O Virologický ústav přišlo Česko v devadesátých letech. Akademie věd by chtěla vytvořit nový

Současná koronavirová pandemie ukazuje, jak důležitý je výzkum virů, jejich vlastností, způsobů šíření i léčby. Česká republika z historických důvodů nemá žádné vědecké pracoviště, kde by se takový výzkum koncentroval. Akademie věd ale o jeho vzniku uvažuje.

V současné době je výzkum virů „rozptýlen“ na různých vědeckých pracovištích. Vybudování Virologického ústavu nebo centra by tuzemskou virologii i příbuzné obory posunulo na vyšší úroveň, věří předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) a vědkyně v oboru experimentální botaniky Eva Zažímalová. Vznikla by tak podle ní také základna pro boj s epidemiemi virových onemocnění.

Ústav by vyšel na střední jednotky miliard korun, které by se většinově daly získat především z evropských fondů.  Návrh akademie projednává Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Ústav by mohl fungovat pod AV ČR; ta totiž podle návrhu pokrývá všechny obory potřebné pro multidisciplinární přístup k problémům spojeným s virologií.

Proč Česku chybí Virologický ústav?

„Při rozdělení Československa zůstal Virologický ústav na Slovensku. V České republice pak byla virologie rozptýlena po různých pracovištích jak na Akademii věd, tak na vysokých školách a resortních ústavech,“ uvedla Zažímalová. „Tato pracoviště řeší svou úzkou problematiku a naprosto zde chybí pracoviště zaměřené na komplexní a multidisciplinární výzkum v této oblasti, včetně přesahů například do materiálových a sociálních věd a klinické medicíny,“ dodala.

Zdůraznila, že jsou tu nicméně vědci, jejichž práce má vynikající úroveň, a zároveň je v Česku na co navazovat –⁠ zmínila například léčiva na virové choroby pocházející z výzkumu světoznámého chemika Antonína Holého. Nové centrální pracoviště by podle ní umožnilo využít tento potenciál, zároveň by přitáhlo kvalitní zahraniční vědce a přispělo k výchově nové generace výzkumníků.

„Navíc bude připraveno řešit akutní problémy způsobené viry –⁠ jak v humánní a veterinární medicíně, tak i v rostlinolékařství. Bude provozovat genovou banku virů a různá podpůrná pracoviště se zabezpečením nejvyššího stupně ochrany pro práci s těmi nejnebezpečnějšími viry,“ popsala ideu Zažímalová.

K nápadu se minulý týden kladně vyjádřil i molekulární biolog a genetik Petr Dvořák, první místopředseda RVVI. Pro návrh je i ředitel českobudějovického Biologického centra AV Libor Grubhoffer.

Viry hrozily, hrozí a hrozit budou

„Zkušenosti ukazují, že musíme být připravení velmi kvalitně a komplexně na nečekaně se objevující virová onemocnění zoonotického (zvířecího, pozn. redakce) původu, mezi která patří i nový čínský koronavirus, původní koronavirová onemocnění SARS a MERS, ale potenciálně též nové pandemické varianty chřipky či viry krvácivých horeček se selháváním ledvin,“ uvedl Grubhoffer.

Pokud dají vládní orgány návrhu zelenou a bude mít spolehlivý zdroj financování, popsala Zažímalová realizaci projektu včetně výstavby centra či vypsání mezinárodního konkurzu na ředitele jako „běh na středně dlouhou trať“. K tomu je podle ní třeba přičíst několik dalších let, než centrum začne produkovat špičkové výsledky.

„Usilujeme o to, aby dominantní část byla hrazena z Národního programu obnovy, respektive z peněz z EU,“ upřesnila pak ke způsobu financování vědkyně. „Volání“ po virologickém ústavu má podle jejích slov hlubší kořeny, pandemie z něj však udělala aktuální téma. Z možných míst, kde by mohl ústav vyrůst, pak v návrhu AV zmiňuje například pozemky v areálu v Krči či ve Vestci u Prahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 7 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 9 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 10 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...