Webbův teleskop už zná svůj první cíl. Zaostří na hvězdu u Velkého vozu

Prvním cílem vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) bude hvězda nacházející se relativně blízko Zemi v souhvězdí Velké medvědice. Vědci ji využijí k zaostření všech osmnácti segmentů primárního zrcadla teleskopu. Informovala o tom na svém webu americká vesmírná agentura NASA.

Hvězdu s označením HD 84406 lze nalézt nedaleko za hvězdným obrazcem známým jako Velký vůz, který je součástí Velké medvědice. Není příliš jasná a k jejímu spatření je potřeba alespoň silnější dalekohled. Od Země je vzdálená přibližně 241 světelných let. Světelný rok je jednotka vzdálenosti používaná v astronomii. Jde o vzdálenost, kterou světlo urazí ve vakuu za jeden pozemský rok.

Zatímco pro pozorovatele na Zemi hvězda nezáří nikterak silně, pro vesmírný dalekohled je naopak příliš jasná na to, aby ji mohl studovat poté, co na ni zaostří. „Ale prozatím je to perfektní cíl pro zahájení našeho hledání fotonů, hledání, které nás zavede do vzdáleného vesmíru,“ vysvětlují vědci spojení s programem JWST Jonathan Gardner a Alexandra Lockwoodová v příspěvku zveřejněném na blogu NASA.

Podle webu astronomy.stackexchange.com byla jedním z kritérií pro výběr prvního cíle možnost sledovat ho delší dobu. Webbův teleskop může vzhledem k nutnosti odstínění od Slunce a Země pozorovat jen úsek vesmíru v úhlu 39 stupňů, přičemž na optické vyladění potřebuje tři měsíce. To znamená, že vybraná hvězda musí právě vstoupit do zorného úhlu vesmírné observatoře.

2 minuty
Události: Webbův teleskop se blíží k cíli
Zdroj: ČT24

Kromě toho bylo nutné zvolit místo bez většího uskupení hvězd. A HD 84406 se nachází v relativně izolované oblasti Velké medvědice. Podmínkou bylo také, aby cíl nebyl až příliš jasný, což by negativně ovlivnilo činnost teleskopu, jehož zařízení je navrženo tak, aby vnímalo infračervené světlo, jež k nám v této podobě od nejvzdálenějších objektů nyní přichází.

Webbův teleskop se podívá do hlubin času

JWST je projektem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) s širší mezinárodní účastí, včetně české. Podílejí se na něm i Evropská kosmická agentura (ESA) a kanadská CSA.

Teleskop vynesla do vesmíru 25. prosince raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Jde o dosud nejvýkonnější vesmírný dalekohled. Dohlédnout by měl do počátků existence našeho vesmíru, kdy se před 13,5 miliardy let formovaly první hvězdy a galaxie. Podle NASA bude přímo pozorovat dosud neviděnou část prostoru a času. Vědcům by Webbova observatoř měla umožnit zkoumat historii kosmu v nejzazších hlubinách času a prostoru i pátrat po známkách možného života mimo Sluneční soustavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 13 hhodinami

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 16 hhodinami

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
před 17 hhodinami

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
před 18 hhodinami

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
12. 3. 2025

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
12. 3. 2025

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
12. 3. 2025

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025
Načítání...