Japonci vyrobili robotický ocas pro člověka. Může pomoci skladníkům balancovat na žebříku

Robotické ocasy už dnes sice existují, ale používají se jen pro zábavu. Inženýři z tokijské Keio University ale vyrobili ocas, který by měl vylepšit lidskou obratnost a pomoci s lepší rovnováhou u některých povolání.

Ocas je orgán, který u Homo sapiens zanikl už v době, kdy člověk opouštěl koruny stromů. Opice ho ale využívají pořád, zejména kvůli vyrovnávání pohybů. Podle řady výzkumů je to nejúčinnější prostředek pro změnu těžiště.

A stejný účel má i robotický ocas Arque, který vymysleli a zkonstruovali japonští inženýři. Jeho autoři by chtěli dát lidem stejnou obratnost, jakou se může pochlubit kočka. Zatím to je sice jen sen, ale testy ukázaly, že ocas opravdu rovnováhu člověka zlepšuje.

Vědci při návrhu vycházeli z ocasu mořského koníka, který má řadu vlastností, jež jim vyhovovaly. Dokázali vytvořit segmentovaný robotický orgán, který se dá připevnit na lidské tělo a je velmi variabilní: množství článků ocasu si může každý navolit tak, aby to odpovídalo jeho výšce, hmotnosti a potřebám.

Zatím je poháněný vnějším kompresorem, který rozpohybuje ocas pomocí stlačeného vzduchu. Japonci ale doufají, že s pokrokem, který existuje ve vývoji umělých svalů, bude brzy k pohonu stačit jen silnější baterie.

Význam pro praktický život

Ocas funguje podobně jako exoskeletony, robotické obleky, které se již využívají například pro rehabilitace. Dokáže reagovat na pohyby lidského těla a vyvažuje ho. Na rozdíl od klasických exoskeletonů je mnohem lehčí, levnější a také se snadněji nasazuje a sundává.

Vědci si od něj slibují využití v praxi. Lidské tělo je v podstatě pro řadu běžných úkonů velmi nepraktické, má těžiště posunuté příliš vysoko, a proto při náročnějších pohybech nebo manipulaci s těžším nákladem člověk snadno ztrácí rovnováhu. Robotický ocas by se mohl hodit například ve skladech, kde lidé potřebují zvedat těžká břemena – díky ocasu by mohli na tuto činnost vynakládat mnohem menší sílu. Další možností je pohyb po žebříku nebo jiná činnost, kde je potřeba balancovat.

A do třetice autoři předpokládají, že vynález najde uplatnění jako pomůcka pro lidi, kteří se ponoří do virtuálního prostředí. Tím, že by reagoval na pohyby virtuální postavy, by zážitek učinil ještě realističtějším.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 15 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 17 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled