V asijských velehorách v příštích desetiletích výrazně vzroste riziko záplav, varují vědci

Změna klimatu zřejmě způsobí, že se v asijských velehorách v důsledku tání ledovců výrazně zvýší počet jezer. Obyvatelé okolních oblastí tak budou čelit rostoucímu nebezpečí ničivých povodní. Varovnou předpověď přinesla nová studie, kterou publikoval časopis Nature Climate Change. Podle vědců je v tomto ohledu potřeba rychlých politických akcí a mezinárodní spolupráce.

Oblast kolem asijských pohoří Himaláj a Hindúkuš a Tibetské náhorní plošiny se někdy označuje jako třetí pól Země a představuje významnou zásobárnu zmrzlé vody.

V současné době však tamní ledovce v důsledku klimatické změny tají rekordním tempem. Tento proces je spojený s tvorbou nových ledovcových jezer a tím pádem i zvýšenou hrozbou povodní.

Zaměřil se na něj proto mezinárodní tým vedený výzkumníky ze Ženevské univerzity. Během studie klimatologové využili satelitní snímky a topografické modelování. Nejprve posoudili povodňová rizika, která jsou spojená se sedmi tisíci ledovcovými jezery, jež se nyní ve zmíněné oblasti nacházejí.

V té souvislosti experti došli k závěru, že každá šestá z těchto zmíněných vodních ploch představuje vysoké až velmi vysoké povodňové riziko a ohrožuje komunity lidí žijících zejména ve východních a středních himálajských oblastech Číny, Indie, Nepálu a Bhútánu.

Nové hrozby na nových místech

Poté, co vědci výsledky porovnali se záznamy o povodních z minulých let, zaměřili se na možný vývoj v budoucnosti. Celkem na základě odhadů růstu emisí CO2 nastínili tři možné scénáře.

Podle toho nejhoršího by se velká část „třetího pólu“ mohla blížit ke stavu nejvyššího rizika na konci 21. století a v některých regionech dokonce už v jeho polovině. Počet ledovcových jezer navíc v oblasti výrazně vzroste a mnohdy se budou nacházet v blízkosti nestabilních horských svahů, což zvyšuje hrozbu malých tsunami. 

„Rychlost, jakou se některé z těchto nových nebezpečných situací vyvíjejí, nás překvapila,“ uvedl podle serveru EurekAlert! spoluautor studie Markus Stoffel ze Ženevské univerzity. „Hovoříme tady o pouhých několika dekádách, nikoliv stoletích. To je časová perspektiva, která vyžaduje pozornost politiků a institucí,“ dodal.

Přeshraniční katastrofy

Vědci navíc připomněli, že v oblasti třetího pólu žije celkem jedenáct národů. Hrozí tak, že také výrazně vzroste počet ledovcových jezer, které by mohly vyvolat katastrofy, jež zasáhnou hned několik zemí najednou.

„Přeshraniční regiony nás obzvlášt zajímají,“ říká jeden z hlavních autorů výzkumu Simon Allen, který rovněž působí na Ženevské univerzitě. „Politické napětí a nedostatek vzájemné důvěry mohou znemožňovat včasné sdílení údajů a komunikaci, která je potřebná pro včasné varování a zmírnění důsledků katastrof,“ vysvětlil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 11 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 13 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 15 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...