Sibiřské tundře hrozí zánik. V nejlepším případě se dle studie rozdělí na dvě části

V důsledku globálního oteplování rychle stoupají teploty v Arktidě. Hranice, kde rostou sibiřské modřínové lesy, se neustále posouvá na sever a postupně vytlačuje rozsáhlé plochy tundry, které jsou domovem jedinečné směsice rostlin a živočichů.

Odborníci z Institutu Alfreda Wegenera připravili počítačovou simulaci toho, jak by se tyto lesy mohly v budoucnu rozšířit právě na úkor tundry. Tvrdí, že pokud se nepodaří změny klimatu zkrotit, je tundra odsouzená k zániku. Jen když se podaří dodržet ta nejpřísnější opatření na ochranu klimatu, mohlo by asi třicet procent tundry přežít. Studie vyšla na konci května v odborném časopise eLife.

Mizení tundry v různých klimatických scénářích. Žlutě je tundra, zeleně hranice lesů a lesy a červeně teoretické oblasti, kam by se tundra mohla vrátit
Zdroj: eLife

Klimatická krize se v Arktidě projevuje výjimečně silně. Průměrná teplota vzduchu se tam za posledních padesát let zvýšila o více než dva stupně Celsia, tedy mnohem více než kdekoli jinde. A tento trend bude pokračovat.

Pokud budou přijata ambiciózní opatření ke snížení emisí skleníkových plynů (emisní scénář RCP 2.6), mohlo by se další oteplování Arktidy do konce století omezit na hodnotu těsně pod dvěma stupni. Podle modelových předpovědí, pokud emise zůstanou vysoké (scénář RCP 8.5), bychom se mohli do roku 2100 dočkat dramatického nárůstu průměrných letních teplot v Arktidě, a to až o čtrnáct stupňů Celsia oproti dnešnímu normálu.

„Pro Severní ledový oceán a mořský led bude mít současné i budoucí oteplování vážné důsledky,“ vysvětluje profesorka Ulrike Herzschuhová z Institutu Alfreda Wegenera na Helmholtzově centru pro polární a mořský výzkum.

„Dramaticky se ale změní i prostředí na pevnině. Rozsáhlé plochy tundry na Sibiři a v Severní Americe se masivně zmenší, protože hranice stromů, která se již nyní pomalu mění, bude v blízké budoucnosti rychle postupovat na sever. V nejhorším případě nezbude v polovině tisíciletí prakticky žádná tundra. V průběhu naší studie jsme tento proces simulovali pro tundru v severovýchodním Rusku. Hlavní otázka, která nás zajímala, zněla: jakou cestou emisí se musí lidstvo vydat, aby si zachovalo tundru jako útočiště pro flóru a faunu a také její roli pro kultury původních obyvatel a jejich tradiční vazby na životní prostředí?“

Tundra není poušť

Tundra je domovem jedinečného společenstva rostlin, z nichž zhruba pět procent je endemických, což znamená, že se vyskytují pouze v Arktidě. Mezi typické druhy patří dryádka osmiplátečná, mák kořenatý a také vrby a břízy, které se přizpůsobily místním drsným podmínkám – krátkým létům a dlouhým, úmorným zimám. Je také domovem vzácných živočišných druhů, jako jsou sobi, lumíci a některý hmyz, například arktický čmelák bombus polaris.

Herzschuhová a Stefan Kruse použili pro simulaci vegetační model LAVESI. „Umožňuje nám zobrazit celé stromové společenství na úrovni jednotlivých stromů,“ vysvětluje Kruse. „Model zobrazuje celý životní cyklus sibiřských modřínů v přechodové zóně k tundře – od vzniku a šíření semen přes klíčení až po plně vzrostlé stromy. Tímto způsobem můžeme velmi realisticky zobrazit postupující stromovou linii v oteplujícím se klimatu.“

Výsledky byly jasné: modřínové lesy by se mohly šířit na sever rychlostí až 30 kilometrů za desetiletí. Rozlohy tundry, která se kvůli přilehlému Severnímu ledovému oceánu nemůže přesunout do chladnějších oblastí, by se tak rok od roku stále více zmenšovaly. Vzhledem k tomu, že stromy nejsou mobilní a semena každého z nich mohou dosáhnout jen omezeného okruhu rozšíření, zpočátku by vegetace za oteplováním výrazně zaostávala, ale pak by ho doháněla.

Ve většině scénářů by v polovině tisíciletí zůstalo méně než šest procent dnešní tundry; zachránit zhruba třicet procent by bylo možné jenom s pomocí ambiciózních opatření na snížení emisí skleníkových plynů. V tom případě by se čtyři tisíce kilometrů dlouhý nepřerušený pás tundry na Sibiři rozdělil na dvě části, vzdálené od sebe asi dva a půl tisíce kilometrů. Jedna část tundry by vydržela na poloostrově Tajmyr na západě, druhá na poloostrově Čukotka na východě.

