Čeští experti získali 1,5 milionu dolarů od DARPA na vývoj dronů. Nakoupí psoboty Spot

Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT získali 1,5 milionu dolarů od americké agentury DARPA na další vývoj autonomních robotů. Subvence ve výši v přepočtu 32,6 milionu korun umožní dále investovat do výzkumníků i přístrojového vybavení.

Vědci a studenti, kteří v loňském srpnovém a letošním únorovém kole robotické soutěže DARPA Subterranean Challenge pokaždé zvítězili v kategorii nesponzorovaných týmů a celkově obsadili 3. místo, si díky tomu pořídí tři roboty SPOT od společnosti Boston Dynamics a letku nových dronů se senzory přímo přizpůsobenými podmínkám autonomního letu v podzemních prostorách. 

Nahrávám video

Tým akademiků z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT získal 1,5 milionu dolarů v rámci výzkumu financovaného agenturou Ministerstva obrany Spojených států pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA - Defense Advanced Research Projects Agency).

V rámci této podpory bude moci tým investovat do nákupu moderního robotického hardwaru, aby byl plně kompetitivní z hlediska technologického vybavení. Další částky půjdou do podpory studentů podílejících se na výzkumu a umožní také financovat cestu na finálové kolo soutěže DARPA Subterranean Challenge, které má proběhnou na podzim příštího roku.

„Máme v úmyslu z této subvence také uhradit náklady spojené s cestováním na testovací kolo, které je naplánováno v USA na duben. Jeho uspořádání je ovšem z pohledu současné situace nejisté, v takovém případě bychom se snažili zorganizovat testování v České republice za podmínek, které by co nejlépe odpovídaly náročným podmínkám finále,“ uvedl Tomáš Svoboda, vedoucí katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, který je současně vedoucím týmu CTU-CRAS-NORLAB.

Významnou částku také tým vynaloží na nákup čtyřnohých robotů SPOT od společnosti Boston Dynamics:

„Tyto roboty, které jsou dosud nejlépe disponovány pro skutečně autonomní chování a navíc jsou velmi spolehlivé, byly teprve nedávno uvolněny k volnému prodeji. Setkali jsme se s nimi v druhém soutěžním kole, kde je nasadil tým Costar (mimo jiné JPL NASA, MIT) a kde se ukázaly v dobrém světle. Doufáme, že k nám dorazí včas, abychom je stačili zaintegrovat a mohli s nimi absolvovat finálovou soutěž,“ doplňuje Tomáš Svoboda.

Vedle toho bude robotický tým například investovat do letky nových dronů se senzory přizpůsobenými podmínkám autonomního letu v podzemních prostorách soutěže DARPA a nových LIDARů, které pásovým robotům umožní nejmodernější 3D vidění.

„Máme v plánu významně posílit autonomní chování robotů, což souvisí s přesností jejich lokalizace a navigace. K tomu potřebujeme se dále posunout ve vývoji senzorické výbavy robotů, a to jak u kráčejících robotů, tak u našich současných kolových a pásových robotů. Podpora výzkumu od DARPA nám umožní řešit nejen výzkumné, ale také technologické výzvy související s nasazením robotů ve finálovém kole,“ naznačil další plány Jan Faigl, vedoucí laboratoře výpočetní robotiky Centra umělé inteligence.

Z práce a výsledků robotiků na Fakultě elektrotechnické ČVUT bude těžit nejen DARPA a ministerstvo obrany USA, ale vědecká excelence týmu může podle vědců přinášet prospěch i lokálním partnerům z oblasti státní a veřejné správy či průmyslu. „Věříme, že máme co nabídnout i Armádě České republiky či například Integrovanému záchrannému systému ČR s ohledem na to, že už spolupracujeme s hasičskými sbory z jiných zemí,“ shrnuje Tomáš Svoboda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 10 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 12 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 15 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 19 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.