Vědci poprvé popsali infekci lidských buněk v kosmickém prostředí

Bakterie mají v kosmickém prostředí větší potenciál způsobovat lidským buňkám problémy, pokud je nakazí. Ukázal to experiment na oběžné dráze.

Vzhledem k výjimečným podmínkám kosmických letů čelí astronauti mnoha zdravotním problémům. Mezi jejich příčinami je řada infekčních mikrobů, kteří mohou napadnout jejich imunitní systém oslabený podmínkami v kosmu.

Vědci pod vedením Cheryl Nickersonové a Jennifer Barrilové teď poprvé popsali infekci lidských buněk střevním patogenem Salmonella Typhimurium během kosmického letu. Ukázali, jak nízká nebo nulová gravitace během kosmických letů mění molekulární profil lidských střevních buněk a jak se tyto vzorce dále mění v reakci na infekci. Vědci dokázali i popsat molekulární změny bakterie uvnitř infikovaných hostitelských buněk.

Tyto výsledky nabízejí čerstvé poznatky o tom, jak probíhají infekce, a mohou vést k novým metodám boje s invazivními patogeny během kosmických letů, ale i za mnohem méně exotických podmínek zde na Zemi. Výsledky studie vyšly v odborném časopise npj Microgravity.

Vesmír je dobré místo na nákazu

Výzkum byl založený na studiu buněk lidského střevního epitelu na palubě kosmického raketoplánu STS-131. Vědci tam rozdělili buněčné kultury do dvou skupin: jednu nechali být, ale druhou úmyslně infikovali salmonelou. A pak už jen sledovali, co se bude dít.

Ve studii popsali, že v experimentu odhalili, že v kosmu některé procesy infekce probíhají jinak než na Zemi a že tyto nové důkazy posilují předchozí zjištění týmu, že kosmické lety mohou zvýšit potenciál infekčních onemocnění.

Už v dřívější sérii studií, které srovnávaly dopady vesmírného prostředí na patogeny, totiž stejný tým prokázal, že v prostředí kosmických stanic i lodě mohou zesílit vlastnosti nebo virulence patogenních organismů, jako je Salmonella, způsobem, který nebyl pozorován, když byl stejný organismus kultivován v konvenčních podmínkách v laboratoři.

Tyto starší práce ale nespočívaly v nákaze v kosmu; salmonela se ve vesmíru jen vypěstovala, samotná infekce proběhla až na Zemi. Nový pokus díky NASA mohl proběhnout v kosmu celý.

„Oceňujeme příležitost, kterou NASA poskytla našemu týmu ke studiu celého procesu infekce přímo v kosmu. Dává nám to nové informace o chování infekčních chorob, které mohou být využity k ochraně zdraví astronautů i ke zmírnění rizik infekčních chorob,“ poděkovala Nickersonová.

„Než jsme začali s touto studií, měli jsme k dispozici rozsáhlá data, která ukazují, že kosmické lety zcela přeprogramovaly salmonelu na všech úrovních tak, aby se stala lepším patogenem,“ říká Jennifer Barrilová.

„Věděli jsme také, že kosmické lety mají dopad i na několik důležitých strukturálních a funkčních vlastností lidských buněk, které salmonela běžně využívá při infekcích na Zemi. Nebyly ale k dispozici žádné údaje ukazující, co se stane, když se oba typy buněk během infekce setkají v prostředí mikrogravitace. Naše studie ukazuje, že v molekulární krajině střevního epitelu dochází v reakci na kosmické záření k poměrně velkým změnám a toto prostředí během infekce salmonela dále mění.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 17 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 19 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 22 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...