První žena na světě podstoupila genetickou léčbu slepoty. Přináší naději pro desítky milionů lidí

Osmdesátiletá žena z Velké Británie je prvním pacientem, který si vyzkoušel genetickou terapii, jež by měla vyléčit zhoršení zraku způsobené stářím. To je nejčastější příčinou oslepnutí na světě.

Janet Osborneová z Oxfordu slepne na obě oči – ale na levém oku je toto poškození horší. Zatím není jasné, jestli u ní přelomová terapie, kterou podstoupila na začátku roku, zabrala, ale jisté je, že pokud ano, bude to naděje pro miliony lidí po celém světě.

Nemoc, kterou trpí, se jmenuje makulární degenerace – neboli AMD. Je typickým příkladem onemocnění spojeného se stářím, nejčastěji hrozí lidem starším 55 let. Projevuje se rozostřením zraku (při takzvané suché degeneraci) nebo radikálním omezením vidění na dálku (při vlhké degeneraci).

V současné době neexistuje trvalá léčba, jen terapie, které dokáží postup nemoci zpomalit, mnohdy i výrazně. Protože se lék musí podávat opakovaně vpíchnutím injekcí léku do oka, není léčba příliš oblíbená.

Právě proto se už řadu let hledá léčba, která by fungovala dlouhodobě a byla méně invazivní.
Paní Osborneová má kvůli tomuto onemocnění problémy s běžnými každodenními činnostmi, jako je čtení, rozeznávání tváří nebo šití.

Trpí suchou formou této choroby – dochází při ní k ústupu, ztenčení a odumření části sítnice. Kvůli tomu dochází k zániku buněk, které jsou uprostřed sítnice. V důsledku toho se zhoršuje ostrost zraku ve středu zorného pole – člověk pak vidí stále relativně dobře na okraji, ale to, co je uprostřed, má rozmazané.

V bohatých zemích jde o nejčastější formu ztráty zraku ve věku nad 65 let. Například americké úřady tvrdí, že kolem poloviny jednadvacátého století by mělo být postiženo 48–88 milionů obyvatel USA. Rozsah tohoto problému je mimořádný a se stárnutím populace se bude jen zvětšovat – a právě proto je klinický test genetické léčby tak zásadní.

Jedná se o společný výzkum Oxfordského biomedicínského centra při tamní univerzitě a soukromé britské společnosti Gyroscope Therapeutics, která se specializuje právě na genetickou léčbu očních poruch a nemocí.

Pro paní Osborneovou jde o nesmírně zajímavý experiment – ani jí moc nejde o vlastní prospěch, podle jejího vyjádření pro Oxfordskou univerzitu jí záleží hlavně na dalších generacích, jimž by léčba mohla pomoci – jí osobně bude stačit, když se jí zrak nezhorší.

Jak se geneticky léčí oči

Zatím je tento zákrok značně složitý. Po podání anestetik lékaři paní Osborneové vpíchli do sítnice roztok s uměle vyrobeným virem. Ten obsahoval upravenou sekvenci DNA, která by měla podle plánů opravit genetickou chybu, jež je zodpovědná za AMD. Virus „napadne“ specifické buňky v sítnici, čímž rozšíří správné sekvence DNA, kam má.

V buňkách sítnice virus uvolní umělou DNA a buňka začne vytvářet protein, který by měl s nemocí zatočit. Podle dosavadních výzkumů by se mělo působení viru omezit jen na přesně vybranou oblast a jinak by neměl mít na pacienta žádný negativní dopad.

Paní Osborneová teď bude v dalších týdnech a měsících pečlivě monitorována. Protože zákrok byl proveden jen na jednom oku, mohou vědci a lékaři pečlivě srovnávat, jak se nemoc v obou očích vyvíjí. Pokud vše dobře dopadne, měl by se nárůst nemoci v ošetřeném oku zastavit. Nebude tedy vyléčena tak, že by porucha zcela zmizela, ale nebude se již zhoršovat.

Vědci doufají, že pokud by se metoda začala používat v raném stadiu onemocnění, mohlo by to u nemocných zastavit rozšiřování nemoci tak, aby už nijak víc nezhoršovala kvalitu života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...