Mezinárodní vědecký tým prozkoumal, jak vlna veder a sucho v roce 2018 ovlivnily růst a stres lesních dřevin. Na výzkumu se podíleli i vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe.
Badatelé shromáždili data z celé Evropy. Výsledky ukázaly, že přestože stromy trpěly rekordním nedostatkem vody, některé druhy rostly překvapivě dobře.
Jak se dřeviny vypořádaly s extrémně horkými a suchými podmínkami, stanovovali vědci měřením změn poloměru kmene stromů. Zjištění, že vlna veder se podepsala na dehydrataci kmenů, ale ne na výrazném poklesu růstu lesů, vydali v časopise Nature Communications.
Kmeny stromů se mění
Tloušťka kmene stromu není neměnná, i když se to tak může zdát. Mění se v závislosti na podmínkách prostředí: během dne, kdy stromy uvolňují vodní páru přes listy, kořeny nedodávají dostatečně rychle vodu. Vzniká podtlak, vodní rezervoáry v kmeni se vyprazdňují a všechna pletiva stahují. Poloměr kmene se tak zmenšuje.
V noci se ale naopak opět rozšíří, když se z půdy absorbuje více vody, než se na vrcholu koruny odpařuje, a pletiva kmene se opět dosytí vodou. Noc je také dobou, kdy stromy rostou.
Během dlouhých horkých a suchých období se ale zásoby vody v půdě spotřebovávají. V kmeni se proto nemohou zpět zcela doplnit, ten se nemůže zpět rozšířit a strom nemůže růst.
Tyto změny v tloušťce kmene jsou ale jen nesmírně drobné, jde o pouhé tisíciny milimetru. Měřit je lze pomocí speciálních přístrojů – dendrometrů, které se běžně používají při monitorování lesů po celém světě včetně Česka.
„Biologický monitoring sucha v lesních ekosystémech pomocí dendrometrů je efektivní nástroj poskytující přehledné, časově a místně aktuální informace o stresu suchem, vitalitě a produkci lesních ekosystémů“, popsal spoluautor studie Jan Krejza z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Rekordní dehydratace kmenů v roce 2018
Pro studii výzkumníci shromáždili data z dendrometrů z 21 druhů stromů z 53 lesních lokalit po celé Evropě. Data potvrdila, že v průběhu léta 2018 mnoho druhů lesních dřevin vykázalo rekordní smrštění kmene, protože stromy nebyly schopny během noci doplnit zásoby vody.
Všechny dřeviny ale nebyly tímto problémem zasažené stejně: jehličnany reagovaly na vlnu veder citlivěji než listnaté stromy. Důvodem je, že jehličnaté dřeviny mají nižší schopnost rychle doplňovat vyčerpané zásoby vody. „Dřevo jehličnanů obecně vede vodu hůře než dřevo listnáčů. Jehličnany jsou také méně schopné absorbovat vodu ze suché půdy než například duby,“ vysvětluje Marko Stojanović z Ústavu výzkumu globální změny, jeden ze spoluautorů studie.
Smrky nesou vedra obzvlášť špatně
Navzdory extrémním klimatickým podmínkám byl růst stromů v roce 2018 překvapivě málo ovlivněn. V červenci, kdy dorazila vlna veder, byl růst na mnoha monitorovaných plochách již z velké části dokončen. Navíc stromy rostou během roku jen krátkou dobu. Zatímco většina se dobře vyrovnává s krátkou fází tepla (sucha), opakované a dlouhé vlny veder jsou pro některé druhy stromů kritické.
To se potvrdilo především u smrku, který není příliš odolný vůči suchu. Porosty smrku byly suchem v roce 2018 natolik ovlivněny a stromy byly natolik oslabeny, že mnoho porostů odumřelo ať už vlastním působením sucha nebo následně přispěním sekundárních škůdců. Sucho a horko dnes způsobují problémy především tam, kde jsou půdy s nízkou schopností zadržovat vodu, nebo kde je příliš suchý vzduch. Takové klimatické podmínky (vlivem postupující klimatické změny) se neshodují s ekologickými nároky dané dřeviny.
