Japonci vyrobili robotický ocas pro člověka. Může pomoci skladníkům balancovat na žebříku

Robotické ocasy už dnes sice existují, ale používají se jen pro zábavu. Inženýři z tokijské Keio University ale vyrobili ocas, který by měl vylepšit lidskou obratnost a pomoci s lepší rovnováhou u některých povolání.

Ocas je orgán, který u Homo sapiens zanikl už v době, kdy člověk opouštěl koruny stromů. Opice ho ale využívají pořád, zejména kvůli vyrovnávání pohybů. Podle řady výzkumů je to nejúčinnější prostředek pro změnu těžiště.

A stejný účel má i robotický ocas Arque, který vymysleli a zkonstruovali japonští inženýři. Jeho autoři by chtěli dát lidem stejnou obratnost, jakou se může pochlubit kočka. Zatím to je sice jen sen, ale testy ukázaly, že ocas opravdu rovnováhu člověka zlepšuje.

Vědci při návrhu vycházeli z ocasu mořského koníka, který má řadu vlastností, jež jim vyhovovaly. Dokázali vytvořit segmentovaný robotický orgán, který se dá připevnit na lidské tělo a je velmi variabilní: množství článků ocasu si může každý navolit tak, aby to odpovídalo jeho výšce, hmotnosti a potřebám.

Zatím je poháněný vnějším kompresorem, který rozpohybuje ocas pomocí stlačeného vzduchu. Japonci ale doufají, že s pokrokem, který existuje ve vývoji umělých svalů, bude brzy k pohonu stačit jen silnější baterie.

Význam pro praktický život

Ocas funguje podobně jako exoskeletony, robotické obleky, které se již využívají například pro rehabilitace. Dokáže reagovat na pohyby lidského těla a vyvažuje ho. Na rozdíl od klasických exoskeletonů je mnohem lehčí, levnější a také se snadněji nasazuje a sundává.

Vědci si od něj slibují využití v praxi. Lidské tělo je v podstatě pro řadu běžných úkonů velmi nepraktické, má těžiště posunuté příliš vysoko, a proto při náročnějších pohybech nebo manipulaci s těžším nákladem člověk snadno ztrácí rovnováhu. Robotický ocas by se mohl hodit například ve skladech, kde lidé potřebují zvedat těžká břemena – díky ocasu by mohli na tuto činnost vynakládat mnohem menší sílu. Další možností je pohyb po žebříku nebo jiná činnost, kde je potřeba balancovat.

A do třetice autoři předpokládají, že vynález najde uplatnění jako pomůcka pro lidi, kteří se ponoří do virtuálního prostředí. Tím, že by reagoval na pohyby virtuální postavy, by zážitek učinil ještě realističtějším.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 10 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...