Vědci studovali barvoslepé chobotnice. Pomohlo jim to vymyslet, jak u lidí předvídat ztrátu zraku

Výzkum zraku chobotnic, který publikoval Journal of Experimental Biology, přivedl britské vědce k vývoji nového zařízení. To dokáže včas odhalit, jestli má člověk zvýšené riziko, že se u něj v budoucnu rozvine takzvaná věkem podmíněná makulární degenerace, která ve vyspělých zemích patří mezi nejčastější příčiny slepoty.

Tým profesora Shelbyho Templeho vyvinul technologii, která měří, do jaké míry jsou barvoslepé chobotnice schopné vnímat polarizované světlo. Díky tomu se vědcům podařilo dokázat, že tato zvířata mají nejcitlivější systém polarizačního vidění ze všech dosud testovaných tvorů. Následně výzkumníci vyzkoušeli stejnou technologii u lidí.

„Věděli jsme, že chobotnice, stejně jako mnoho mořských živočichů, mohou vidět v polarizovaném světle vzory (…). Netušili jsme ale, že to dokáží i v případě, kdy je světlo polarizované pouze ze dvou procent,“ uvedl podle serveru Phys.org Temple.

„Ještě překvapivější bylo, když jsme potom testovali lidi a zjistili, že jsou schopni tyto vzorce vidět, když bylo světlo polarizované pouze z 24 procent,“ dodal.

Klíčové pigmenty

Temple vysvětlil, že člověku toto vidění umožňují takzvané makulární pigmenty, které přirozeně chrání oči před nebezpečným ultrafialovým světlem. „Čím více takových pigmentů osoba má, tím lépe je chráněna před ztrátou zraku,“ vysvětlil profesor. Dodal, že právě nedostatek těchto látek je silným rizikovým faktorem pro pozdější rozvoj věkem podmíněné makulární degenerace.

„Vynalezením metody pro měření polarizačního vidění u chobotnic jsme byli schopni pomocí základní technologie vyvinout nové zařízení. To dokáže rychle a snadno zjistit, jestli mají lidé málo těchto pigmentů,“ uvedl Temple.

  • Mezi makulární pigmenty se řadí například karotenoidy lutein a zeaxanthin. Do těla se dostávají prostřednictvím výživy. Jsou obsažené například v ovoci a zelenině s červenou, oranžovou nebo žlutou barvou či potravinových doplňcích.

Nový přístup by tak v tomto ohledu mohl vést k lepší prevenci. Množství výše uvedených látek totiž nelze zjistit jinak než měřením. Až doposud byla ale většina technik příliš časově náročná, obtížná nebo drahá na to, aby se stala součástí běžných preventivních prohlídek. Vědecký tým proto doufá, že se nová metoda už brzy rozšíří i do ordinací. Temple se jí snaží prosadit prostřednictvím svého start-upu. 

Přibližně 350 tisíc lidí v Česku

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) je onemocnění centrální části sítnice, které je nejčastější příčinou ztráty zraku u starších lidí. Jenom v Česku se loni podle odborníků tato choroba týkala zhruba 350 tisíc lidí, celosvětově jí trpí téměř 200 milionů osob.

Nemoc postihuje vnitřní nervovou vrstvu oka a v takzvané vlhké formě dokáže bez adekvátní léčby výrazně snížit zrakovou ostrost během několika týdnů či měsíců.

Zcela vyléčit ji nyní nelze,  je ale možné potlačit nežádoucí růst nových cév v oblasti makuly. Právě novotvořené cévy prorůstající sítnicí způsobují otok, který postupně zhoršuje centrální vidění. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 15 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 16 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...