Právo a spravedlnost strana 3 z 5

Polsko kvůli nárůstu nelegální migrace zavede kontroly vozidel na hraničních přechodech se Slovenskem, uvedl podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. Podobná opatření může Varšava zavést do budoucna také na hranicích s Německem, uvedla stanice Polsat News s odkazem na mluvčího polské vlády. Varšava a Berlín už dříve uvedly, že hodlají ohledně situace na hranicích brzy jednat. Kvůli migraci jedná Německo o opatřeních na hranicích i s Českem.

Do parlamentních voleb v Polsku zbývá jednadvacet dní. Náskok si drží vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Průzkumy ale ukazují, že většina v Sejmu bude záviset na každém získaném mandátu. Šéf PiS Jaroslaw Kaczyński chce letos místo Varšavy kandidovat ve Svatokřížském vojvodství, tradiční baště strany.

Premiéra filmu Hranice od režisérky Agnieszky Hollandové vzbudila v Polsku kontroverze. Snímek sleduje dramatickou cestu nelegálních migrantů skrze pralesy na východě země. Vůči filmu se ostře ohradil polský prezident, premiér i většina členů tamní vlády. Tvůrkyni chodí výhružné zprávy a přemýšlí o tom, že si najme ochranku.

Kampaň před polskými parlamentními volbami rozbouřila aféra s vízy. Polské konzuláty v Africe a Asii měly vydávaly urychleně dokumenty migrantům za nemalé úplatky. Zatímco vláda tvrdí, že šlo jen o pár stovek případů, podle opozice šlo o statisíce. Migrace a ochrana hranic jsou přitom jedním z ústředních témat kampaně vládní strany Právo a spravedlnost, která se uchází o třetí volební období u moci. Kauza ale zřejmě opozici nenahraje. Voliče, zvláště pak odpůrce migrace, spíše odradí k volebním urnám vyrazit.

Polsko již nedodává zbraně Ukrajině, protože vyzbrojuje vlastní armádu. V době pokračujícího sporu o vývoz ukrajinského obilí to ve středu uvedla kancelář polského premiéra Mateusze Morawieckého. Polský ministr pro správu státních aktiv Jacek Sasin ve čtvrtek řekl, že Polsko nedodává zbraně Ukrajině v současné době, jak to bude v budoucnu, se uvidí. Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy si mnozí výrok premiéra interpretovali nejhůře, jak to jen šlo.

Kyjev podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. S odvoláním na pondělní prohlášení ukrajinského ministerstva pro ekonomiku a obchod o tom informovala agentura Reuters. Embargo trojici středoevropských zemí, ale i Rumunsku a Bulharsku povolila zavést letos v květnu Evropská komise, zákaz ale skončil v pátek. Jednostranná embarga na schůzi v Bruselu kritizovala i většina unijních ministrů zemědělství. Český ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že se přístup trojice zemí může změnit, pokud dostanou od Kyjeva jasné záruky.

Polské ministerstvo zahraničí propustilo šéfa právního oddělení, vypovědělo smlouvy externím firmám přijímajícím žádosti o polská víza a nařídilo mimořádnou kontrolu v konzulárním oddělení resortu. V pátek o tom informovalo vedení ministerstva, kterého se dotkla v posledních týdnech aféra kolem udělování víz za úplatu ve zrychleném režimu a bez náležitých prověrek.

Polská centrální banka v úterý poprvé po třech letech snížila svou hlavní úrokovou sazbu, a to navzdory dvouciferné inflaci. Učinila tak méně než šest týdnů před volbami. Rada pro měnovou politiku hlavní úrokovou sazbu snížila o tři čtvrtě procentního bodu na šest procent.

Ukrajina by měla letos vyvézt kolem 57 milionů tun obilí a oleje. Její přístavy v Černém moři jsou ovšem kvůli pokračující ruské agresi a vypovězení obilné dohody ze strany Moskvy prakticky odříznuté od mezinárodního obchodu. Ukrajina tak využívá alespoň přístavy na Dunaji a pozemní dopravu, kapacita ale nestačí. Dovozu ukrajinského obilí se nadále brání pětice států EU včetně Polska, které se obává, že jeho zemědělci budou muset kvůli tlaku ukrajinských plodin prodávat svou úrodu pod cenou. Americkému prezidentovi Joeu Bidenovi proto Varšava připomíná jeho slib postavit podél ukrajinské hranice obilná sila.

Polský parlament schválil zákon, který umožní uspořádat celostátní referendum společně s parlamentními volbami. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) se v průběhu hlasování chce ptát na čtyři otázky týkající se mimo jiné migrace či hraniční politiky s Běloruskem. Podle některých analytiků a polské opozice jde ale PiS hlavně o mobilizaci voličské základny a rozněcování emocí. Hlasovat se bude 15. října.

Varšava si připomíná Den polské armády přehlídkou, které se v metropoli účastní na dva tisíce vojáků, dvě stovky kusů vojenské techniky a 92 letadel, včetně nově pořízených západních zbraní. Podle listu Rzeczpospolita jsou v ulicích například tanky Abrams nebo raketomety HIMARS. Součástí vojenského defilé, které je u příležitosti tohoto dne prvním od roku 2019, jsou i zahraniční vojáci například ze Spojených států, Británie, Rumunska nebo Chorvatska, napsala stanice TVN 24 na svém webu.

Prezident Andrzej Duda oznámil, že polské parlamentní volby budou 15. října. Napsal to na sociální síti X, dříve Twitteru. Poláci budou rozhodovat o novém složení obou komor parlamentu – Sejmu i Senátu.

