Jsou domácí porody stejně bezpečné jako v nemocnici? V osmi zkoumaných zemích ano, tvrdí studie

Vědci z kanadské McMaster University studovali rozsáhlý vzorek výzkumů o půl milionu porodů doma a půl milionu v nemocnicích. Dospěli na jeho základě k závěru, že ve vyspělých zemích jsou domácí porody stejně bezpečné jako ty ve zdravotnickém zařízení. Studie vycházela z dat USA, Velké Británie, Nizozemska či Švédska.

Experti v článku, který vyšel v odborném žurnálu EClinicalMedicine z rodiny prestižních časopisů Lancet, uvádějí, že nenašli zvýšenou pravděpodobnost pro úmrtí dětí spojené s porodem. Byla stejná u žen, které rodily doma i v nemocnici, pokud se jednalo rodičky s nízkým rizikem.

„Mnoho žen v bohatých vyspělých zemích si vybírá domácí porod, ale stále přetrvávají obavy o jejich bezpečnost,“ uvedla Eileen Huttonová, emeritní profesorka gynekologie, která výzkum vedla. „Tato práce jasně ukazuje, že riziko není odlišné, ať už se jedná o prostředí domácí, nebo nemocniční.“

Jak výzkum probíhal

Vědci v této studii zkoumali bezpečnost obou míst na základě rizika úmrtí v době porodu a v době do čtyř týdnů po něm. Statisticky ani klinicky významné rozdíly se nenašly.

Jedná se první systematický výzkum tohoto tématu a meta-analýzu dříve publikovaných odborných článků, které vyšly v kvalitní odborné literatuře. Vyšel ze 21 prací vydaných od roku 1990 až do současnosti. Zkoumaly stav ve Švédsku, Anglii, Nizozemsku, Japonsku, Austrálii, Kanadě, Spojených státech a na Novém Zélandu.

Díky těmto rozsáhlým datům mohli vědci srovnat údaje o přibližně půl milionu porodů, jež proběhly doma, s podobně velkým vzorkem porodů v nemocnicích ve výše uvedených osmi zemích.

„Náš výzkum poskytuje spoustu důležitých informací jak samotným ženám a jejich rodinám, tak i odborným autoritám, poskytovatelům zdravotní péče i politikům,“ uvedla Huttonová.

Česká republika v tomto výzkumu zahrnutá nebyla, není možné tedy podle jeho výsledků posuzovat rizikovost domácích porodů v tuzemsku. Obdobně rozsáhlá studie pro Česko zatím neexistuje.

Rizika existují

Jiné práce, které vyšly nedávno, ale varují, že domácí porody mohou být rizikové – například podle výzkumu izraelských vědců jsou domácí porody až třikrát rizikovější než ty v nemocnicích. Také tento výzkum probíhal na rozsáhlém vzorku asi 250 tisíc rodiček, ale týkal se pouze Izraele.

Obecně zůstává problémem, že výsledky se velmi liší u zemí podle jejich geografických podmínek. Rovinaté státy s vysokou hustotou zalidnění a vynikajícím systémem silnic (jako je Nizozemsko) budou mít výsledky vždy lepší než relativně hornaté země s mnoha izolovanými oblastmi. Státy, které výše popsaná studie analyzovala, patří k těm ideálním, co se týká podmínek pro domácí porody.

Tyto parametry reflektuje také postoj České lékařské společnosti J.E. Purkyně a České asociace sester k domácím porodům v našem prostředí: „I u původně zcela fyziologického porodu zcela zdravé ženy mohou náhle nastat závažné pro matku a/nebo dítě zdraví nebo dokonce život ohrožující komplikace. Nejčastější se tak stává v případě akutní hypoxie/asfyxie plodu, respektive novorozence a život ohrožující krvácení matky. V České republice, z hlediska geografických a klimatických podmínek, není možné zajistit pro tyto případy rychlý a nekomplikovaný transport z domácího prostředí do porodnického zařízení.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 17 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 22 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...