Invazivní ploštěnka Obama nungara se šíří po Francii. Může znamenat hrozbu pro ekosystém

Francouzští přírodovědci sledovali invazivní druh predátorské ploštěnky. Zjistili, že se rychle šíří po celé zemi a může způsobit značné škody.

Globalizace dala světu bohatství, ale také umožnila, aby se po planetě rychle šířily nejrůznější organismy. Ať už jsou to viry, jako v případě současné epidemie nového koronaviru v Číně, nebo mnoho invazivních druhů, které vtrhly v nedávných letech i do České republiky. Teď má Evropa další důvod k obavám – nenápadně do ní pronikla invazivní suchozemská ploštěnka, která se jmenuje Obama nungara, české jméno zatím nemá.

Vědci o ní ví teprve od roku 2013, kdy se do Evropy dostala z jižní Ameriky, konkrétně z Argentiny. Jméno pak dostala až roku 2016. Přírodovědci, kteří příběh tohoto tvora popsali v odborném časopise PeerJ, tvrdí, že se na starý kontinent musela ploštěnka dostat na lodích, které převážejí mezi kontinenty ovoce a zeleninu. Jak dospělí jedinci, tak i jejich kokony jsou totiž schopné poměrně bez problémů cestu přežít – a pak proniknout do cizího ekosystému.

Francouzští biologové ve spolupráci s občanskými vědci po dobu šesti let zkoumali výskyt těchto tvorů v různých oblastech země. Našli je v 72 z 96 francouzských departementů. Nejvíce rozšířená je podél pobřeží Atlantiku a také kolem Středozemního moře.

Na některých místech jich bylo obrovské množství – například na jedné jihofrancouzské zahrádce jich vědci napočítali přes stovku. Zatím se ploštěnkám nedaří pronikat do nadmořských výšek nad 500 metrů, ale je možné, že s oteplováním kontinentu se jim to povede v budoucnu lépe.

Proč je to problém?

Tito tvorové vypadají jako dlouzí hnědí červi. Problém je, že jsou draví – a nejraději se živí žížalami, které jsou pro kvalitní půdu nenahraditelné. Hrozí tedy, že ploštěnka může narušit stabilitu již tak ohrožené přírody a také zemědělství.

Krom toho mají ploštěnci ještě jednu neobvyklou vlastnost: jsou schopní velmi účinné regenerace, díky níž je složité se jich zbavit. A samozřejmě, jako všechny invazivní organismy, nemají ve francouzské přírodě žádné přirozené nepřátele.

Francie – ráj ploštěnek

Obama nungara není první ani jedinou invazivní ploštěnkou, která si Francii vybrala za svou novou vlast. Už od konce dvacátého století se ve francouzském tisku objevují informace o mnoha druzích těchto predátorů, které se v zemi, ale také ve Španělsku šíří.

Vůbec nejhorší z nich je až čtyřiceticentimetrová ploštěnka skleníková. Ta se do Evropy dostala z Asie, ale přes Anglii, tam se poprvé objevila už před více než sto lety.

Tento tvor je v lovu žížal nepřekonatelný, usmrcuje je silným jedem tetrodotoxinem – tato látka je například základem slavného jedu v Japonsku oblíbené ryby fugu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní žravý sumeček znepokojuje české přírodovědce

Sumeček černý má sice jméno, které naznačuje, že jde o drobnou rybku, ale v tomto případě je název nevýstižný. Jde o více než půl metru velkého predátora, který má navíc vysoký potenciál způsobovat jako invazní druh velké problémy. A to i v Česku, kde se podle přírodovědců stává hrozbou.
před 7 hhodinami

Digitální dvojče Titanicu přineslo příběh posledních minut posádky

Podrobná analýza digitálního skenu Titanicu ukazuje nový pohled na poslední hodiny zaoceánského plavidla, které od svého ztroskotání v roce 1912 leží na dně severního Atlantiku. Poskytuje například nový pohled na kotelnu a potvrzuje výpovědi svědků, že strojníci pracovali až do konce, aby udrželi na palubě elektřinu a světlo, napsala stanice BBC, která se odvolává na nový dokument společností National Geographic a Atlantic Productions.
před 10 hhodinami

Dozvuky nákazy.⁠ Co se Evropa naučila z pandemie covidu-19

Pět let poté, co Světová zdravotnická organizace vyhlásila šíření covidu-19 za celosvětovou pandemii, Evropa stále bilancuje, co se změnilo a co nikoli. Tato reportáž a interaktivní mapa od projektu A European Perspective* sleduje, jak veřejnoprávní média na celém kontinentu reflektují dopad pandemie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ptá se: Mohou nové hrozby Evropu zastihnout stejně zranitelnou?
před 12 hhodinami

Dítě, zvířata a absence artefaktů ve výjimečném brněnském hrobě matou archeology

Archeologie je věda založená na hledání podobností. Vědci na základě podobných znaků hledají souvislosti, datují a vysvětlují. Jenže občas narazí na objev, který se nepodobá ničemu. A právě takový teď popsali archeologové v Brně.
včera v 14:48

Kosmická loď Sojuz se dvěma Rusy a jedním Američanem se připojila k ISS

Ruská kosmická loď Sojuz MS-27 se dvěma Rusy a jedním Američanem se v úterý po třech hodinách od startu připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informovala o tom ruská vesmírná agentura Roskosmos a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
včera v 12:15

Vědci „oživili“ zlovlky ze Hry o trůny. Mají tři štěňata

Díky genetické úpravě DNA se podařilo z obyčejných vlků vytvořit genetickou obdobu větších pravěkých vlků, kteří žili v Severní Americe a vyhynuli před deseti tisíci roky, tvrdí firma Colossal Biosciences.
včera v 11:50

„Potřebovala jsem se odzbrojit“. V terapii se stále častěji skloňuje ketamin

Lidé s duševním onemocněním se stále častěji obracejí k psychedelikům, tedy látkám, které navozují změněný stav vědomí. V Česku mohou legálně vyzkoušet zejména asistovanou terapii ketaminem, který podle odborníků umožňuje nahlédnout na problémy z jiné perspektivy, často u lidí, kterým nepomohla tradiční antidepresiva. „Ketamin by sám o sobě nic nevyřešil, ale naučil mě nechat nepříjemné věci prostě odplout,“ sdělila ČT24 Magdalena S., která ketamin v kontrolovaném prostředí vyzkoušela.
včera v 09:24

Letošní březen byl nejteplejším v Evropě

Letošní březen byl vůbec nejteplejším v Evropě, celosvětově pak dosáhly průměrné teploty druhé nejvyšší hodnoty v historii měření, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Její satelity také zaznamenaly nejmenší březnovou plochu arktického ledu za 47 let od začátku jejího monitorování.
včeraAktualizovánovčera v 07:22
Načítání...