Přírodovědci našli v Krkonoších vzácné druhy hub, jednu nejspíš úplně poprvé v Česku

Mykologové v Krkonoších objevili houbu druhu závojenka kruhatá (Entoloma violaceozonatum). S největší pravděpodobností jde o první nález v celé České republice. Monitoringu hub v krkonošských lesích se mykologové věnují několik desetiletí. Přinesl i další pozoruhodné objevy.

„Překvapivým nálezem je houba druhu Entoloma violaceozonatum. Vzhledem k dosavadní absenci českého názvu a fialově modravé kruhatosti povrchu klobouku mykologové navrhli české druhové jméno závojenka kruhatá,“ uvedl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.

Tento druh byl poprvé popsán v roce 1992 na vápnitých půdách estonského ostrova Saaremaa. Dosud byl doložen pouze ve Švédsku, Norsku a Rakousku. „Nově se mezi tyto lokality řadí i krkonošské Paseky nad Jizerou,“ uvedl Drahný.

Závojenka kruhatá
Zdroj: KRNAP/ Fellner a Landa

Dalším překvapením je podle něj například velmi vzácná kyjanka zakouřená (Clavaria fumosa), s charakteristickým výskytem na extenzivně sečených loukách či na druhově bohatých horských smilkových loukách. „Je v Červeném seznamu hub České republiky dlouhodobě vedena jako nezvěstná. Výzkum potvrzuje, že kvalitně obhospodařované louky hostí pestřejší společenstva hub,“ uvedl Drahný.

Nálezy kyjanky zakouřené byly v posledních letech potvrzeny na české i polské straně Krkonoš, v Orlických horách nebo na Liberecku.

Houby přírodě prospívají

Význam dlouhodobého monitoringu hub spočívá především v tom, že houby patří mezi velice citlivé bioindikátory vzdušného znečištění a zejména narušení stability jejich hostitelských lesních porostů. Vědci od 90. let zkoumali houby hlavně jako indikátor a důkaz snižování emisí oxidu siřičitého.

„V posledních letech se výzkum zaměřuje i na houby nelesních stanovišť. Příkladem těchto biotopů mohou být pro Krkonoše typické druhově bohaté horské louky a luční enklávy hostící celou řadu chráněných druhů. Houby, přesněji jejich hojnost, mohou pomoci určit kvalitu probíhajícího lučního managementu a stanovit pro danou lokalitu ten nejvhodnější,“ uvedl Drahný. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli pomocí družic mnoho nekropolí v srdci Sahary

Satelity odhalily velké množství rozsáhlých pohřebišť neboli nekropolí, které patřily zatím nepopsané civilizaci, jež obývala Saharu ještě v době před vznikem faraonského Egypta.
10:08Aktualizovánopřed 39 mminutami

Brněnští vědci našli v buňce bod zlomu. Může v něm začít rakovina

Rakovina začíná nenápadně. Buňka si špatně vyhodnotí nějaký signál ze svého okolí a začne se chovat proti zájmu zbytku organismu. Vědci z brněnského institutu CEITEC teď popsali důležité podrobnosti, které by mohly vysvětlit, proč se tato „komunikační chyba“ objeví.
před 1 hhodinou

Výhody života ve skupině oslabují při klimatických extrémech, ukázal výzkum u opic

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.
před 3 hhodinami

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
před 22 hhodinami
Načítání...