Japonci vyrobili robotický ocas pro člověka. Může pomoci skladníkům balancovat na žebříku

Robotické ocasy už dnes sice existují, ale používají se jen pro zábavu. Inženýři z tokijské Keio University ale vyrobili ocas, který by měl vylepšit lidskou obratnost a pomoci s lepší rovnováhou u některých povolání.

Ocas je orgán, který u Homo sapiens zanikl už v době, kdy člověk opouštěl koruny stromů. Opice ho ale využívají pořád, zejména kvůli vyrovnávání pohybů. Podle řady výzkumů je to nejúčinnější prostředek pro změnu těžiště.

A stejný účel má i robotický ocas Arque, který vymysleli a zkonstruovali japonští inženýři. Jeho autoři by chtěli dát lidem stejnou obratnost, jakou se může pochlubit kočka. Zatím to je sice jen sen, ale testy ukázaly, že ocas opravdu rovnováhu člověka zlepšuje.

Vědci při návrhu vycházeli z ocasu mořského koníka, který má řadu vlastností, jež jim vyhovovaly. Dokázali vytvořit segmentovaný robotický orgán, který se dá připevnit na lidské tělo a je velmi variabilní: množství článků ocasu si může každý navolit tak, aby to odpovídalo jeho výšce, hmotnosti a potřebám.

Zatím je poháněný vnějším kompresorem, který rozpohybuje ocas pomocí stlačeného vzduchu. Japonci ale doufají, že s pokrokem, který existuje ve vývoji umělých svalů, bude brzy k pohonu stačit jen silnější baterie.

Význam pro praktický život

Ocas funguje podobně jako exoskeletony, robotické obleky, které se již využívají například pro rehabilitace. Dokáže reagovat na pohyby lidského těla a vyvažuje ho. Na rozdíl od klasických exoskeletonů je mnohem lehčí, levnější a také se snadněji nasazuje a sundává.

Vědci si od něj slibují využití v praxi. Lidské tělo je v podstatě pro řadu běžných úkonů velmi nepraktické, má těžiště posunuté příliš vysoko, a proto při náročnějších pohybech nebo manipulaci s těžším nákladem člověk snadno ztrácí rovnováhu. Robotický ocas by se mohl hodit například ve skladech, kde lidé potřebují zvedat těžká břemena – díky ocasu by mohli na tuto činnost vynakládat mnohem menší sílu. Další možností je pohyb po žebříku nebo jiná činnost, kde je potřeba balancovat.

A do třetice autoři předpokládají, že vynález najde uplatnění jako pomůcka pro lidi, kteří se ponoří do virtuálního prostředí. Tím, že by reagoval na pohyby virtuální postavy, by zážitek učinil ještě realističtějším.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Copernicus: Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 3 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...