Brněnští vědci zkoumají paměť bílých krvinek po očkování. Napoví, jak dlouho vakcína ochrání

Ve výzkumu buněčné imunity proti nemoci covid-19 pokračují vědci z Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Od května zjišťovali z krevních vzorků dobrovolníků množství paměťových buněk, které se tvoří po prodělání nemoci. Teď vědce zajímá vývoj buněčné imunity vytvořené díky očkování.

Očkování proti covidu-19 se rozběhlo po celém světě. Dobu jeho účinnosti teď zkoumají brněnští vědci. „Zjistili jsme, že se nám vytvořily paměťové buňky, paměťová stopa, která nás, předpokládáme, dostatečně chrání,“ přiblížila primářka krevní banky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Jarmila Celerová.

Sama má za sebou už obě dávky vakcíny a mohla se tak stát jednou z desítek dobrovolníků pro výzkum buněčné imunity. „Jsme opravdu rádi, že existuje nějaký nástroj, abychom si ověřili, jak očkování funguje,“ uvedla.

V laboratoři zkoumají bílé krvinky

Výzkum vzorků od dobrovolníků provádí v Centru buněčného a tkáňového inženýrství. „Dostaneme periferní krev a pomocí speciálních zkumavek oddělíme jednotlivé typy krevních buněk. Ve zkumavkách se krev centrifuguje –⁠ červené krvinky si sednou na dno,“ popsala vědkyně Lenka Tesařová.

Bílé krvinky pak ve zkumavce zůstanou nad nimi. Právě jimi se vědci zabývají, hlavně jedním konkrétním druhem, který v těle likviduje buňky napadené viry. Stejně jako po prodělání nemoci se objeví i po očkování a zanechávají paměťovou stopu.

„Skoro u všech jsme byli schopni naměřit paměťovou stopu po druhé dávce. To znamená, že by měli být chráněni. Větší hodnoty dosáhli někteří pacienti po prodělání covidu, ale očkování dosáhlo taky dobrých výsledků,“ uvedla vedoucí centra Irena Koutná.

Paměťové buňky obecně nedokážou zaručit, že se daný jedinec nenakazí znovu. Jejich množství však určuje, jak rychle si organismus se stejnou infekcí poradí. Proto Jarmila Celerová i další dobrovolníci půjdou za půl roku na odběry znovu. Množství buněk odhalí, jestli a kdy se budou muset naočkovat znovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 8 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 11 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 13 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 14 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 16 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
včera v 09:00

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...