Domorodí obyvatelé v Amazonii po tisíce let nevyhubili ani jediný druh rostlin

Dávní domorodí obyvatelé Amazonie dokázali v deštném pralese žít po tisíce let bez toho, aby vyhubili byť jen jediný rostlinný druh nebo nějak významněji proměnili jejich skladbu.

Vyplývá to z nové vědecké studie, jejíž autoři zkoumali vývoj tří lokalit v Peru po dobu 5 tisíc let. Díky analýze mikroskopických fosilních zbytků semen v půdě došli k závěru, že někdejší obyvatelé Amazonie se dokázali přizpůsobit prostředí a nevyvíjeli žádnou aktivitu, aby to bylo naopak.

Studie skupiny biologů zveřejněná v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) poskytuje důkazy o tom, že někteří z dávných obyvatel Amazonie žili v pralese udržitelně a nijak do něj nezasahovali. Jiné výzkumy ale v minulosti ukázaly, že část domorodé populace naopak prostředí kolem sebe intenzivně přetvářela. Podle nich například některé druhy stromů, které nyní v Amazonii dominují, vysázeli v prehistorii lidé.

Ať už to bylo jakkoliv, život domorodců v pralese nebyl pro tento ekosystém zátěží, která by ho dokázala vážněji poškodit.

Pět tisíc let stability

Podrobný průzkum půdy na třech místech na severovýchodě Peru podle vědců ukazuje, že tamní obyvatelé žili v symbióze s prostředím, protože skladba rostlin se tam během staletí nijak neměnila. Vedoucí výzkumu Dolores Pipernová uvedla, že se její tým záměrně zaměřil na lokality vzdálené od břehů řek, kde byla kvůli úrodné půdě činnost dávných obyvatel intenzivnější.

„Nechceme tvrdit, že stálé osídlení Amazonie nemělo v některých regionech na krajinu žádný vliv. Naše studie ale přináší více důkazů o tom, že velké změny, které byly dílem domorodých obyvatel, se odehrávaly zejména v úrodných oblastech u řek a využití okolního pralesa bylo naopak udržitelné a nezpůsobilo po tisíce let žádný zaznamenatelný úbytek druhů,“ řekla Pipernová.

Vědci v této studii nijak nezkoumali vliv na populace zvířat, věnovali se pouze rostlinám. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 15 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 16 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...