo hvězdy

Nová data umožňují i mnohem hlubší pohled na stovky milionů hvězd prostřednictvím měření jejich teploty, gravitace a chemického složení. Vědci tak doufají, že z nich vyčtou „rodná čísla hvězd“ – tedy dobu jejich vzniku a mnoho dalších vlastností, jež při zrození měly.

Změřit stáří hvězd bylo dosud nesmírně obtížné. „Setkáváme se někdy s nejistotou přesahující miliardu let,“ zdůrazňuje astrofyzik Alessandro Savino z Kalifornské univerzity v Berkeley.

Hladová Mléčná dráha

Mise Gaia by mohla dát odpovědi i na otázky ohledně chování Mléčné dráhy. Tato dynamická a proměnlivá galaxie totiž „požírá“ různé menší galaxie. Předpovědi, kdy a jak k těmto vesmírným splynutím dochází, ale dosud příliš nefunogvaly. Po desetiletí byly navíc v rozporu s reálními důkazy z naší galaxie, upozorňuje astrofyzik Bertrand Goldman z Mezinárodní vesmírné univerzity ve francouzském Štrasburku.

Gaia má potenciál to konečně zlomit. Díky jejím datům je totiž možné analyzovat věk nejrůznějších struktur v Mléčné dráze a určit tak části mimogalaktických objektů, které do ní proniknuly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
před 13 hhodinami

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizovánovčera v 00:07

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
27. 2. 2026

Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.
27. 2. 2026

Snímek rypouších mláďat vyhrál soutěž podvodních fotografií

Porota britské fotografické soutěže Underwater Photographer of the Year, která se koná od roku 1965, vyhlásila letošní vítěze. Je specializovaná na hledání nejlepších snímků, které vznikly pod vodní hladinou. Celkovým vítězem se stal snímek dvojice rypouších mláďat od Mattyho Smithe.
27. 2. 2026

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
27. 2. 2026
Načítání...