Vědci popisují případy, kdy je druhá nákaza covidem horší než první. Podruhé nakažená pacientka zemřela

Ve Spojených státech se 25letý muž nakazil koronavirem dvakrát, přičemž podruhé mělo u něj onemocnění covid-19 vážnější průběh, musel vyhledat pomoc v nemocnici a dostal kyslík. Nyní už se plně zotavil. S odvoláním na studii ve vědeckém časopise The Lancet o tom informoval zpravodajský web BBC. Nizozemští vědci už oznámili také případ, kdy pacient po druhé infekci koronavirem zemřel. Jednalo se o 89letou ženu, která se léčila se vzácnou formou rakoviny.

Případy reinfekce koronavirem jsou zatím neobvyklé. Studie v The Lancet si pokládá otázku, do jaké míry si lze proti koronaviru vybudovat imunitu. Dvakrát nakažený muž je z Nevady a nemá žádné chronické zdravotní problémy ani oslabenou imunitu, což by ho řadilo do rizikové skupiny v případě nákazy koronavirem.

První příznaky, včetně kašle, bolesti hlavy, bolesti v krku, průjmu a nevolnosti, se u něj projevily 25. března. První pozitivní test na koronavirus měl 18. dubna. Veškeré příznaky mu odezněly 27. dubna a následně měl dva negativní testy ve dnech 9. a 26. května.

Podruhé byl však pozitivně testován už 5. června poté, co se u něj 28. května opět projevily příznaky, tentokrát onemocnění provázela také dušnost a nedostatečné okysličení krve.

Podle vědců je pravděpodobnější, že se muž nakazil dvakrát, než že se u něj koronavirus reaktivoval. K poznatku dospěli na základě odlišných genetických kódů viru odebraných při dubnové a červnové nemoci.

První nákaza nemusí pomáhat při druhé

„Naše zjištění naznačují, že předchozí nákaza nemusí nutně chránit před infekcí v budoucnosti,“ uvedl lékař Mark Pandori z Nevadské univerzity. „Možnost opětovného nakažení může významně ovlivnit naše chápání imunity vůči covidu-19,“ dodal.

Zdůraznil, že i lidé, kteří se z nákazy koronavirem zotavili, by měli nadále dodržovat rozestupy, nosit roušky a mýt si ruce.

Vědci se snaží o imunitě vůči koronaviru zjistit více. Získá ji každý, kdo se nakazil? I lidé s mírnými příznaky? Jak dlouho je člověk před reinfekcí chráněn? Jde o důležité otázky, protože odpovědi na ně mohou mít zásadní důsledky pro vakcinační program či zjištění, zda je možné proti koronaviru vybudovat kolektivní imunitu.

Z celkových více než 37 milionů nakažených na světě bylo opakované onemocnění covidem-19 zaznamenáno jen výjimečně. Případy reinfekce hlášené v Hongkongu, Nizozemsku či Belgii navíc neprovázely vážnější příznaky než u první nákazy. Byly však zaznamenány případy, například v Ekvádoru, kdy se druhá nákaza projevila vážnějšími příznaky, podobně jako tomu bylo u muže v Nevadě.

Předpokládá se, že jakákoliv reinfekce koronavirem bude mírnější než ta první, jelikož se tělo naučí s virem bojovat. Proč byl průběh onemocnění u pacienta z Nevady při druhé nákaze vážnější, tak stále není jasné. Možným vysvětlením je, že v druhém případě dostal větší virovou nálož.

Další možností je, že jeho imunitní reakce při první nákaze zhoršila průběh té druhé. Takové případy byly zaznamenány například u horečky dengue, kdy protilátky vytvořené v těle proti jednomu kmeni viru dengue způsobily problémy, pokud se člověk nakazil jiným kmenem.

Mikrobiolog z britské University of East Anglia Paul Hunter označil závěry studie nákazy 25letého Američana za velmi znepokojující, zejména proto, že se nakazil dvakrát za velmi krátkou dobu. Zároveň však Hunter poznamenal, že takových případů je velmi málo a je příliš brzy na vyvozování závěrů, kterými by se řídil imunizační program. „Tyto závěry dokládají, že o imunitní reakci na tuto infekci stále nevíme dost,“ uzavřel.

Smrt po reinfekci

Nizozemští vědci oznámili v pondělí dokonce první prokázaný případ, kdy někdo po druhé infekci koronavirem zemřel. Jednalo se o 89letou ženu, která se léčila se vzácnou formou rakoviny. V první polovině roku byla na pět dní hospitalizována, když se u ní objevily příznaky covidu-19, nákazu později potvrdily testy. 

O dva měsíce později se u ní, těsně po začátku nové chemoterapie, objevily tyto příznaky znovu. Testy u ní prokázaly přítomnost koronaviru, ale nikoliv toho, že by u ní vznikaly protilátky. „Osmý den po hospitalizaci se její stav začal zhoršovat, zemřela o dva týdny později,“ uvedli vědci.

Lékaři měli k dispozici vzorky z obou nákaz a zjistili, že genetické vzorky viru se lišily – to znamená, že se nejednalo pouze o reaktivaci viru v těle, ale zřejmě o novou infekci. Vědci zatím popsali asi tři desítky případů reinfekce, přestože jich je zřejmě už mnohem více – ale ve všech předchozích případech se pacient vyléčil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 10 hhodinami

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
před 13 hhodinami

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
před 17 hhodinami

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 19 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 22 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
4. 12. 2025

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
4. 12. 2025

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
4. 12. 2025
Načítání...