Zajímavé je, že i kdyby se atmosféra v průběhu tisíciletí opět ochladila, lesy by už bývalé tundrové oblasti zcela neopustily.

„V tuto chvíli je to pro sibiřskou tundru otázka života a smrti,“ říká v souvislosti se studií vedoucí projektu Chráněná území a klimatické změny Eva Klebelsbergová. „Větší území můžeme zachránit jenom s velmi ambiciózními cíli v oblasti ochrany klimatu. A i v takovém případě budou nakonec v nejlepším případě existovat dvě oddělená místa s menšími populacemi rostlin a živočichů, které budou velmi zranitelné vůči rušivým vlivům. Proto je důležité, abychom v těchto oblastech zintenzivnili a rozšířili ochranná opatření a chráněná území, a zachovali tak útočiště pro jedinečnou biodiverzitu tundry,“ dodává Klebelsbergová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První pozorování námluv žraloků obrovských ukázalo kousání i pronásledování

Žraloci obrovští patří k nejzáhadnějším obyvatelům mořských hlubin. O chování dospělých se ví jen málo. Teď se ale podařilo poprvé zblízka nafilmovat, jak vypadají námluvy těchto až dvanáct metrů dlouhých mořských obrů.
před 3 hhodinami

Rostlinné mléko může zvýšit riziko deprese, naznačila studie

Konzumace rostlinného mléka zvyšuje riziko vzniku deprese, uvádí studie, o které informoval server britského deníku The Times. U lidí, kteří pijí polotučné kravské mléko, je pravděpodobnost výskytu depresí a úzkostí podle vědců nižší. Autoři zároveň varují, že výsledky výzkumu je potřeba prověřit.
před 6 hhodinami

Otázky a odpovědi: Co se ví o viru, který se šíří v Číně

Především na sociálních sítích, ale i v bulvárních médiích se šíří zprávy o novém viru, který v Číně mimo jiné plní krematoria. Téma virové epidemie, která se objeví v Číně přesně pět let po covidu, je atraktivní. Ale pohled na reálná data ukazuje, že aktuální situace není ani zdaleka tak dramatická. Nový virus ve skutečnosti není tak nový – dokonce je pravděpodobné, že už prošel i českou populací.
včera v 15:35

Lidé v paleolitu se neživili paleo dietou. Jedli třeba stulíky

V představě řady lidí se v pravěku lidstvo živilo hlavně masem. Podle nové studie je ale opak pravdou. Vědci našli v Izraeli důkazy o tom, jak bohatá a pestrá byla paleolitická rostlinná potrava.
včera v 15:20

Plodnost snížily mezi roky 2021 a 2022 obavy z očkování, říká český výzkum

Výrazný pokles plodnosti v Česku mezi lety 2021 a 2022 souvisí podle vědkyň z Národního institutu SYRI s očkováním proti covidu-19. Vědkyně modelovaly plodnost pro rok 2022 a vycházely při tom z předpokladu, že ženy v důsledku obav z možných vedlejších účinků látky vědomě odkládaly svoje reprodukční záměry v měsíci vakcinace.
včera v 12:49

Sibiřský mráz v Československu uvěznil auta a omezil elektrárny

Před čtyřiceti lety, 7. ledna 1985, zasáhla Československo a celou oblast střední Evropy šestidenní vlna silných mrazů v důsledku proniknutí velmi studeného vzduchu od severovýchodu. Druhá vlna extrémně chladného počasí přišla od 11. do 13. února téhož roku. Při obou mrazivých vlnách se teploty několik dní držely kolem minus třiceti stupňů Celsia.
včera v 10:07

Čínská policie testuje hlídkující roboty se sítěmi a slzným plynem

Ve východní Číně chce místní policie nasazovat na hlídky v ulicích pojízdné roboty. Podle deníku South China Morning Post jsou tyto stroje schopné identifikovat osoby porušující zákony, a dokonce je pomocí slzného plynu paralyzovat.
včera v 08:00

Meta chce zaplavit Facebook AI uživateli. Těm lidským se to nelíbí

Sociální sítě by podle šéfů společnosti Meta měly být oživené „neživými uživateli“. Avatary generované umělou inteligencí mají zvýšit míru toho, jak se lidští uživatelé zapojují například do diskuzí. Po bouřlivých reakcích na sociálních sítích se ukázalo, že Facebook i Instagram už s těmito technologiemi experimentovaly.
6. 1. 2025
Načítání...