Invazivní ploštěnka Obama nungara se šíří po Francii. Může znamenat hrozbu pro ekosystém

Francouzští přírodovědci sledovali invazivní druh predátorské ploštěnky. Zjistili, že se rychle šíří po celé zemi a může způsobit značné škody.

Globalizace dala světu bohatství, ale také umožnila, aby se po planetě rychle šířily nejrůznější organismy. Ať už jsou to viry, jako v případě současné epidemie nového koronaviru v Číně, nebo mnoho invazivních druhů, které vtrhly v nedávných letech i do České republiky. Teď má Evropa další důvod k obavám – nenápadně do ní pronikla invazivní suchozemská ploštěnka, která se jmenuje Obama nungara, české jméno zatím nemá.

Vědci o ní ví teprve od roku 2013, kdy se do Evropy dostala z jižní Ameriky, konkrétně z Argentiny. Jméno pak dostala až roku 2016. Přírodovědci, kteří příběh tohoto tvora popsali v odborném časopise PeerJ, tvrdí, že se na starý kontinent musela ploštěnka dostat na lodích, které převážejí mezi kontinenty ovoce a zeleninu. Jak dospělí jedinci, tak i jejich kokony jsou totiž schopné poměrně bez problémů cestu přežít – a pak proniknout do cizího ekosystému.

Francouzští biologové ve spolupráci s občanskými vědci po dobu šesti let zkoumali výskyt těchto tvorů v různých oblastech země. Našli je v 72 z 96 francouzských departementů. Nejvíce rozšířená je podél pobřeží Atlantiku a také kolem Středozemního moře.

Na některých místech jich bylo obrovské množství – například na jedné jihofrancouzské zahrádce jich vědci napočítali přes stovku. Zatím se ploštěnkám nedaří pronikat do nadmořských výšek nad 500 metrů, ale je možné, že s oteplováním kontinentu se jim to povede v budoucnu lépe.

Proč je to problém?

Tito tvorové vypadají jako dlouzí hnědí červi. Problém je, že jsou draví – a nejraději se živí žížalami, které jsou pro kvalitní půdu nenahraditelné. Hrozí tedy, že ploštěnka může narušit stabilitu již tak ohrožené přírody a také zemědělství.

Krom toho mají ploštěnci ještě jednu neobvyklou vlastnost: jsou schopní velmi účinné regenerace, díky níž je složité se jich zbavit. A samozřejmě, jako všechny invazivní organismy, nemají ve francouzské přírodě žádné přirozené nepřátele.

Francie – ráj ploštěnek

Obama nungara není první ani jedinou invazivní ploštěnkou, která si Francii vybrala za svou novou vlast. Už od konce dvacátého století se ve francouzském tisku objevují informace o mnoha druzích těchto predátorů, které se v zemi, ale také ve Španělsku šíří.

Vůbec nejhorší z nich je až čtyřiceticentimetrová ploštěnka skleníková. Ta se do Evropy dostala z Asie, ale přes Anglii, tam se poprvé objevila už před více než sto lety.

Tento tvor je v lovu žížal nepřekonatelný, usmrcuje je silným jedem tetrodotoxinem – tato látka je například základem slavného jedu v Japonsku oblíbené ryby fugu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...