Vědci z několika českých a moravských institucí se zaměří na využití modřínu opadavého v českých lesích, které se mění v důsledku klimatické změny a s tím související kůrovcové kalamity. Podle expertů by právě modřín mohl pomoci například s obnovou holin po kalamitě a zvýšit životaschopnost lesů; svým opadem totiž zlepšuje půdu a i ostatní stromy dostávají více vody.
Modříny rychle rostou ve smíšených porostech, jsou odolnější vůči biotickému i abiotickému poškození a svou korunou propouštějí poměrně velké množství světla i srážek, což má velký význam v době klimatické změny. Navíc často pomáhají k růstu vzácnějších druhů rostlin pod korunovým zápojem a tím k podpoře celkové druhové rozmanitosti lesa. Vytvořená dřevní biomasa má nadprůměrnou kvalitu a předpoklady pro různorodé využití.
„Díky svým ekologickým vlastnostem jsou vynikající dřevinou do porostních směsí a pomáhají vytvářet porosty produktivnější a odolnější vůči stresu suchem. Přitom zastoupení modřínu v českých lesích se pohybuje dlouhodobě kolem pouhých čtyř procent. Navíc v porovnání k ostatním dřevinám je dřevinou konkurenčně slabou, nehrozí jeho živelné samovolné šíření na úkor jiných dřevin,“ uvedl Jan Světlík z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který se na výzkumu vedeném Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti podílí.
Smrky mizí
Podle Světlíka byla tato dřevina dosud spíše opomíjená, stálou pozornost věnují lesníci spíše lesům s buky, smrky, duby a borovicemi. V českých lesích v roce 2019 poprvé mírně převýšil podíl listnáčů jehličnany, které v předchozích letech zabíraly okolo 60 procent plochy.
Podíl smrku v umělé obnově se postupně snižuje. Z listnatých dřevin má nejvyšší podíl buk, který tvoří téměř polovinu mezi listnáči. Nejvíce ale vzrůstá v umělé obnově podíl dubu, který se za posledních deset let zvýšil o 40 procent na současných 16,6 procenta.
Nyní se budou odborníci v rámci projektu zabývat zvýšením produkce lesních porostů, možnostmi uplatnění přirozené obnovy s minimalizací ekonomických a energetických vstupů, zlepšením efektivity obnovy rozsáhlých holin nebo úlohou modřínu při podpoře jiných dřevin. Součástí výzkumu je například i zpřesňování poznatků o původu modřínových populací.
Stále agresivnější kůrovec
Náletů kůrovce v posledních letech přibývá, pomáhají mu zejména delší a teplejší léta. Klimatické změny navíc umožňují, aby se na naše území šířily i druhy, které doposud neměly šanci. Například v Liberci se objevil taphrorychus bicolor – nový druh kůrovce, který ničí buky.
Stromy napadené tímto lýkožroutem začnou od koruny rychle usychat. To, že jde o tento druh kůrovce, potvrdil fytopatologický posudek, který si město objednalo u Mendelovy univerzity v Brně.
„Z něj vyplynulo, že v Liberci se objevil naprosto neznámý kůrovec, který nenapadá smrky. A tento neznámý kůrovec, který se v České republice objevil teprve před čtyřmi lety a zatím byl vždy jen na jižní Moravě, tak napadl buky i v našem městě,“ řekl novinářům náměstek primátora Jiří Šolc (Starostové pro Liberecký kraj).
