Čeští roboti zazářili v amerických tunelech. V soutěži agentury DARPA předčili i prestižní univerzity

Nahrávám video
Čeští roboti na soutěži DARPA
Zdroj: ČT24

Čeští roboti z ČVUT uspěli v ostré konkurenci předních technických univerzit ze Spojených států, Austrálie nebo Švýcarska. V soutěži organizované americkou Agenturou ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) skončili třetí. Získali tak i odměnu ve výši 200 tisíc dolarů.

Cílem DARPA Subterranean Challenge je otestovat systémy autonomních spolupracujících robotů, kteří bez lidské asistence dokáží prozkoumat podzemní prostory. Test byl zaměřen na schopnost robotů najít známky přítomnosti zavalených horníků v dolech postižených přírodní katastrofou nebo průmyslovou havárií.

Podporu této technologie si dala za cíl americká Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA), která disponuje ročním rozpočtem 3,5 miliardy dolarů a která v minulosti podobnou soutěží iniciovala rozvoj autonomních automobilů a dalších pokročilých technologií, které se po těchto soutěžích objevily na trhu.

„Téma soutěže projektu pro nás bylo velmi atraktivní, naplňovalo oblast, kterou náš tým dlouhodobě zkoumá. Byli jsme si vědomi naší kompetence v oblasti multi-robotických koordinovaných týmů a cílili jsme na posunutí hranice známého, což se podařilo,“ uvedl o průběhu soutěže Tomáš Svoboda, vedoucí týmu CTU-CRAS a vedoucí Katedry kybernetiky na FEL ČVUT.

Blíží se roboti-záchranáři

DARPA soutěže posouvají výzkumné výsledky směrem k průmyslovému uplatnění. V minulosti se tak stalo třeba u Grand Challenge v oblasti autonomních vozidel. „Současná soutěž může způsobit průlom v nasazení robotů při záchranných operacích, kde byli roboti nasazováni zatím spíše sporadicky v režimu ručního řízení na dálku,“ poznamenává Tomáš Krajník z Centra umělé inteligence katedry počítačů. 

Tým CTU-CRAS se v reálném nasazení v uhelném dole v Pittsburghu vyrovnal týmům z nejlepších světových pracovišť včetně MIT, ETH, JPL, CSIRO, a většinu z nich překonal, čímž získal výhru ve výši 200 000 dolarů.

„Rozhodující část robotického týmu tvořili pozemní terénní roboti, s jejichž použitím máme dlouhodobé zkušenosti – jak z evropských projektů, tak i z reálných průzkumných misí. Nasazení těchto robotů bylo pro úspěch stěžejní, přesně se lokalizovali, byli schopni autonomně prozkoumávat terén, umožnili vytvořit bezdrátovou síť a posílat operátorovi přesné informace o mapě a o automaticky nalezených objektech, za které náš tým získal body,“ uvedl Karel Zimmermann ze skupiny Vidění pro roboty a autonomní systémy, katedry kybernetiky FEL ČVUT.


„Významným úspěchem také bylo, že naše drony dokázaly v dole zcela autonomně letět přes 200 metrů a rovněž zcela autonomně letět tam a zase zpět na povrch. To je, v konkurenci týmů a firem, které se na tuto úlohu specializují, a s ohledem na velmi náročné podmínky reálného dolu, cenný výsledek. Vyvinutá a v takto obtížných podmínkách otestovaná technologie navíc slibuje následné využití v navazujících projektech, jejichž výsledky chceme nabídnout v první řadě českým firmám,“ dodal Martin Saska ze skupiny Multirobotických systémů, Katedry Kybernetiky, FEL ČVUT.

Úspěch týmu CTU-CRAS je podle školy velkým příslibem i do dalších kol soutěže, které se budou konat během příštího roku. Roboty ČVUT čeká průzkum městského podzemního prostředí, což je úloha, na kterou se v Praze vyvíjená robotická technologie pozemních robotů nebo autonomních dronů dlouhodobě specializuje. Měla by tudíž mít v konkurenci ostatních týmů ještě větší šanci na úspěch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čínské znečištění vzduchu skrylo dvanáct procent globálního oteplování. Teď je pryč

Číně se podařilo snížit své znečištění ovzduší natolik, že to přispělo k oteplování planety. Ukázal to nový model, který popsal, jak se to stalo a jak složitý je to systém.
před 19 mminutami

Velkou část uhlí a plynu může dle analýzy nahradit geotermální energie

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
před 1 hhodinou

Podlézat Trumpovi byla chyba. Chce se zapsat do učebnic, tvrdí oceněný vědec

Starý řád končí a nový ještě neexistuje – tvrdí expert na zahraniční politiku Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je čerstvým laureátem Ceny Neuron pro nadějné vědce a ve své práci zkoumá, jak lidé reagují na hrozby a jak funguje strach. Současná doba podle něj přeje autoritářským osobnostem typu Donalda Trumpa. Další vývoj mezinárodní politiky se teď prý nedá vůbec předpovídat – může vést k většímu ozbrojenému konfliktu, ale i k menším střetům, po kterých se společnost adaptuje na nový systém.
před 4 hhodinami

Americké úřady odmítly posoudit mRNA vakcínu proti chřipce

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce. Píší o tom agentury s odvoláním na úterní oznámení společnosti.
před 21 hhodinami

Meta a Google úmyslně fungují jako drogy nebo kasina, tvrdí žaloba

Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.
před 23 hhodinami

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
10. 2. 2026

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
10. 2. 2026

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
10. 2. 2026
Načítání...