Rostlinné mléko může zvýšit riziko deprese, naznačila studie

Konzumace rostlinného mléka souvisí se zvýšeným vznikem deprese, uvádí studie, o které informoval server britského deníku The Times. U lidí, kteří pijí polotučné kravské mléko, je pravděpodobnost výskytu depresí a úzkostí podle vědců nižší. Autoři zároveň varují, že výsledky výzkumu je potřeba prověřit.

Britská biobanka deset let sbírala data ke studii od více než 350 tisíc lidí. Zkoumala změny v jejich duševním zdraví a náznaky možných problémů. Studie zjistila, že ti, kteří pili polotučné kravské mléko, měli o dvanáct procent nižší pravděpodobnost, že se u nich vyvine deprese, a o deset procent nižší pravděpodobnost, že budou trpět úzkostmi. Naopak u těch, kteří pili mléko rostlinného původu, jako je sójové, ovesné či mandlové, byla pravděpodobnost, že budou mít depresi, o čtrnáct procent vyšší.

Mléko je bohatý zdroj živin, jako je laktóza, tuky, bílkoviny a minerály, které jsou nezbytné pro zachování lidského zdraví,“ uvedli vědci ze Southern Medical University v čínském Kantonu, kteří studii vypracovali. Dodali, že kravské mléko je životně důležitým zdrojem vápníku, který tělu pomáhá zvýšit tvorbu serotoninu, takzvaného hormonu štěstí. Jeho hladina ovlivňuje to, jakou má člověk náladu.

Výsledky je třeba ověřit

Serotonin se hojně vyskytuje v nasycených tucích. Konzumace velkého množství nasycených tuků ale vede ke zvýšené hladině cholesterolu, k mrtvicím a srdečním onemocněním, a také zvyšuje riziko deprese. Proto vědci upřednostňují polotučné mléko, které obsahuje méně nasycených tuků a také více nenasycených tuků než mléko plnotučné.

Mezi konzumací odtučněného mléka a vznikem depresí nebo úzkostí nenašli vědci žádnou souvislost.

Autoři varují – přes robustní vzorek zkoumaných lidí – před unáhlenými závěry. „Vzhledem k tomu, že tyto výsledky jsou založeny na údajích o stravování, které poskytli sami pacienti, a jsou ovlivněny dlouhou dobou sledování, je třeba výsledky interpretovat opatrně. Pro spolehlivé stanovení těchto souvislostí je zapotřebí dalšího výzkumu, který by tyto výsledky ověřil a prozkoumal vliv množství konzumovaného mléka na duševní zdraví,“ dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 3 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.