Čeští roboti zazářili v amerických tunelech. V soutěži agentury DARPA předčili i prestižní univerzity

Nahrávám video
Čeští roboti na soutěži DARPA
Zdroj: ČT24

Čeští roboti z ČVUT uspěli v ostré konkurenci předních technických univerzit ze Spojených států, Austrálie nebo Švýcarska. V soutěži organizované americkou Agenturou ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) skončili třetí. Získali tak i odměnu ve výši 200 tisíc dolarů.

Cílem DARPA Subterranean Challenge je otestovat systémy autonomních spolupracujících robotů, kteří bez lidské asistence dokáží prozkoumat podzemní prostory. Test byl zaměřen na schopnost robotů najít známky přítomnosti zavalených horníků v dolech postižených přírodní katastrofou nebo průmyslovou havárií.

Podporu této technologie si dala za cíl americká Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA), která disponuje ročním rozpočtem 3,5 miliardy dolarů a která v minulosti podobnou soutěží iniciovala rozvoj autonomních automobilů a dalších pokročilých technologií, které se po těchto soutěžích objevily na trhu.

„Téma soutěže projektu pro nás bylo velmi atraktivní, naplňovalo oblast, kterou náš tým dlouhodobě zkoumá. Byli jsme si vědomi naší kompetence v oblasti multi-robotických koordinovaných týmů a cílili jsme na posunutí hranice známého, což se podařilo,“ uvedl o průběhu soutěže Tomáš Svoboda, vedoucí týmu CTU-CRAS a vedoucí Katedry kybernetiky na FEL ČVUT.

Blíží se roboti-záchranáři

DARPA soutěže posouvají výzkumné výsledky směrem k průmyslovému uplatnění. V minulosti se tak stalo třeba u Grand Challenge v oblasti autonomních vozidel. „Současná soutěž může způsobit průlom v nasazení robotů při záchranných operacích, kde byli roboti nasazováni zatím spíše sporadicky v režimu ručního řízení na dálku,“ poznamenává Tomáš Krajník z Centra umělé inteligence katedry počítačů. 

Tým CTU-CRAS se v reálném nasazení v uhelném dole v Pittsburghu vyrovnal týmům z nejlepších světových pracovišť včetně MIT, ETH, JPL, CSIRO, a většinu z nich překonal, čímž získal výhru ve výši 200 000 dolarů.

„Rozhodující část robotického týmu tvořili pozemní terénní roboti, s jejichž použitím máme dlouhodobé zkušenosti – jak z evropských projektů, tak i z reálných průzkumných misí. Nasazení těchto robotů bylo pro úspěch stěžejní, přesně se lokalizovali, byli schopni autonomně prozkoumávat terén, umožnili vytvořit bezdrátovou síť a posílat operátorovi přesné informace o mapě a o automaticky nalezených objektech, za které náš tým získal body,“ uvedl Karel Zimmermann ze skupiny Vidění pro roboty a autonomní systémy, katedry kybernetiky FEL ČVUT.


„Významným úspěchem také bylo, že naše drony dokázaly v dole zcela autonomně letět přes 200 metrů a rovněž zcela autonomně letět tam a zase zpět na povrch. To je, v konkurenci týmů a firem, které se na tuto úlohu specializují, a s ohledem na velmi náročné podmínky reálného dolu, cenný výsledek. Vyvinutá a v takto obtížných podmínkách otestovaná technologie navíc slibuje následné využití v navazujících projektech, jejichž výsledky chceme nabídnout v první řadě českým firmám,“ dodal Martin Saska ze skupiny Multirobotických systémů, Katedry Kybernetiky, FEL ČVUT.

Úspěch týmu CTU-CRAS je podle školy velkým příslibem i do dalších kol soutěže, které se budou konat během příštího roku. Roboty ČVUT čeká průzkum městského podzemního prostředí, což je úloha, na kterou se v Praze vyvíjená robotická technologie pozemních robotů nebo autonomních dronů dlouhodobě specializuje. Měla by tudíž mít v konkurenci ostatních týmů ještě větší šanci na úspěch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 3 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 16 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 16 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 21 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 22 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026
Načítání...