V asijských velehorách v příštích desetiletích výrazně vzroste riziko záplav, varují vědci

Změna klimatu zřejmě způsobí, že se v asijských velehorách v důsledku tání ledovců výrazně zvýší počet jezer. Obyvatelé okolních oblastí tak budou čelit rostoucímu nebezpečí ničivých povodní. Varovnou předpověď přinesla nová studie, kterou publikoval časopis Nature Climate Change. Podle vědců je v tomto ohledu potřeba rychlých politických akcí a mezinárodní spolupráce.

Oblast kolem asijských pohoří Himaláj a Hindúkuš a Tibetské náhorní plošiny se někdy označuje jako třetí pól Země a představuje významnou zásobárnu zmrzlé vody.

V současné době však tamní ledovce v důsledku klimatické změny tají rekordním tempem. Tento proces je spojený s tvorbou nových ledovcových jezer a tím pádem i zvýšenou hrozbou povodní.

Zaměřil se na něj proto mezinárodní tým vedený výzkumníky ze Ženevské univerzity. Během studie klimatologové využili satelitní snímky a topografické modelování. Nejprve posoudili povodňová rizika, která jsou spojená se sedmi tisíci ledovcovými jezery, jež se nyní ve zmíněné oblasti nacházejí.

V té souvislosti experti došli k závěru, že každá šestá z těchto zmíněných vodních ploch představuje vysoké až velmi vysoké povodňové riziko a ohrožuje komunity lidí žijících zejména ve východních a středních himálajských oblastech Číny, Indie, Nepálu a Bhútánu.

Nové hrozby na nových místech

Poté, co vědci výsledky porovnali se záznamy o povodních z minulých let, zaměřili se na možný vývoj v budoucnosti. Celkem na základě odhadů růstu emisí CO2 nastínili tři možné scénáře.

Podle toho nejhoršího by se velká část „třetího pólu“ mohla blížit ke stavu nejvyššího rizika na konci 21. století a v některých regionech dokonce už v jeho polovině. Počet ledovcových jezer navíc v oblasti výrazně vzroste a mnohdy se budou nacházet v blízkosti nestabilních horských svahů, což zvyšuje hrozbu malých tsunami. 

„Rychlost, jakou se některé z těchto nových nebezpečných situací vyvíjejí, nás překvapila,“ uvedl podle serveru EurekAlert! spoluautor studie Markus Stoffel ze Ženevské univerzity. „Hovoříme tady o pouhých několika dekádách, nikoliv stoletích. To je časová perspektiva, která vyžaduje pozornost politiků a institucí,“ dodal.

Přeshraniční katastrofy

Vědci navíc připomněli, že v oblasti třetího pólu žije celkem jedenáct národů. Hrozí tak, že také výrazně vzroste počet ledovcových jezer, které by mohly vyvolat katastrofy, jež zasáhnou hned několik zemí najednou.

„Přeshraniční regiony nás obzvlášt zajímají,“ říká jeden z hlavních autorů výzkumu Simon Allen, který rovněž působí na Ženevské univerzitě. „Politické napětí a nedostatek vzájemné důvěry mohou znemožňovat včasné sdílení údajů a komunikaci, která je potřebná pro včasné varování a zmírnění důsledků katastrof,“ vysvětlil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 8 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 11 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 13 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 13 hhodinami
Načítání...