Vědci studovali barvoslepé chobotnice. Pomohlo jim to vymyslet, jak u lidí předvídat ztrátu zraku

Výzkum zraku chobotnic, který publikoval Journal of Experimental Biology, přivedl britské vědce k vývoji nového zařízení. To dokáže včas odhalit, jestli má člověk zvýšené riziko, že se u něj v budoucnu rozvine takzvaná věkem podmíněná makulární degenerace, která ve vyspělých zemích patří mezi nejčastější příčiny slepoty.

Tým profesora Shelbyho Templeho vyvinul technologii, která měří, do jaké míry jsou barvoslepé chobotnice schopné vnímat polarizované světlo. Díky tomu se vědcům podařilo dokázat, že tato zvířata mají nejcitlivější systém polarizačního vidění ze všech dosud testovaných tvorů. Následně výzkumníci vyzkoušeli stejnou technologii u lidí.

„Věděli jsme, že chobotnice, stejně jako mnoho mořských živočichů, mohou vidět v polarizovaném světle vzory (…). Netušili jsme ale, že to dokáží i v případě, kdy je světlo polarizované pouze ze dvou procent,“ uvedl podle serveru Phys.org Temple.

„Ještě překvapivější bylo, když jsme potom testovali lidi a zjistili, že jsou schopni tyto vzorce vidět, když bylo světlo polarizované pouze z 24 procent,“ dodal.

Klíčové pigmenty

Temple vysvětlil, že člověku toto vidění umožňují takzvané makulární pigmenty, které přirozeně chrání oči před nebezpečným ultrafialovým světlem. „Čím více takových pigmentů osoba má, tím lépe je chráněna před ztrátou zraku,“ vysvětlil profesor. Dodal, že právě nedostatek těchto látek je silným rizikovým faktorem pro pozdější rozvoj věkem podmíněné makulární degenerace.

„Vynalezením metody pro měření polarizačního vidění u chobotnic jsme byli schopni pomocí základní technologie vyvinout nové zařízení. To dokáže rychle a snadno zjistit, jestli mají lidé málo těchto pigmentů,“ uvedl Temple.

  • Mezi makulární pigmenty se řadí například karotenoidy lutein a zeaxanthin. Do těla se dostávají prostřednictvím výživy. Jsou obsažené například v ovoci a zelenině s červenou, oranžovou nebo žlutou barvou či potravinových doplňcích.

Nový přístup by tak v tomto ohledu mohl vést k lepší prevenci. Množství výše uvedených látek totiž nelze zjistit jinak než měřením. Až doposud byla ale většina technik příliš časově náročná, obtížná nebo drahá na to, aby se stala součástí běžných preventivních prohlídek. Vědecký tým proto doufá, že se nová metoda už brzy rozšíří i do ordinací. Temple se jí snaží prosadit prostřednictvím svého start-upu. 

Přibližně 350 tisíc lidí v Česku

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) je onemocnění centrální části sítnice, které je nejčastější příčinou ztráty zraku u starších lidí. Jenom v Česku se loni podle odborníků tato choroba týkala zhruba 350 tisíc lidí, celosvětově jí trpí téměř 200 milionů osob.

Nemoc postihuje vnitřní nervovou vrstvu oka a v takzvané vlhké formě dokáže bez adekvátní léčby výrazně snížit zrakovou ostrost během několika týdnů či měsíců.

Zcela vyléčit ji nyní nelze,  je ale možné potlačit nežádoucí růst nových cév v oblasti makuly. Právě novotvořené cévy prorůstající sítnicí způsobují otok, který postupně zhoršuje centrální vidění. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americké úřady odmítly posoudit mRNA vakcínu proti chřipce

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce. Píší o tom agentury s odvoláním na úterní oznámení společnosti.
před 2 hhodinami

Meta a Google úmyslně fungují jako drogy nebo kasina, tvrdí žaloba

Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.
před 4 hhodinami

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
včera v 14:56

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
včera v 13:00

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
včera v 10:07

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026
Načítání...