Stasi

Na deset let do vězení poslal německý soud osmdesátiletého bývalého člena východoněmecké tajné služby Stasi, který podle vyšetřovatelů v roce 1974 zastřelil na hraničním přechodu mezi Německou demokratickou republikou (NDR) a Západním Berlínem osmatřicetiletého Poláka, informovala agentura DPA. Případ je v Německu značně neobvyklý. Kdo Poláka zastřelil, se podařilo z archivu tajné služby zjistit až v roce 2016. Úřady vycházely z toho, že se jednalo o zabití, čímž by byl případ promlčený. Po dodatečném vyšetřování ale čin překvalifikovaly na zákeřnou vraždu.

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl o odškodnění za zranění Jürgena Seiferta na československé hranici v roce 1983. Muž má dostat 135 tisíc korun. Českou televizi o tom informoval Seifertův advokát Lubomír Müller. Seifert se přes československou hranici pokoušel dostat do západního Německa. Zranění, ze kterého má podle Müllera doživotní následky, mu způsobil služební pes. Muž měl podle dřívějších rozhodnutí dostat odškodnění zhruba 36 tisíc korun, ale zastal se ho Nejvyšší soud.

Okresní soud v Chebu v pondělí rehabilitoval občana bývalé Německé demokratické republiky Steffena Schlegela, který se v září 1989 pokusil spolu se dvěma přáteli o přechod hranice z tehdejšího Československa do Spolkové republiky Německo. Českoslovenští pohraničníci ho při tom zadrželi a postřelili do nohy. Po čtyřech dnech zadržování byl vyhoštěn a předán německé tajné službě Stasi. Soudce Rostislav Tomis v pondělí rozhodl, že může požádat o odškodnění.

Finsko během studené války balancovalo mezi Západem a Východem. Politickým špičkám v tom kromě diplomatického umu pomáhalo i to, o čem se v severské zemi dodnes mlčí – spolupráce se sovětskými tajnými službami. Díky nim finští politici věděli, co se děje v Moskvě, a dokázali to využít ve svůj prospěch. Informace ale proudily i druhým směrem, KGB měla síť informátorů nejen mezi politickými špičkami, ale i běžnými občany. O napojení sovětských agentů se ale ve Finsku dodnes nemluví. Neexistují ani lustrace, což vrhá stín podezření i na některé politiky, kteří úřady zastávali i po rozpadu Sovětského svazu.

Německo se chystá na odchod Angely Merkelové z politické scény. Politička, která stála v čele země šestnáct let, chce do ústraní odejít po zářijových volbách. U zrodu její kariéry stál jeden z nejvýznamnějších disidentů z dob bývalé NDR, Rainer Eppelmann. S berlínským štábem České televize mluvil mimo jiné o tom, jestli vyčítá Angele Merkelové angažmá v prorežimním svazu mládeže.

Před 31 lety padla Berlínská zeď. Jako první ji 9. listopadu 1989 podle dostupných informací překonal Aram Radomski. Mladý disident, který roky bojoval za pád východoněmecké diktatury, je dnes úspěšným fotografem.

Východoněmecká rozvědka HVA pod hlavičkou tajné policie Stasi se dokázala dostat do ústředí NATO nebo ovlivňovat hlasování v západoněmeckém parlamentu. Vznikla před 70 lety a její odkaz teď zachycuje nový dokument. Jeho autor mluvil s mnoha bývalými agenty. Prý jsou na svou práci dosud hrdí.

Do německého města Gotha se vrátilo pět vzácných obrazů, které neznámí zloději ukradli v roce 1979. Úřady je získaly zpět po složitém vyjednávání s rodinou, jež za umělecká díla požadovala výkupné. Končí tak zamotaný případ největší a dosud nevysvětlené umělecké krádeže bývalého východního Německa.

V Německu v sobotu vrcholí oslavy třicátého výročí pádu Berlínské zdi. Pokusy o překonání provázely bariéru po celou dobu její víc než osmadvacetileté existence. Nejméně 140 z nich skončilo tragicky. O to neuvěřitelněji dnes znějí příběhy těch, kteří to dokázali. Je mezi nimi i muž, kterému se zdařil útěk přes Československo.

Německo si připomíná třicáté výročí pádu Berlínské zdi. Významný podíl na ústupcích NDR tehdy měly peníze, neboť východní Německo bylo závislé na půjčkách od západoněmecké vlády. Kolaps režimu pomáhal oddalovat i obchod s politickými vězni, které Bonn vykupoval za miliardy marek.

Aram Radomski sedí 9. listopadu 1989 u večeře ve svém bytě ve východoberlínské čtvrti Prenzlauer Berg a dívá se na televizi. Běží v ní přímý přenos tiskové konference. Poněkud zmatený mluvčí vládnoucí komunistické strany na ní nejistě utrousí, že lidé mohou z NDR okamžitě vycestovat na Západ. Radomskimu projede hlavou, že se právě v jeho životě něco z minuty na minutu změnilo, a kvapně opouští byt. Vrátí se do něj až druhý den ráno po noci strávené v Západním Berlíně. Radomski a jeho kamarád Siegbert Schefke totiž budou prvními, komu se podaří proniknout za bortící se Berlínskou zeď.

V bývalém vězení východoněmecké Stasi v Berlíně vystavují interaktivní mapu města se stopami po činnosti státní bezpečnosti. Pákistánská armáda předvádí svůj arzenál na vojenské přehlídce. V Krasnojarsku soutěží ve zdolávání ledopádů. Jednání o brexitu je stále v patu. V Kalifornii kvetou džungle máku. Istanbul slaví jaro ohněm a Tokio sakurami. Výběr z nejlepších fotografií týdne agentury Reuters v galerii.