Archeologové odhalili 3400 let staré město na dně vyschlé nádrže. Patřilo starověké říši Mitanni

Tým německých a kurdských archeologů odhalil 3400 let staré město, které se kdysi nacházelo na řece Tigris. Osada se vynořila z vod mosulské nádrže počátkem letošního roku, když hladina vody v důsledku extrémního sucha v Iráku rychle klesla. Rozsáhlé město s palácem a několika velkými budovami by podle vědců mohlo být starověké Zakhiku, jedno z důležitých center říše Mitanni (někdy též Mittani).

Irák je jednou ze zemí světa nejvíce postižených změnou klimatu. Zejména jih země už několik měsíců trpí extrémním suchem. Aby se zabránilo vysychání úrody, bylo od prosince odčerpáno velké množství vody z mosulské nádrže, nejdůležitějšího zásobníku vody v Iráku. A tím, že v ní historicky poklesla hladina, se z vody vynořilo město z doby bronzové.

O existenci této starověké metropole v Kemunu v iráckém Kurdistánu se sice vědělo, ale archeologové ji nestihli prozkoumat předtím, než byla před desítkami let zatopena. 

Město Zakhiku
Zdroj: University of Tübingen

Když se o poklesu hladiny dozvěděli archeologové, pochopili, že před sebou mají příležitost, která se nemusí opakovat další desítky let. Kurdský archeolog Hasan Ahmed Qasim se spojil s německými experty z univerzit ve Freiburgu a v Tübingenu a narychlo společně zorganizovali záchrannou expedici. 

Německo-kurdský archeologický tým byl pod obrovským časovým tlakem, protože nebylo jasné, kdy voda v nádrži opět stoupne. Vykopávky proběhly v lednu a únoru 2022, teď vědci zveřejnili výsledky.

  • Mitanni bylo království v severní Mezopotámii existující v patnáctém až čtrnáctém století před naším letopočtem. V období svého největšího rozmachu zahrnovalo území dnešního jihovýchodního Turecka, severní Sýrie a severního Iráku. Hlavním městem bylo Vaššukkani, jehož umístění ještě není přesně známo. 
  • Království Mitanni je považováno za feudální uskupení pod vedením válečné šlechty indoevropského původu, která obsadila území Levanty v období sedmnáctého století před naším letopočtem; jeho vliv je patrný z písemných pramenů pocházejících z tohoto období. K zániku mitannského státu došlo kolem roku dvanáct set před naším letopočtem.

Opevnění, dílny i mohutný sklad

Během krátké doby se badatelům podařilo město z velké části zmapovat. Kromě paláce, který byl zdokumentován už během výzkumu v roce 2018, se podařilo odkrýt několik dalších velkých staveb –⁠ mohutné opevnění s hradbami a věžemi, monumentální několikapatrovou skladovací budovu a také dílny. Celý rozsáhlý komplex pochází z doby říše Mitanni, která ovládala velké části severní Mezopotámie a Sýrie.

Město Zakhiku
Zdroj: University of Tübingen

„Budova skladu má zvláštní význam, protože v ní muselo být skladováno obrovské množství zboží, které se sem pravděpodobně přiváželo z širokého okolí,“ uvedla archeoložka Ivana Puljizová. Qasim dodává: „Výsledky vykopávek ukazují, že tato lokalita byla v říši Mitanni důležitým centrem.“

Vědce překvapilo, v jak dobrém stavu se zachovaly až několikametrové zdi. Nečekali, že hliněné cihly, které byly vysušené jen sluncem, vydrží prakticky netknuté, a to přesto, že byly více než čtyřicet let pod vodou. Zřejmě za to může zemětřesení, jež město zasáhlo někdy kolem roku 1350 před naším letopočtem. Při něm zřícené horní části hradeb pohřbily budovy pod sebou, a tak je ochránily před nepříznivými vlivy okolního prostředí.

Výjimečně zajímavý je nález pěti keramických nádob, které obsahovaly archiv více než stovky klínopisných tabulek. Pocházejí z období střední Asýrie, vznikly tedy krátce po katastrofě, která město postihla při zemětřesení. Některé hliněné tabulky, které mohou být dopisy, jsou dokonce stále v hliněných obalech. Vědci doufají, že tento objev poskytne důležité informace o konci města z období říše Mitanni a počátku asyrské nadvlády v regionu.

„Je téměř zázrak, že klínopisné tabulky z nepálené hlíny přežily tolik desetiletí pod vodou,“ říká Peter Pfälzner, další z archeologů, kteří na místě pracovali. 

Hliněné destičky s nápisy nalezené v hliněné nádobě
Zdroj: University of Tübingen

Archeologové se navíc také pokusili odkrytou lokalitu lépe ochránit pro příští možný průzkum. Zakryli proto vykopané budovy těsně přiléhající plastovou fólií a poté ji zasypali štěrkem. Tato bariéra má ochránit stěny z nepálené hlíny a případné další nálezy, které se v ruinách dosud skrývají. Lokalita je teď, na konci května, opět zcela zatopená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 20 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 22 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...