Středověká Anglie byla zřejmě multikulturnější, než to vypadalo. Ukazuje to výzkum mrtvých námořníků

Nahrávám video

Lidé s velmi světlou pletí a světlými nebo nazrzlými vlasy – to je tradiční představa rodilého Angličana, jakou chová svět i sami obyvatelé Britských ostrovů. Přelomový výzkum těl z poloviny 16. století ale tento zažitý názor začíná vyvracet. Analýza DNA obyvatel ostrovů totiž ukazuje, že v rušných přístavech námořní velmoci mohlo žít už tehdy velké množství lidí z Asie a Afriky.

Londýn 21. století je pulzující metropolí s téměř deseti miliony obyvatel a domovem pro lidi stovek národností a vyznání. Původních ostrovanů tam žije jen něco málo přes polovinu, zbytek má své kořeny v Asii, Africe nebo Americe.

Britští vědci teď našli důkaz, že Británie mohla být příslovečným „tavícím kotlem“ už v pozdním středověku. Podařilo se jim například objevit lebku, která patřila jednomu z námořníků krále Jindřicha VIII. V polovině 16. století byl členem elitní posádky na válečné lodi Mary Rose. Test DNA nyní ukázal, že voják nebyl čistý Brit – zčásti totiž pocházel ze severní Afriky.

Archeologie potvrzuje historické předpoklady

„Na tomto objevu je skvělé to, že vědecky potvrzuje, co nám historie už dávno napovídala. Když ji totiž studujete pozorně, odhalí vám, jak nesmírně různorodá naše minulost byla,“ uvedla Alexandra Hildredová, která výzkum vedla.

Potvrzuje to i bioinformatik Sam Robson: „Analýza DNA prošla v posledních deseti letech prudkým vývojem. Techniky jako třeba zkoumání historie za pomocí genetiky nám dovolují podívat se detailněji třeba i na takto staré vzorky DNA.“

Neznámý voják od vědců dostal přezdívku Henry, africké kořeny podle nich zdědil po otci. Vědci zatím prozkoumali pouze ostatky osmi z 500 utonulých námořníků z lodi Mary Rose, i tak ale mají nová zjištění šanci přepsat učebnice dějepisu.

„Můžeme říct, že tento výzkum prokázal, že tehdejší společnost byla pestřejší, než jsme si dokázali představit. Vůbec by nás nenapadlo, že mezi vzorky budou i lidé původem ze severní Afriky,“ říká Hildredová.

Stopy afrického i asijského vlivu jsou podle expertů patrné také na samotné konstrukci lodi Mary Rose. Ta se potopila v roce 1545 při obraně jižního pobřeží Anglie před Francouzi. Z vody ji archeologové vyzvedli už před 40 lety, tehdy ale na tak důkladnou analýzu neměli přístroje. Nyní doufají, že jim vrak lodi odhalí i další detaily z období vlády Tudorovců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 12 mminutami

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 18 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 19 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 22 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 23 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.