Vědci studovali barvoslepé chobotnice. Pomohlo jim to vymyslet, jak u lidí předvídat ztrátu zraku

Výzkum zraku chobotnic, který publikoval Journal of Experimental Biology, přivedl britské vědce k vývoji nového zařízení. To dokáže včas odhalit, jestli má člověk zvýšené riziko, že se u něj v budoucnu rozvine takzvaná věkem podmíněná makulární degenerace, která ve vyspělých zemích patří mezi nejčastější příčiny slepoty.

Tým profesora Shelbyho Templeho vyvinul technologii, která měří, do jaké míry jsou barvoslepé chobotnice schopné vnímat polarizované světlo. Díky tomu se vědcům podařilo dokázat, že tato zvířata mají nejcitlivější systém polarizačního vidění ze všech dosud testovaných tvorů. Následně výzkumníci vyzkoušeli stejnou technologii u lidí.

„Věděli jsme, že chobotnice, stejně jako mnoho mořských živočichů, mohou vidět v polarizovaném světle vzory (…). Netušili jsme ale, že to dokáží i v případě, kdy je světlo polarizované pouze ze dvou procent,“ uvedl podle serveru Phys.org Temple.

„Ještě překvapivější bylo, když jsme potom testovali lidi a zjistili, že jsou schopni tyto vzorce vidět, když bylo světlo polarizované pouze z 24 procent,“ dodal.

Klíčové pigmenty

Temple vysvětlil, že člověku toto vidění umožňují takzvané makulární pigmenty, které přirozeně chrání oči před nebezpečným ultrafialovým světlem. „Čím více takových pigmentů osoba má, tím lépe je chráněna před ztrátou zraku,“ vysvětlil profesor. Dodal, že právě nedostatek těchto látek je silným rizikovým faktorem pro pozdější rozvoj věkem podmíněné makulární degenerace.

„Vynalezením metody pro měření polarizačního vidění u chobotnic jsme byli schopni pomocí základní technologie vyvinout nové zařízení. To dokáže rychle a snadno zjistit, jestli mají lidé málo těchto pigmentů,“ uvedl Temple.

  • Mezi makulární pigmenty se řadí například karotenoidy lutein a zeaxanthin. Do těla se dostávají prostřednictvím výživy. Jsou obsažené například v ovoci a zelenině s červenou, oranžovou nebo žlutou barvou či potravinových doplňcích.

Nový přístup by tak v tomto ohledu mohl vést k lepší prevenci. Množství výše uvedených látek totiž nelze zjistit jinak než měřením. Až doposud byla ale většina technik příliš časově náročná, obtížná nebo drahá na to, aby se stala součástí běžných preventivních prohlídek. Vědecký tým proto doufá, že se nová metoda už brzy rozšíří i do ordinací. Temple se jí snaží prosadit prostřednictvím svého start-upu. 

Přibližně 350 tisíc lidí v Česku

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) je onemocnění centrální části sítnice, které je nejčastější příčinou ztráty zraku u starších lidí. Jenom v Česku se loni podle odborníků tato choroba týkala zhruba 350 tisíc lidí, celosvětově jí trpí téměř 200 milionů osob.

Nemoc postihuje vnitřní nervovou vrstvu oka a v takzvané vlhké formě dokáže bez adekvátní léčby výrazně snížit zrakovou ostrost během několika týdnů či měsíců.

Zcela vyléčit ji nyní nelze,  je ale možné potlačit nežádoucí růst nových cév v oblasti makuly. Právě novotvořené cévy prorůstající sítnicí způsobují otok, který postupně zhoršuje centrální vidění. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
před 8 hhodinami

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
před 9 hhodinami

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
před 13 hhodinami

Do Lužických hor se vrátily divoké kočky. Fotopasti ukázaly koťata

Vzácné kočky divoké už zase žijí v Lužických horách. Že se tam úspěšně usadily, prokazují nejen genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, ale také fotopasti Hnutí Duha, které odhalily jejich mláďata.
před 13 hhodinami

Nanotyrannus nebyl jen mladý T. rex, definitivně potvrdili vědci

Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Ty ukazují, že Nanotyrannus se od Tyranosaura rexe značně lišil.
před 15 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
7. 12. 2025

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
7. 12. 2025
Načítání...