Dva dosud neznámé druhy myšovitých hlodavců v Etiopii objevil a popsal mezinárodní tým pod vedením českého vědce Josefa Bryji. Oba druhy žijí ve vysokých nadmořských výškách v takzvané afroalpinské tundře. U obratlovců jsou podle Akademie věd nově objevené druhy výjimečné. Článek o objevu publikoval časopis Journal of Vertebrate Biology.
Čeští vědci objevili v Africe neznámé druhy „myší“. Mají bizarně protáhlé hlavy a žijí ve velehorách
Vědci nově objevené druhy pojmenovali Stenocephalemys zimai a Stenocephalemys sokolovi. První z názvů odkazuje k zoologovi a bývalému řediteli Ústavu biologie obratlovců AV (ÚBO) Janu Zimovi, který loni zemřel. Na témže ústavu působí Bryja.
„Honza Zima nás naučil používat genetické metody při studiu savců a díky těmto metodám jsme nové druhy poprvé rozpoznali. Navíc nový druh pojmenovaný po něm žije na nejvyšších vrcholcích celé Etiopie, kde nejen bude Honzovi blíže, ale zároveň tam je vždycky hrozná zima,“ podotkl Bryja.
„Stejně jako u mnoha podobných objevů v současnosti, stála na začátku rutinní analýza DNA nasbíraných vzorků,“ řekl Bryja k objevům. Po následné analýze vědci zjistili, že jde o nové druhy savců.
„Analýza tvaru lebek a vnějších morfologických znaků pak ukázala, že tyto druhy jsou zřetelně odlišitelné od příbuzných druhů a rovněž žijí v jiných ekologických podmínkách,“ dodal Bryja, jehož tým studuje evoluci biologické rozmanitosti na příkladu drobných savců ve východoafrických horách.
Bryja řekl, že tým byl poprvé v Etiopii v roce 2012, později se vrátili ještě několikrát. „Genetické analýzy, které poprvé naznačily, že by to mohl být nový druh, jsou staré tak tři roky. Popis a srovnávání se známými druhy je pak celkem mravenčí práce. Takže to trvalo a publikace vyšla až letos,“ uvedl. Nyní se tým zabývá fyziologií těchto horských druhů a studiem mechanismů, které jim umožňují život v takové nadmořské výšce.
Od svých příbuzných žijících v níže položených oblastech se zřetelně liší nejen svou DNA, ale také vzhledem. Ostatně tomu odpovídá i latinský název Stenocephalemys – jednotlivé části slova odkazují ke specifickému tvaru lebky, úzké a protáhlé.
Někteří zástupci tohoto rodu se vyznačují velice malou vzdáleností mezi očima. Mají je jakoby posunuté na vršek hlavy. „To má své opodstatnění. V tundře, kde chybí lesní pokryv, jsou hlodavci daleko méně kryti před útoky shora, od dravců, musejí mít tedy oči ‚na stopkách‘ – k tomu jim jejich umístění pomáhá. Podobné znaky vídáme i u jiných vysokohorských rodů, naopak druhy patřící k témuž rodu, avšak žijící v lesích v nížinách, mají oči dál od sebe,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu.
Přenášejí viry, které mohou být nebezpečné i pro člověka
Podle vědců může mít výzkum nově objevených hlodavců praktický význam i pro člověka. Jsou totiž přenašeči hantavirů, jejichž nový druh v minulých letech popsali vědci z ÚBO právě u tohoto rodu. Hantaviry způsobují například krvácivou horečku a další komplikace. Hlodavci virus vylučují močí, stolicí a slinami. Vakcína proti těmto virům dosud neexistuje.
Takzvanou hantavirózou loni v Česku onemocnělo 16 lidí. V ČR je velmi rozšířený méně nebezpečný hantavirus Tula, u něhož onemocnění probíhá jako nachlazení. Jeho nositelem je až deset procent hrabošů.
