Čínští vědci zveřejnili model, který ukazuje následky pandemie covidu-19, kdyby ji země nekontrolovala. Podle analýzy by měl Peking se zvládáním situace obrovský problém, kapacita nemocnic by byla na celé týdny několikanásobně překročena a zemřel by v optimistickém scénáři přes milion lidí.
Bez lockdownů by v Číně během půlroku na covid zemřelo nejméně 1,6 milionu lidí, ukázaly modely
Řada epidemiologů vyčítá Číně, že se snaží stále ještě tvrdými lockdowny chránit před šířením covidu, v současné době před variantou omikron. „Vzhledem k tomu, jak se virus nyní chová a co očekáváme v budoucnu, je strategie nulové tolerance neudržitelná, je třeba přejít k jiné,“ prohlásil také v úterý generální ředitel Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Skupina čínských epidemiologů tento týden zveřejnila výsledky jejich modelů, které ukazují, co by v zemi způsobilo, kdyby se koronavirus rozšířil. Studie vyšla v prestižním žurnálu Nature Medicine, výzkum platila Čínská akademie věd.
Z dvacítky 112 milionů
Covid-19 dokáže velmi rychle nakazit obrovské množství lidí, stačí jen několik infikovaných osob, aby se nemoc rozšířila v celé zemi. Čínští vědci ve svém modelu pracovali s počátečním stavem, kdy by se na začátku března nakazilo dvacet osob. Analýza počítá s tím, že by neexistovala žádná protiepidemická opatření ani žádná specifická antivirová léčba, přičemž základní reprodukční číslo by dosahovalo hodnoty 3,9. Očkování čínskými vakcínami přitom snižovalo reprodukční číslo jen na 3,4.
Současně scénáře počítaly s tím, že by se od začátku března začalo masivně očkovat třetí dávkou čínské vakcíny, a to rychlostí 117 milionů dávek denně. Data o chování viru vědci odvozovali od toho, jak se infekce šířila v reálném prostředí, když zasáhla Hongkong.
S těmito vstupními daty provedl výzkumný tým dvě stovky simulací, jejichž výsledky se drobně lišily, ale průměrně ukazovaly, že během půlroku od první dvacítky by v Číně onemocnělo symptomaticky asi 112 milionů lidí, přičemž u pěti milionů z nich by byl průběh tak těžký, že by vyžadoval nemocniční péči.
Epidemie by v takovém případě vrcholila přibližně ke konci května. „Náš simulovaný základní scénář naznačuje, že bez opatření by příchod omikronu v březnu vyvolal tsunami případů covidu,“ konstatují autoři.
Počet hospitalizací na jednotkách intenzivní péče by dosáhl 2,7 milionu a přibližně 1,6 milionu nakažených by přímo na koronavirus zemřelo. Vědci přitom neřešili další dopady spojené s nedostupnosti zdravotní péče v době epidemické vlny, přičemž ta by způsobila další masivní společenské škody a ztráty na životech.
Optimistický scénář
Důležitým poznatkem analýzy je také fakt, že čínské vakcíny poskytují velmi špatnou ochranu proti nákaze a jen omezenou obranu proti hospitalizaci a úmrtí. „Podle našich modelů by se 41,3 procent hospitalizací mimo jednotku intenzivní péče a 28,2 procent hospitalizací na jednotce intenzivní péče týkalo očkovaných osob,“ konstatuje studie. Více než devadesát procent hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče by byli senioři ve věku nad 60 let.
V Číně není naočkováno jen asi dvanáct procent lidí, většina úmrtí by se dle modelů týkala většinou neočkovaných. Z 1,6 úmrtí by jich na neočkované připadalo 76,7 procent.
Autoři ale upozorňují, že pracují s optimistickým scénářem, kdy je očkování účinné přibližně tak jako v Hongkongu. Stejné vakcíny z ne zcela pochopených důvodů ale například v Brazílii měly nižší účinnost. Pokud by to nastalo i v Číně, pak by byly dopady ve všech ohledech asi o 44 procent horší.
Zdravotnictví by zkolabovalo
Zdravotnický systém Číny by v případě nekontrolovatelného šíření čelil největší výzvě v dějinách země a podle modelů je prakticky jisté, že by na tuto výzvu nestačil. V celostátním měřítku se odhaduje, že by stačila lůžka v nemocnicích, kterých má Čína pro respirační choroby asi 3,1 milionu. Zapotřebí by jich bylo ale najednou maximálně 1,57 milionu.
Mnohem horší by to ale bylo s místy na jednotkách intenzivní péče. Těch má celá Čína jen 64 tisíc, ale zapotřebí by jich byl na vrcholu epidemické vlny najednou až milion. Poptávka by tedy překročila reálné možnosti asi patnáctinásobně, a to po dobu přibližně 44 dní.
Vědci nenašli žádné jednotlivé opatření, které by dokázalo šíření omikronu v Číně účinně zastavit, kromě kombinace masivního očkování třetí dávkou ve spojení s lockdowny.
Uzavřená Šanghaj
Čínské úřady v boji s koronavirem nadále přijímají extrémně přísná omezení a uzavírají celá města, jakmile se v nich objeví několik desítek případů nákazy. Tento přístup vyvolává čím dál větší rozhořčení obyvatel země, především pak v Šanghaji, kde lockdown platí ve většině čtvrtí již více než měsíc.
Lidé si v čínské finanční metropoli stěžují na problémy se zásobováním potravinami i na špatné podmínky v karanténních centrech, kam jsou všichni lidé s pozitivními testy posíláni.
Šanghajské úřady nicméně zopakovaly, že se budou politiky nulové tolerance držet i nadále. „Dosáhli jsme jistého pokroku, nyní se ale nacházíme v kritickém bodě, abychom se covidu ve městě zcela zbavili,“ prohlásila městská zdravotní komise.
„Pokud nyní polevíme v ostražitosti, epidemie se může vrátit, takže je nutné vytrvat a nadále uplatňovat preventivní opatření,“ dodala.