Vědci popisují případy, kdy je druhá nákaza covidem horší než první. Podruhé nakažená pacientka zemřela

Ve Spojených státech se 25letý muž nakazil koronavirem dvakrát, přičemž podruhé mělo u něj onemocnění covid-19 vážnější průběh, musel vyhledat pomoc v nemocnici a dostal kyslík. Nyní už se plně zotavil. S odvoláním na studii ve vědeckém časopise The Lancet o tom informoval zpravodajský web BBC. Nizozemští vědci už oznámili také případ, kdy pacient po druhé infekci koronavirem zemřel. Jednalo se o 89letou ženu, která se léčila se vzácnou formou rakoviny.

Případy reinfekce koronavirem jsou zatím neobvyklé. Studie v The Lancet si pokládá otázku, do jaké míry si lze proti koronaviru vybudovat imunitu. Dvakrát nakažený muž je z Nevady a nemá žádné chronické zdravotní problémy ani oslabenou imunitu, což by ho řadilo do rizikové skupiny v případě nákazy koronavirem.

První příznaky, včetně kašle, bolesti hlavy, bolesti v krku, průjmu a nevolnosti, se u něj projevily 25. března. První pozitivní test na koronavirus měl 18. dubna. Veškeré příznaky mu odezněly 27. dubna a následně měl dva negativní testy ve dnech 9. a 26. května.

Podruhé byl však pozitivně testován už 5. června poté, co se u něj 28. května opět projevily příznaky, tentokrát onemocnění provázela také dušnost a nedostatečné okysličení krve.

Podle vědců je pravděpodobnější, že se muž nakazil dvakrát, než že se u něj koronavirus reaktivoval. K poznatku dospěli na základě odlišných genetických kódů viru odebraných při dubnové a červnové nemoci.

První nákaza nemusí pomáhat při druhé

„Naše zjištění naznačují, že předchozí nákaza nemusí nutně chránit před infekcí v budoucnosti,“ uvedl lékař Mark Pandori z Nevadské univerzity. „Možnost opětovného nakažení může významně ovlivnit naše chápání imunity vůči covidu-19,“ dodal.

Zdůraznil, že i lidé, kteří se z nákazy koronavirem zotavili, by měli nadále dodržovat rozestupy, nosit roušky a mýt si ruce.

Vědci se snaží o imunitě vůči koronaviru zjistit více. Získá ji každý, kdo se nakazil? I lidé s mírnými příznaky? Jak dlouho je člověk před reinfekcí chráněn? Jde o důležité otázky, protože odpovědi na ně mohou mít zásadní důsledky pro vakcinační program či zjištění, zda je možné proti koronaviru vybudovat kolektivní imunitu.

Z celkových více než 37 milionů nakažených na světě bylo opakované onemocnění covidem-19 zaznamenáno jen výjimečně. Případy reinfekce hlášené v Hongkongu, Nizozemsku či Belgii navíc neprovázely vážnější příznaky než u první nákazy. Byly však zaznamenány případy, například v Ekvádoru, kdy se druhá nákaza projevila vážnějšími příznaky, podobně jako tomu bylo u muže v Nevadě.

Předpokládá se, že jakákoliv reinfekce koronavirem bude mírnější než ta první, jelikož se tělo naučí s virem bojovat. Proč byl průběh onemocnění u pacienta z Nevady při druhé nákaze vážnější, tak stále není jasné. Možným vysvětlením je, že v druhém případě dostal větší virovou nálož.

Další možností je, že jeho imunitní reakce při první nákaze zhoršila průběh té druhé. Takové případy byly zaznamenány například u horečky dengue, kdy protilátky vytvořené v těle proti jednomu kmeni viru dengue způsobily problémy, pokud se člověk nakazil jiným kmenem.

Mikrobiolog z britské University of East Anglia Paul Hunter označil závěry studie nákazy 25letého Američana za velmi znepokojující, zejména proto, že se nakazil dvakrát za velmi krátkou dobu. Zároveň však Hunter poznamenal, že takových případů je velmi málo a je příliš brzy na vyvozování závěrů, kterými by se řídil imunizační program. „Tyto závěry dokládají, že o imunitní reakci na tuto infekci stále nevíme dost,“ uzavřel.

Smrt po reinfekci

Nizozemští vědci oznámili v pondělí dokonce první prokázaný případ, kdy někdo po druhé infekci koronavirem zemřel. Jednalo se o 89letou ženu, která se léčila se vzácnou formou rakoviny. V první polovině roku byla na pět dní hospitalizována, když se u ní objevily příznaky covidu-19, nákazu později potvrdily testy. 

O dva měsíce později se u ní, těsně po začátku nové chemoterapie, objevily tyto příznaky znovu. Testy u ní prokázaly přítomnost koronaviru, ale nikoliv toho, že by u ní vznikaly protilátky. „Osmý den po hospitalizaci se její stav začal zhoršovat, zemřela o dva týdny později,“ uvedli vědci.

Lékaři měli k dispozici vzorky z obou nákaz a zjistili, že genetické vzorky viru se lišily – to znamená, že se nejednalo pouze o reaktivaci viru v těle, ale zřejmě o novou infekci. Vědci zatím popsali asi tři desítky případů reinfekce, přestože jich je zřejmě už mnohem více – ale ve všech předchozích případech se pacient vyléčil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapines na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 3 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...