Archeologové a potápěči zkoumají zbytky Juditina mostu. Musí spěchat, ohrožuje ho lodní doprava

Nahrávám video
Výzkum Juditina mostu
Zdroj: ČT24

Archeologové s pomocí potápěčů začali třídenní průzkum dna Vltavy v místech, kde stával Juditin most. Zimní období je podle nich ideální pro zkoumání a dokumentaci lokality u Karlova mostu, která trpí stále narůstající turistikou – voda je totiž v zimních měsících mnohem čistější. Juditin most stával na místě dnešního Karlova mostu už ve 12. století.

Současný průzkum navazuje na průzkumy z ledna 2014 a února 2016, během nichž se podařilo lokalizovat základ druhého pilíře Juditina mostu. 

Výzkum tohoto mostu by měl proběhnout co nejrychleji, intenzivní lodní doprava totiž ohrožuje jeho poslední zbytky: „Říční koryto je dlouhodobě zanášeno bahnitými sedimenty. S narůstající intenzitou plavebního provozu, který vyžaduje pravidelnou údržbu dna řeky, jsou bezprostředně ohroženy poslední pozůstatky románského Juditina mostu a dalších movitých i nemovitých památek uložených v říčních sedimentech,“ upozorňuje Jan Mařík, ředitel Archeologického ústavu Praha a garant projektu.

Cílem akce je přesná polohopisná a obrazová dokumentace dotčených míst s vysokým potenciálem archeologických památek a příprava podmínek pro jejich ochranu.

Ty vltavský mosty

Vltava byla v minulosti překlenuta několika mosty, z nichž ty nejstarší se nacházejí právě v okolí Karlova mostu. Ne zcela vyjasněna je poloha nejstarší dřevěné spojnice vltavských břehů z 10. století.

Naproti tomu poloha a přibližná trasa Juditina mostu, který zanikl během povodně v roce 1342 a nacházel se severně od Karlova mostu, je částečně zmapována prostřednictvím několika konstrukčních reliktů této stavby na malostranské a staroměstské straně řeky. Méně informací už mají odborníci o skupině mostních pilířů, které zůstaly zachovány v jejím korytě.

Kromě těchto konstrukcí se však ve Vltavě nacházejí zbytky dalších mostních a jiných staveb z mladší doby. Jde především o zbytky provizorního spojení obou částí Karlova mostu, zříceného po povodni v roce 1890, které bylo vedeno v jeho severním sousedství v místech někdejšího Juditina mostu.

  • Juditin most byl třetím kamenným mostem na sever od Alp: po Drážďanech a Řeznu. Poté, co ho strhla povodeň v únoru 1342, rozhodl císař Karel IV. o výstavbě nového. Karlův most zůstal až do 19. století jediným, který břehy Vltavy v Praze spojoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 9 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...