Čína překvapivě schválila lék na Alzheimerovu chorobu. Američtí vědci jsou „opatrně nadšení“

Čínský biotechnický start-up zaskočil neurovědce i výrobce léků tím, že vyvinul nový přípravek založený na přírodních látkách, který je schopný výrazně zlepšovat stav pacientů s Alzheimerovou chorobou. Upravuje střevní mikroflóru, což pak snižuje výskyt zánětů v mozku, které jsou s touto nemocí spojené.

Úspěšnost metody prokázaly na začátku roku studie na myších – autoři léku tvrdí, že už se také uskutečnila třetí fáze klinického výzkumu na přibližně osmi stovkách lidí. Pro vědecký žurnál Science uvedli, že výsledky této práce „prokázaly solidní a konzistentní zlepšení u skupiny léčené oproti skupině, která dostávala jen placebo.“

Tyto výsledky sice zatím nevyšly v odborném časopise s recenzním řízením, ale byly dostatečně přesvědčivé na to, aby před týdnem čínské orgány schválily tento lék pro prodej. Dostal jméno GV-971 a smí se prodávat jen pod podmínkou, že výrobci ještě lépe prokážou jeho bezpečnost a účinnost.

Alzheimerova choroba
Zdroj: ČT24

„Je to nesmírně vzrušující a důležité,“ komentoval výsledky pro Science Jeffrey Cummings z Centra pro výzkum Alzheimerovy choroby na Nevadské univerzitě. Do projektu je osobně zapojený, pro výrobce léku, šanghajskou společnost Green Valley Pharmaceutical, dělá poradce. „Je to první lék schválený kdekoliv na světě proti Alzheimerově nemoci od roku 2003,“ uvedl.

Co na to experti?

Novinka vyvolala po světě mezi experty naději i skepsi. „Myslím, že je to fascinující, a pokud je pravda, že se tyto důsledky skrze mikrobiom dostavují, je to opravdu fantastické,“ uvedl Sangram Sisodia, neurolog z Chicagské univerzity, který se věnoval podobnému výzkumu, ale s touto studií nijak nespolupracoval. Podobně jako čínské úřady by ale chtěl dříve, než projeví větší nadšení, vidět více důkazů.

Další experti, kteří se pro Science vyjádřili, nevidí změny, které se projevily v inteligenčních testech léčených pacientů, jako dostatečně velké. Nedostatečný je podle nich také jen 36týdenní výzkum, který nemůže dost dobře reflektovat dlouhodobé změny, jež Alzheimerova choroba přináší. To je názor například kanadského epidemiologa z University ve Waterloo Marka Oremuse.

Společnost Green Valley své výsledky představila na několika konferencích a také v tiskové zprávě. „Jsme opatrně optimističtí, co se týká slibovaných účinků léku,“ popsala Rebecca Edelmayerová z chicagského výzkumného institutu Alzheimer's Association. „Myslím, že musíme plně pochopit, jaké změny způsobují tyto léky a jak jsou spojené s průběhem nemoci,“ dodala.

Co lék dělá?

Výzkum vychází z práce šanghajské vědkyně Geng Meiyu, která působila na institutu zaměřeném na tradiční čínskou medicínu. Aktivní látka, která by měla proti Alzheimerově chorobě pomáhat, je odvozená od chaluh, tedy z hnědých řas. Vědkyně se svým týmem v září zveřejnila v žurnálu Cell Research výsledky výzkumu na myších. Tam ukázali, že jak se nemoc zhoršuje, nerovnováha ve střevní mikroflóře produkuje buňky, které v mozku zhoršují záněty spojené s Alzheimerovou chorobou.

Když myši dostaly lék GV-971, střevní mikrobiom se změnil tak, že ubyly buňky způsobující záněty. Ve stejné studii autoři krátce popsali také výsledky klinických testů na lidech.

Většina léčiv, která se pokoušejí proti obávané nemoci bojovat, se soustředí na útoky proti povlaku proteinu beta amyloidu, jenž je spojený se vznikem choroby. Doposud ale léky, které se ubíraly tímto směrem, v klinických testech selhávaly, proto se vědci začali dívat také jinými směry. V komentáři ke článku v žurnálu Cell uvedl David Holtzman, že data z výzkumu myší potvrzují účinnost GV-971 ve zpomalování Alzheimerovy nemoci.

Co bude dál?

Společnost Green Valley uvedla, že plánuje klinický test pro schválení v USA, Evropě a Asii – začít by měl už v prvních měsících roku 2020. Dosavadní informace o léku ukazují, že nemá žádné vedlejší efekty; podle Zavena Khachaturiana, šéfredaktora odborného žurnálu Alzheimer's & Dementia, by to mohlo být důvodem, aby americké úřady udělaly u tohoto přípravku výjimku a povolily ho i pro severoamerický trh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 8 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 11 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 14 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 18 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.