Americko-íránský konflikt

Vážení čtenáři, on-line přenos pro tuto chvíli končí, děkujeme za pozornost.

Podle Jana Lipavského z Pirátské strany je otázkou, jestli byl íránský odvetný útok poslední akcí. "Jsem skeptický. Obávám se, že eskalace může pokračovat," uvedl v pořadu Události, komentáře. Na rozdíl od Bžocha se domnívá, že situaci by měla a může ovlivnit i Evropská unie.

"Teherán musel pro svoji propagandu něco udělat. Útok byl nasnadě, čekalo se to. Byla otázka jenom, jakým způsobem to Írán provede," uvedl v pořadu Události, komentáře poslanec Jaroslav Bžoch (ANO).

"Ohledně efektivity toho úderu – nemyslím si, že bude mít vysloveně pozitivní dopad. Nedochází k tomu, že by Írán přestal působit v Sýrii a Iráku a že by byl omezený jeho vliv. Vidíme v podstatě pravý opak. Že Američané byli vyzváni, aby se z Iráku stáhli, omezila se jejich přítomnost. Americké jednotky se v Iráku a potenciálně i v Sýrii nacházejí ve více nebezpečné situaci," komentoval v Horizontu ČT24 vývoj analytik Jan Daniel.

"Byla to jedna z možných odpovědí Američanů na to, co se dělo v prosinci. Irácké jednotky, které jsou přímo podřízené Íránu, zaútočily jenom v průběhu prosince sedmkrát na americké základny v Iráku a vypálily na ně desítky raket. Američané několikrát varovali prostřednictvím svých armádních velitelů i prostřednictvím ministra zahraničí Pompea a místo toho, aby Írán ustal, tak Solejmání nařídil útok na americkou ambasádu. Tam došla Američanům trpělivost a museli nějak reagovat," uvedl v pořadu Horizont ČT24 bývalý diplomat Tomáš Pojar na otázku, zda bylo rozhodnutí USA odstranit generála Solejmáního správné. 

Americký prezident Donald Trump ve středu mluvil s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem o "aktuální situaci na Blízkém východě". Oznámil to Bílý dům. 

Japonsko také vyzvalo své občany k evakuaci z Iráku a nedoporučilo jim cestovat do Íránu. Japonský zastupitelský úřad v kurdském Irbílu na severu Iráku zůstává otevřený.

Část svých vojáků dočasně stahuje z Iráku také Dánsko, Japonsko zavřelo své velvyslanectví v Bagdádu.

Další demokratický senátor Chris Murphy uvedl, že oprávněnost Trumpovy strategie "naprosto nebyla" potvrzena.

Politici americké Demokratické strany odmítají, že by poslední vývoj kolem Íránu potvrdil smysluplnost Trumpovy strategie. "Pokud vyhrotíte konflikt a pak ho deeskalujete, tak si úplně nemyslím, že je to dobrá strategie – je to riskantní strategie," citoval web televize CNN demokratického senátora Boba Menendeze.

Duchovní Sadr rovněž prohlásil, že by do dvou týdnů měla být sestavena nová a silná vláda, která bude schopná bránit svrchovanost Iráku. Premiér Ádil Abdal Mahdí rezignoval loni na podzim kvůli protivládním protestům a v úřadu zůstává do sestavení nového kabinetu.

"Otázkou teď je, zda do íránsko-americké konfrontace budou vtaženy i další země. (Izraelský premiér) Benjamin Netanjahu varoval, že na případný útok z Íránu by židovský stát odpověděl zdrcujícím způsobem," připomněl zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. 

Někteří američtí představitelé nyní sice nepovažují za pravděpodobný velký útok íránského režimu, obávají se ale případných akcí jeho spojenců v oblasti. Uvedl to web stanice CNN.

Za "přiměřený a neústupný" označil Trumpův projev vlivný republikánský senátor a prezidentův spojenec Lindsey Graham.

Severomořská ropa Brent krátce před 18:00 SEČ ztrácela 3,5 procenta na 65,88 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala pokles o čtyři procenta na 60,19 dolaru za barel.

Brent v první reakci vystoupil až na 71,75 dolaru za barel, což byla nejvyšší hodnota od poloviny loňského září. Ropa WTI se obchodovala až za 65,85 USD za barel, nejvýše od loňského dubna.

Ceny ropy dnes po počátečním silném růstu prudce oslabily. Nejprve v reakci na zprávu o íránském útoku vzrostly. Posléze ale klesly po zprávě o nečekaném růstu amerických ropných zásob a poté, co vyšlo najevo, že íránský útok si nevyžádal žádné oběti na životech a zřejmě nepoškodil iráckou ropnou infrastrukturu.

Předseda Evropské rady Charles Michel odsoudil íránský útok a řekl, že je třeba vést dialog.

"Jak Moskva, tak Ankara se snaží stavět do role arbitra, snaží se podpořit uklidnění situace. Oba lídři (Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan) to zdůraznili i v dnešním prohlášení," řekl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.

"Irácká společnost je rozštěpená. Tamní sunnité nemají extra sympatie vůči Teheránu, šíité – přinejmenším někteří – ale ano. Irák bude stále problémem," dodal Borek. 

"Jde o konec tohoto odvetného kola," uvedl zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. Připomněl však, že odvetu slíbily Američanům také irácké šíitské milice PMF, jejichž šéf Abú Mahdí Muhandis byl při pátečním útoku na Solejmáního také zabit.

"Pro Donalda Trumpa jde o vhodnou příležitost ukázat, že USA budou tvrdé, ale že zároveň nebudou na íránskou akci reagovat nějakým brutálním způsobem. Končí ale jen jedna epizoda," komentoval Trumpův projev bývalý zpravodaj ČT v USA Martin Řezníček.