Oxfordské očkování proti koronaviru má slibné výsledky, zveřejnili vědci

V pondělí 20. července informoval vědecký žurnál The Lancet o výsledcích vakcíny proti novému koronaviru, která vzniká v Oxfordu. Byla testována na tisícovce lidí a první závěry jsou slibné – množství protilátek bylo dostatečné a vědci nepozorovali žádné horší vedlejší účinky.

Vědci oznámili, že očkovací látka ChAdOx1 nCoV-19 (neboli AZD1222) byla bezpečná a tělem dobře tolerovaná, zejména když se její podávání spojilo s paracetamolem. Při podání druhé dávky už byly problémy téměř zanedbatelné.

U všech osob bylo po podání dvou dávek dosaženo cíle, tedy imunitní reakce proti novému koronaviru. „Vakcína proti viru SARS-CoV-2 se dá použít proti infekci, nemoci a smrti u globální populace,“ uvádí vědci. Prioritou by podle nich mělo být očkování rizikových skupin, jako jsou zaměstnanci ve zdravotnictví a senioři ve věku nad 65 let.

Vědci chtějí s dalším testováním pokračovat, další klinické studie by měly cílit právě zejména na starší populaci. Podle Kate Binghamové, která předsedá speciálně vytvořenému výboru britské vlády, je právě výzkum, který probíhá pod hlavičkou Oxfordské univerzity, ve vývoji vakcíny nejdále. Tamní profesorka Sarah Gilbertová na začátku července britským poslancům řekla, že do projektu už se v Británii zapojilo 8 tisíc dobrovolníků.

Americko-německá cesta

Americký Pfizer se snaží vakcínu proti nemoci z koronaviru vytvořit ve spolupráci s německou firmou BioNTech a badatelé první výsledky svých klinických testů zveřejnili na webu medrxiv.org už na konci června.

V rámci studie byly účastníkům podávány čtyři různé potenciální vakcíny a jedna z nich údajně při jistém způsobu dávkování u všech pacientů vyvolala tvorbu protilátek na koronavirus SARS-CoV-2. Web STAT, který se specializuje na zdravotnické zpravodajství, vysvětluje, že část protilátek byla takzvaně neutralizující –⁠ ty podle dosavadních poznatků mohou virus zneškodnit. Vědci prý zaznamenali i více než dvojnásobnou míru výskytu těchto protilátek než u lidí, kteří covid-19 prodělali.

Slibná očkovací látka se testovala na 45 osobách, přičemž nejlepší výsledky se dostavily u skupin, které dostávaly nižší a střední dávku. Zejména při vyšších dávkách pacienti pociťovali vedlejší účinky včetně horečky a problémů se spánkem, autoři výzkumu ale nežádoucí projevy nepovažovali za vážné, píše STAT.

„Stále je před námi dlouhá cesta a zkoušíme i jiné kandidáty,“ uvedl jeden z lídrů výzkumu vakcín pod záštitou Pfizeru Philip Dormitzer. „Můžeme však v tuto chvíli říci, že je zde slibný kandidát, soudě podle prvních dat o imunogenicitě a bezpečnosti,“ shrnul.

Desítky kandidátů

Podobné povzbudivé signály přišly také od americké biotechnologické společnosti Inovio. Čínská vláda zase pro použití mezi vojáky schválila experimentální vakcínu z dílny pracovníků čínské vojenské akademie věd. Podle agentury AFP se už na lidech začalo v různých zemích světa testovat přes 20 očkovacích látek.

Podle českého epidemiologa Romana Prymuly by se první vakcíny mohly objevit už na podzim letošního roku – budou zřejmě určené pouze pro ty nejvíce zranitelné skupiny osob. V České republice by se první očkování mohla začít používat na jaře roku 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 13 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...