Díky opatřením proti šíření viru je v Itálii čistší ovzduší, ukázaly satelity

Opatření zavedená v Itálii v souvislosti s šířením koronaviru vedla k výraznému zlepšení kvality ovzduší. Informovali o tom odborníci z evropského programu Copernicus, který monitoruje životní prostředí. Změny jsou patrné především na severu Itálie, který patří ke světovým oblastem, jež byly pandemií nové nákazy postiženy nejvíce.

Satelitní pozorování zaznamenalo náhlé snížení lidské aktivity v severní Itálii. Oblast, která běžně vykazuje husté povrchové znečištění oxidem dusičitým (NO2), projevuje postupný trend snižování koncentrace NO2 asi o deset procent týdně během posledního zhruba měsíce, uvedli experti z programu Copernicus, na jehož provozu se podílejí Evropská unie a Evropská kosmická agentura (ESA). 

Milán nebo Turín

Příkladem města, kde se ovzduší výrazně zlepšilo, je podle programu Copernicus Milán. „Zatímco během prvních pěti týdnů roku žádný jasný trend patrný není, od šestého týdne dále pozorujeme trend mírného poklesu. Průměrné koncentrace NO2 se v lednu pohybovaly kolem hodnoty 65 mikrogramů na metr krychlový, v únoru již poklesly na 45 mikrogramů a v první polovině března dosahovaly hodnoty přibližně 35 mikrogramů,“ píší vědci.

„Podobné klesající trendy se vyskytují i v dalších městech v severní Itálii, jako je Turín nebo Bergamo,“ dodávají.

Itálie má druhý nejvyšší počet infikovaných po Číně, odkud se nový typ koronaviru začal do světa šířit. Více než polovina nakažených je ze severoitalské Lombardie. Italské úřady přijaly v reakci na pandemii přísná opatření, včetně omezení dopravy, uzavření škol, restaurací, barů, muzeí a dalších zařízení.

„Jsme přesvědčeni, že snížení emisí, kterého jsme svědky, souvisí s karanténními opatřeními v Itálii, jejichž důsledkem je méně dopravy i průmyslových aktivit,“ uvedl Claus Zehner z programu Copernicus.

Příroda proniká do měst

Některé změny jsou viditelné i pouhým okem. Například Benátky, které po celý rok lákají davy turistů, se vyprázdnily, a v důsledku dramatického poklesu lodní dopravy se pročistila voda.

Do ikonických benátských kanálů se tak nyní vracejí ryby a labutě a k některým italským břehům po dlouhé době připluli delfíni:

Benátské uličky zejí prázdnotou a zmizeli také turisté plující v gondolách. Brzy si místní začali všímat obrovského rozdílu v čistotě vody, uvedla televize CNN. Výrazně se také zlepšila kvalita vzduchu.

„Voda se nyní zdá být průzračnější, jelikož je na kanálech menší provoz, a sedimenty tak zůstávají na dně. Lodní doprava většinou sediment vynáší na hladinu,“ uvedl mluvčí benátského starosty.

„Kanci uprostřed mého rodného města, delfíni v přístavu Cagliari, kachny ve fontánách v Římě, benátské kanály mají nyní čistou vodu plnou ryb. Znečištění ovzduší kleslo. Příroda si během karantény v Itálii bere zpět, co jí patří,“ uvedl na twitteru jeden uživatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 17 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...