Polský Sejm chce potrestat sedm poslanců, kteří se rvali se stráží před budovou. Kauza jde až k Ústavnímu soudu

Nahrávám video
Horizont ČT24: Pokuta pro rváče od Sejmu
Zdroj: ČT24

Vedení polského Sejmu hodlá stanovit trest pro sedm poslanců rváčů. Za potyčku ze začátku února nejspíš opoziční politici zaplatí pokutu. Kauza zatím zamířila k Ústavnímu soudu. Nová vláda však dopředu vzkázala, že se rozsudkem řídit nebude, tribunál je totiž podle ní stále pod vlivem lídra opoziční strany Právo a spravedlnost.

Skupina opozičních poslanců chtěla začátkem února projít přes uniformovanou stráž do jednací místnosti dolní komory i s Mariuszem Kaminským a Maciejem Wasikem ze strany Právo a spravedlnost, která v Polsku dlouho vládla, prohrála ale poslední parlamentní volby.

Oba poslanci byli v říjnu zvoleni do Sejmu, tedy dolní komory polského parlamentu. V prosinci je ale soud poslal do vězení za zneužití pravomoci v době, kdy vedli protikorupční úřad. Podle ústavy jejich mandáty zároveň s rozsudkem zanikly. V lednu je ale omilostnil prezident s tím, že oba nadále zůstávají poslanci.

Maršálek Sejmu Szymon Hołownia se však postavil proti. Nařídil je s odvoláním na Ústavu dále nevpustit. Právní výklad prezidenta, který je straně Právo a spravedlnost nakloněn, odmítl. „V Sejmu není místo pro politické chuligánství a aroganci,“ prohlásil. Poslanci Práva a spravedlnosti se nato pokusili proniknout dovnitř silou.

„Směřujeme k obyčejné diktatuře. Navíc takové, která slouží cizím zájmům,“ prohlásil v reakci na krok Hołownii poslanec a předseda Práva a Spravedlnosti Jarosław Kaczyński.

Poslanci, kteří se incidentu účastnili, mají nyní přijít o finanční bonusy. Mezi nimi je i Antoni Macierewicz, blízký spojenec šéfa strany Kaczynského, který v záchvatu boje jednoho z politických spojenců popadl a použil jako zbraň. „Pan Antoni Macierewicz kroutil strážníkům prsty, jednoho z nich chytil pod krkem. A to jsme ještě pominuli to, jak naložil se samotným Kamińským – uchopil ho jak kus nábytku a probíjel si jím cestu,“ popsal případ Hołownia. Macierewicz sám prohlásil, že on i ostatní byli obviněni falešně.

Právu a spravedlnosti se další pokusy o návrat Kaminského s Wasikem do Sejmu komplikují. Místo Kaminského totiž už přijala náhradnice Monika Pawłowska. „Pokud se klub strany vysloví proti mému vstupu, zůstanu nezávislou poslankyní,“ uvedla.

Věc mezitím zamířila k Ústavnímu soudu. Ten má do konce března rozhodnout, zda zasedání Sejmu bez Kaminského s Wasikem považuje vůbec za legální. Podle vlády je ale soud pod vlivem Kaczynského a jeho závěr tak přijmout nehodlá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...