Přírodovědci našli v Krkonoších vzácné druhy hub, jednu nejspíš úplně poprvé v Česku

Mykologové v Krkonoších objevili houbu druhu závojenka kruhatá (Entoloma violaceozonatum). S největší pravděpodobností jde o první nález v celé České republice. Monitoringu hub v krkonošských lesích se mykologové věnují několik desetiletí. Přinesl i další pozoruhodné objevy.

„Překvapivým nálezem je houba druhu Entoloma violaceozonatum. Vzhledem k dosavadní absenci českého názvu a fialově modravé kruhatosti povrchu klobouku mykologové navrhli české druhové jméno závojenka kruhatá,“ uvedl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.

Tento druh byl poprvé popsán v roce 1992 na vápnitých půdách estonského ostrova Saaremaa. Dosud byl doložen pouze ve Švédsku, Norsku a Rakousku. „Nově se mezi tyto lokality řadí i krkonošské Paseky nad Jizerou,“ uvedl Drahný.

Závojenka kruhatá
Zdroj: KRNAP/ Fellner a Landa

Dalším překvapením je podle něj například velmi vzácná kyjanka zakouřená (Clavaria fumosa), s charakteristickým výskytem na extenzivně sečených loukách či na druhově bohatých horských smilkových loukách. „Je v Červeném seznamu hub České republiky dlouhodobě vedena jako nezvěstná. Výzkum potvrzuje, že kvalitně obhospodařované louky hostí pestřejší společenstva hub,“ uvedl Drahný.

Nálezy kyjanky zakouřené byly v posledních letech potvrzeny na české i polské straně Krkonoš, v Orlických horách nebo na Liberecku.

Houby přírodě prospívají

Význam dlouhodobého monitoringu hub spočívá především v tom, že houby patří mezi velice citlivé bioindikátory vzdušného znečištění a zejména narušení stability jejich hostitelských lesních porostů. Vědci od 90. let zkoumali houby hlavně jako indikátor a důkaz snižování emisí oxidu siřičitého.

„V posledních letech se výzkum zaměřuje i na houby nelesních stanovišť. Příkladem těchto biotopů mohou být pro Krkonoše typické druhově bohaté horské louky a luční enklávy hostící celou řadu chráněných druhů. Houby, přesněji jejich hojnost, mohou pomoci určit kvalitu probíhajícího lučního managementu a stanovit pro danou lokalitu ten nejvhodnější,“ uvedl Drahný. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 14 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 16 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 17 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026
Načítání...