Mladé mořské želvy polykají plasty kvůli evoluční pasti, uvádí studie

Mladé mořské želvy polykají velké množství plastů na otevřeném moři, které pro ně dříve bývalo ideálním místem pro vývoj. Evoluční výhoda se proto kvůli znečištění oceánů může proměnit v evoluční past, uvádí nová studie zveřejněná v odborném časopise Frontiers in Marine Science. Informoval o tom list The Guardian.

Vědci z Británie a Austrálie zkoumali 121 želv pěti různých druhů z čeledi karetovitých, které moře vyplavilo na břeh nebo byly omylem chyceny do rybářských sítí. Exempláře od čerstvě vylíhnutých želviček po jedince s krunýřem do 50 centimetrů pocházely z Indického a Tichého oceánu u západního a východního pobřeží Austrálie.

Želvy všech zkoumaných druhů – s výjimkou karety pravé, u které vědci prozkoumali jen sedm jedinců – měly v trávicím ústrojí kousky plastů. Větší podíl spolykaných plastů byl u zvířat z Tichého oceánu; například u karet obrovských to bylo až 83 procent, u těch z Indického oceánu devět procent. Jedna tichomořská kareta obrovská v sobě měla 144 kousků plastu větších než jeden milimetr.

Evoluce způsobila, že se mladé mořské želvy vyvíjejí v otevřených vodách daleko od břehů, uvádí spoluautorka studie Emily Duncanová z univerzity v jihoanglickém Exeteru. V takových oblastech se totiž pohybuje i méně predátorů, pro které jsou nedorostlé želvy snadnou kořistí.

Cesta za znečištěním

„Naše výsledky však naznačují, že toto evoluční chování je nyní vede do ,pasti‘ – přivádí je do velmi znečištěných oblastí, jako je velká tichomořská odpadková skvrna,“ uvedla Duncanová s odkazem na místo s velkou koncentrací odpadu. Podle odbornice není jasné, jaký dopad má požití plastů na mladé želvy, může však ohrožovat populaci těchto druhů.

„Mladé mořské želvy obecně nemají specializovanou stravu – snědí cokoliv, podle naší studie včetně plastů,“ dodala Duncanová.

„Poměrně málo mladých mořských želv přežije první rok života, je proto zásadní, abychom zmenšili hrozbu a zajistili těmto úžasným druhům dlouhodobé přežití,“ citoval The Guardian vědeckého šéfa Světového fondu na ochranu přírody (WWF) Marka Wrighta, který se na studii nepodílel. Vyhynutí podle něj čelí šest ze sedmi druhů mořských želv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
před 13 mminutami

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
před 1 hhodinou

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
před 4 hhodinami

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
před 16 hhodinami

Irští vědci popsali dvě desítky nákaz bakteriemi odolnými proti antibiotikům

Bakterie zlatého stafylokoka, které jsou odolné vůči antibiotikům, se snadno šíří a špatně léčí. Občas dochází i k lokálním epidemiím, kdy se nakazí více lidí najednou – zpravidla v souvislosti s těsným fyzickým kontaktem a přeplněnými prostory, jako jsou sportovní akce, věznice a zařízení péče o děti. Irští lékaři popsali případ, kdy se nakazily dvě desítky dětí při hře na nafukovacím skákacím hradu. Prokazatelně se infikovalo 22 dětí. Několik skončilo hospitalizovaných, žádné naštěstí nezemřelo.
před 18 hhodinami

NASA objevila na Měsíci nový kráter. Nárazu si nikdo nevšiml

Vědci objevili na Měsíci kráter, který vznikl při dopadu cizího tělesa před dvěma lety a zpočátku zůstal bez povšimnutí. Při průměru přibližně 222 metrů a hloubce až 43 metrů je kráter větší než Koloseum v Římě, píše agentura AP. Podle vědců k události takového měřítka dochází přibližně jednou za asi 130 let. Pro badatele představuje nový kráter vítaný zdroj informací, které mohou být užitečné pro plánovanou výstavbu měsíční základny amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
před 20 hhodinami

Změna klimatu hrála významnou roli při sesuvech v Nepálu

Za katastrofickým sesuvem hornin a ledu, k němuž došlo minulý měsíc na hranici Nepálu a Číny, stála kombinace geologických a klimatických faktorů, popisuje analýza vědců z organizace World Weather Attribution, kteří spolupracovali s několika mezinárodními glaciology neboli experty na ledovce. Klimatické faktory byly podle zprávy ovlivněné desetiletími klimatické změny způsobené spalováním fosilních paliv.
včera v 10:42

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.