Čínští vědci oznámili, že nový koronavirus má zřejmě dva kmeny. V obou podobách se vyskytuje prakticky od počátku epidemie, ale každý kmen má zřejmě poněkud odlišné vlastnosti.
Výzkum, který vznikl na jedné z pekingských univerzit, popsal, že existují dva hlavní typy nového koronaviru – autoři označují jednu z forem za více agresivní, druhou za méně agresivní. Vědci to zjistili analýzou 103 genomů viru, které byly zveřejněné. Z těchto vzorků odebraných nakaženým osobám zjistili, že 70 procent vzorků patří agresivnějšímu typu a 30 procent tomu méně agresivnímu.
Platilo přitom, že právě virus označovaný jako agresivnější, se objevoval u počátečních případů ve Wu-chanu, kde zřejmě vzniknul. Vědci se domnívají, že se vyvinul ze své méně agresivní formy.
Zpočátku tedy podle nich existovala jen mírnější forma, která se změnila na agresivnější, ale ta byla více utlumena – nyní by se měla šířit ta mírnější.
Viry se mění
Podle této studie zřejmě virus prošel mnoha změnami, mutacemi a rekombinacemi, které způsobily, že vzniklo několik jeho kmenů. Autoři výzkumu ale varují, že vycházejí z velmi omezeného vzorku, takže jejich výzkum nemusí odpovídat realitě. Domnívají se, že nyní by se právě vývoji viru měla věnovat větší pozornost a měly by vzniknout detailnější analýzy, které by fenomén více prostudovaly.
Někteří experti se už vůči této práci vyjádřili negativně – její závěry není možné ověřit, dokud neproběhnou další testy přinejmenším na zvířatech. Problematická je například podle virologa Michaela Skinnera i samotná formulace o „agresivnějším kmeni“, tento termín vlastně o vlastnostech viru nic neříká.
Zdánlivě agresivnější kmen totiž sice může mít vyšší smrtnost, ale současně tím může ztrácet schopnost dostatečně rychle se šířit.
Experti, kteří se k tomuto výzkumu vyjádřili v diskuzi, varují před unáhlenými závěry, které by mohly být dezinterpretovány laickou veřejností – tato studie neříká nic o tom, že by byla některá forma více smrtná nebo přenosná.
Jaká je smrtnost viru?
Smrtnost viru je zatím stále nejasná a panuje ohledně toho mnoho nejasností, zejména proto, že se velmi liší podle oblastí, kde k infekci došlo, a také v mnoha dalších detailech.
Nejpřesnější údaje přinesla zpráva Světové zdravotnické organizace, která vyslala do Číny dvě desítky předních expertů, aby monitorovali tamní situaci. Ti na konci února sepsali výsledky, podle nich smrtnost nemoci COVID-19 dosahuje 3,4 procenta.
Značně vysoké číslo, které naznačuje, že zemřou více než tři procenta z nakažených, ale ve skutečnosti asi nebude tak dramatické. Deník New York Times totiž informoval o tom, že WHO do těchto údajů nezapočítávala osoby, které měly jen lehké příznaky a tedy nebyly ošetřované lékaři.
Navíc odráží z 90 procent jen situaci ve Wu-chanu, kde bylo zatím nejvíce mrtvých. A ta byla od počátku značně specifická, smrtnost se tam pohybovala zpočátku dokonce nad pěti procenty případů. Experti WHO uvádějí, že se smrtnost začala snižovat, když se čínští lékaři naučili s virem lépe pracovat, lépe ho poznali a také země nasadila lépe vycvičený personál.
Profesor Bruce Aylard, který ve WHO vede boj proti novému koronaviru, očekává, že smrtnost se ve skutečnosti pohybuje mezi jedním a dvěma procenty. Další experti jsou dokonce ještě většími optimisty – například Anthony Fauci a Clifford Lane z amerického Národního institutu pro alergie a infekční choroby se domnívají, že je smrtnost dokonce méně než jedno procento. I to je ale výrazně více než u sezonní chřipky, kde se smrtnost pohybuje mezi 0,1 – 0,2 procenty.
Výrazně se také liší smrtnost podle věkových skupin, data WHO ukazují přesvědčivě, že je zapotřebí chránit zejména starší věkové kategorie. Podrobně ZDE.
Největší hrozbu tak koronavirus představuje podle expertů v tom, že relativně vysoké množství pacientů potřebuje ventilaci, tedy pomoc s dýcháním pomocí přístrojů. Udává se, že to je až kolem deseti procent nakažených, což při velkém množství nakažených může snadno přehltit kapacity nemocnic i sebelepšího zdravotnického systému.
