Bezpříznakové děti mohou přenášet malárii zpět na komáry, ukázal výzkum

Nová studie naznačila, že asymptomatické děti infikované malárií mohou působit jako superpřenašeči, kteří nakazí celá hejna komárů. Podle vědců se jedná o znepokojivé zjištění. Hrozí totiž, že v místech, kde se nyní podařilo dostat nemoc pod kontrolu, se v případě ústupu od přísných preventivních opatření malárie opět rozšíří. Práce byla zveřejněna na stránkách Live Science.

Výzkum, který byl představený na letošním výročním zasedání Americké společnosti pro tropicku medicínu a hygienu (ASTMH), uskutečnili vědci v Ugandě.

Experti  během něj po dobu dvou let sledovali 531 dětí a dospělých z 80 domácností. Celkem v daném časovém úseku zaznamenali 148 pozitivních testů na malárii – 38 příznakových a 110 asymptomatických. Jejich krví pak krmili komáry.

Výsledky ukázaly, že lidé s příznaky stáli pouze za méně než procentem infikovaných komárů. Největší šiřitelé nemoci přitom byly asymptomatické děti ve věku od pěti do 15 let.

Některé z nich přitom vědci označili za takzvané superpřenašeče – to znamená, že nakazily mnohem větší počet komárů než jejich vrstevníci. Celkem čtyři takové děti stály za více než 60 procenty infikovaných komárů. Dvě z nich byly ve školním věku, zbylým superpřenašečům byly tři a čtyři roky. 

Samy tyto děti přitom nikdy příznaky nemoci nevykazovaly a nadále vedly běžný život. „Nějakým způsobem se všemi těmito parazity fungovaly,“ poznamenala hlavní autorka studie  Chiara Andolinová z nizozemské Radboud University.

Nutnost dodržovat preventivní opatření

V současnosti je v místech, kde vědci studii uskutečnili, malárie pod kontrolou. Pokud by však místní začali prevenci podceňovat, hrozilo by, že asymptomatické děti opětovné rozšíření nemoci podnítí.

„Aby se zabránilo opětovnému zvýšení případů malárie, měla by opatření zacílit právě na děti školního věku,“ uvedl další z autorů výzkumu Teun Bousema, který rovněž působí na Radboud University.

Bezpříznakové infekce podle Bousemy tvoří nejméně 80 procent všech případů malárie zjištěných komplexním testováním v oblastech, kde se nemoc pravidelně vyskytuje. Nejčastěji se podle vědců nemoc obejde bez příznaků právě u školáků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
09:04Aktualizovánopřed 29 mminutami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 31 mminutami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 2 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 3 hhodinami
Načítání...