Průlet dvou běloruských vrtulníků polským vzdušných prostorem, nejasná mise ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny v Bělorusku, možné hybridní útoky Minsku a Moskvy – to vyvolává horečnou aktivitu Varšavy. Podle polské opozice až takovou, že jde o přeceňování hrozby a její využívání v době před podzimními parlamentním volbami.

Polská justice učinila další krok ohledně pokračování těžby v hnědouhelném Dole Turów. Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí varšavského soudu, který v květnu povolení k těžbě pozastavil kvůli tomu, že by další práce měly značný dopad na životní prostředí. Verdikt tehdy vyvolal kritiku vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) má Česko díky dohodě s Varšavou dostatečné garance, že těžba životní prostředí v tuzemsku nepoškodí.

V Polsku naplno odstartovala kampaň před říjnovými volbami. Jedním z hlavních témat bude odpor proti evropské migrační dohodě nebo podpora Ukrajiny. Zástupci vlády oživili také spor o důl Turów. Liberální opozice sází na změnu stylu vládnutí, krajní pravice láká na výrazně nižší daně.

Polský prezident Andrzej Duda ve středu v poledne jmenoval šéfa vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského místopředsedou polské vlády. Současně odvolal všechny dosavadní vicepremiéry, kteří v kabinetu premiéra Mateusze Morawieckého zůstávají ministry. Kaczyński chce lépe koordinovat činnost vlády a vysvětlit její kroky voličům. Za klíčové označil vítězství PiS v říjnových volbách, které by bylo už třetím v řadě.

Ve Varšavě proběhl tradiční pochod za rovnost sexuálních menšin. Účastníci a organizátoři na něm upozorňovali také na postoj Polska, který je podle nich příliš konzervativní. Země se v žebříčcích rovnosti pravidelně umisťuje na posledních příčkách v rámci Evropské unie.

V Polsku se ve středu konaly demonstrace, jejichž účastníci podporovali právo žen na interrupci. Demonstranti kritizovali vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS) kvůli několika úmrtím matek v nemocnicích, ke kterým došlo po zpřísnění protipotratového zákona. V některých případech lékaři odmítli ukončit těhotenství kvůli pokračujícímu srdečnímu tepu plodu, přestože ženy byly ve vážném nebezpečí. Shromáždění se uskutečnila ve Varšavě, Vratislavi, Katovicích i v mnoha dalších městech, uvedla televize TVN 24.

Evropská komise (EK) zahájila s Polskem řízení kvůli novému zákonu, který zřizuje komisi posuzující ruský vliv v zemi. Po středečním zasedání kolegia komisařů to řekl místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis. Komise podle něj odešle do Varšavy dopis požadující bližší vysvětlení možných dopadů normy, Brusel má totiž obavy z oslabení demokratických principů v zemi. Zákon by podle kritiků mohl bez soudu zabránit politickým oponentům vládnoucí strany ve výkonu veřejných úřadů.

Polsko nezavře hnědouhelný Důl Turów, ležící nedaleko hranic s Českem, a udělá vše, aby fungoval do roku 2044, prohlásil podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. Ještě dříve Morawiecki podle serveru Gazeta.pl odmítl rozhodnutí varšavského správního soudu, podle kterého má důl těžbu zastavit. Polský rozhlas připomněl, že Polska Grupa Energetyczna (PGE), které důl a přilehlá elektrárna patří, již ohlásila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Česko má podle premiéra Petra Fialy (ODS) garance, že důl nepoškozuje zdejší prostředí.

Ve Varšavě vyšli do ulic účastníci protestního pochodu, který svolala liberální opoziční strana Občanská platforma. Cílem demonstrace je mobilizovat voliče v Polsku proti konzervativní vládě, již opozice obviňuje z narušování principů demokracie. Organizátoři uvedli, že protest bude „největší za posledních třicet let“. Zúčastnilo se ho nakonec půl milionu lidí, uvedli podle médií. Agentura PAP píše, že neoficiální informace policie hovoří o tom, že protestovalo 150 tisíc lidí. Demonstrace se konaly také v dalších velkých městech včetně Krakova a Štětína, podotkl portál Onet.

Polský prezident Andrzej Duda navrhuje změnit zákon o posuzování ruského vlivu, který kritizuje opozice nebo polští ústavní právníci a výhrady k němu má i Evropská komise či Spojené státy. Duda normu o zřízení komise, která má vyšetřovat vlivy Ruska v letech 2007 až 2022, začátkem týdne podepsal, zároveň ale řekl, že ho pošle k posouzení ústavnímu soudu.

Nová polská speciální komise bude zkoumat ruský vliv na tamní politiky mezi lety 2007 a 2022. Pokud zjistí, že vyšetřovaný jednal v zájmu Moskvy, může mu zakázat další práci pro stát. Odpovídající zákon podepsal prezident Andrzej Duda. Prosadilo ho Právo a spravedlnost (PiS). Podle opozice jde o snahu vládnoucí strany zbavit se před podzimními parlamentními volbami politických konkurentů v čele s Donaldem Tuskem. Normu přezdívanou lex Tusk kritizovala Evropská komise i Washington.

V Polsku odstartovala kampaň před podzimními volbami do Sejmu. Experti o ní hovoří jako o nejvyhrocenější v historii. Vládní Právo a spravedlnost v průzkumech doplácí na zdražování potravin a služeb, přesto stále drží roli favorita. Vedle liberální opozice sbírá čím dál víc hlasů i ta protiunijní.