Pocitová mapa horka radí Ostravanům, kterým částem města se při vedrech raději vyhnout

Ve kterých místech se během horkých dní lidé v Ostravě cítí příjemně a kde naopak bývají vedra pocitově nejúmornější, ukazuje internetová mapa. Ta vznikla v rámci adaptační strategie, kterou třetí největší město Česka reaguje na klimatickou změnu. Do projektu zapojili jeho tvůrci také obyvatele Ostravy. 

Video Studio 6
video

Studio 6: Pocitová mapa horka

„Pocitová mapa vychází z toho, že jsme se ptali lidí, která místa navštěvují, pokud je vedro, a která naopak považují za extrémní lokality, kam by ve vlně veder určitě nešli,“  popsal mapu děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jan Hradecký, který se na jejím vzniku podílel. 

Do mapy, která obsahuje přibližně dvě stě míst, tak zaznačily dané lokality stovky respondentů. Jejich odpovědi přitom autory projektu podle Hradeckého nepřekvapily – v horkých dnech hledají nejčastěji Ostravané útočiště v parcích nebo v lesích. „To znamená Komenského sady, Bělský les, ale i menší parky,“ upřesnil Hradecký. 

Naopak negativní hodnocení získaly například zastavěné plochy s nedostatkem zeleně. „Jsou to dokonce i nové prostory – třeba kolem nákupního centra Nová Karolina,“ řekl Hradecký s tím, že dále na nechvalném seznamu skončila i místa v centru města. „Byť třeba na Masarykově náměstí stromy postupně dorůstají,“ dodal.  

Sen o zdravém městě

Pocitová mapa horka vznikla v rámci adaptační strategie, kterou nechalo vypracovavat město a jejímž cílem je z Ostravy – pokud možno trvale – vytvořit zdravé město. Na vzniku strategie se podílelo celkem sedmnáct odborníků ze tří institucí. 

„Adaptační strategie je poměrně komplexní dokument, který řešil jednak analýzu toho, v jakém stavu je prostředí města Ostravy z hlediska možných dopadů klimatické změny,“ popsal Hradecký.

Odborníci tak například zjišťovali, jak se konkrétní lokality mohou v budoucnu zahřívat. Zaměřili se také na složení obyvatel v jednotlivých částech Ostravy. „Jestli se tam vyskytuje například zvýšené procento zastoupení obyvatel, kteří potenciálně mohou mít  s vlnami veder problémy,“ vysvětlil Hradecký a dodal, že do ohrožených skupin patří senioři nebo děti. Kritické dopady ale podle něj mohou mít vedra i ve vyloučených lokalitách. 

Města jsou změnou klimatu ohroženější než vnější krajina

V souvislosti s klimatickou změnou pak Hradecký poznamenal, že města jí budou podléhat mnohem výrazněji než třeba otevřená vnější krajina. „Města se vyznačují tím, že tam je celá řada umělých povrchů, které přitahují sluneční záření, výrazně se zahřívají a hlavně je tam setrvačnost,“ vysvětlil Hradecký. 

„To znamená, že pokud už třeba nesvítí slunce, tak i v noci to vedro – pocitová teplota, která tam je – je výrazně vyšší než v okolí města, které je třeba zalesněné nebo má  úplně jinou skladbu aktivních povrchů, na které sluneční záření působí,“ dodal odborník.