Právo a spravedlnost strana 2 z 5

Párům, které v Polsku nemohou přirozeně počít dítě, svitla naděje. Nová liberální většina v Sejmu ve středu schválila státní financování umělého oplodnění. Před osmi lety ho zrušila konzervativní vláda Práva a spravedlnosti (PiS). Podle odhadů to pro desítky tisíc párů znamenalo jedinou cestu – finančně náročnou proceduru in vitro.

Nová polská vláda pod vedením premiéra Mateusze Morawieckého z národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) složila přísahu do rukou prezidenta Andrzeje Dudy. Očekává se však, že tento kabinet v prosinci skončí, protože podle všeho nezíská podporu v Sejmu, dolní komoře parlamentu, kde PiS je sice nejsilnější stranou, ale po říjnových volbách přišlo o většinu. Pokud v Sejmu podporu opravdu nezíská, stane se novým premiérem šéf dosavadní opozice Donald Tusk.

Poslanci polského Sejmu vybraní v říjnových volbách se v pondělí sešli na první schůzi. Dosluhující premiér Mateusz Morawiecki na ní podal demisi své vlády. Polský prezident Andrzej Duda ji oficiálně přijal a současně jej pověřil sestavením nové vlády. Hlavou dolní komory, Sejmu, takzvaným maršálkem, se nově stal Szymon Holownia, šéf strany Polsko 2050 z uskupení Třetí cesta, která společně s Občanskou koalicí a Novou levicí již dříve podepsala koaliční smlouvu. Porazil Elžbietu Witekovou, která Sejm dosud vedla.

Polsko si v sobotu připomíná 105 let od opětovného získání nezávislosti, které se dočkalo po více než staletí, kdy byla země rozdělena mezi Rusko, Rakousko-Uhersko a Prusko. Do ulic Varšavy tak vyšli lidé v rámci Pochodu nezávislosti, který už několik let pořádá polská krajní pravice. Mnozí účastníci drželi červenobílé vlajky, jiní zapalovali světlice. Organizátoři hovoří o „největším vlasteneckém shromáždění v Evropě“, oficiální informace k účasti ale chybí.

Šéfové stran, které chtějí vytvořit příští vládní koalici v Polsku, v pátek podepsali koaliční smlouvu. Podle lídra Občanské koalice (KO) Donalda Tuska jsou strany připravené převzít odpovědnost za Polsko. Prezident Andrzej Duda však tento týden pověřil sestavením vlády současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS).

Polský prezident Andrzej Duda v pondělním večerním televizním projevu oznámil, že pověří sestavením nové vlády současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS). Ta sice zvítězila v říjnových parlamentních volbách, ale ztratila většinu potřebnou pro potvrzení kabinetu a vládnutí.

Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (Socdem) naznačil, že slovenský premiér Robert Fico používá doma jinou rétoriku než v Bruselu. V Otázkách Václava Moravce narážel na jeho postoj k pomoci Ukrajině nebo slovenskou migrační politiku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) neočekává zhoršení vztahů s východním sousedem. Řekl, že v otázce migrace bude česká vláda s tou slovenskou spolupracovat. Politolog Sciences Po v Paříži Jacques Rupnik upozornil, že to, jakým směrem se bude Slovensko ubírat, naznačil Fico už ve chvíli, kdy první den ve funkci zrušil vojenskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské invazi.

Polský prezident Andrzej Duda v úterý podle dřívějšího oznámení prezidentské kanceláře zahájil povolební konzultace s politickými uskupeními o nové vládě. Hlava státu pozvala do prezidentského paláce jejich zástupce v pořadí podle výsledků hlasování. Schůzky mají trvat do středy. Trojice opozičních uskupení Občanská koalice, Třetí cesta a Nová levice před konzultacemi avizovala, že chce utvořit nový kabinet v čele s expremiérem Donaldem Tuskem.

Polská režisérka Agnieszka Hollandová po úspěchu na festivalu v Benátkách a negativní kampani ze strany některých polských politiků uvedla i do českých kin svůj nový film Hranice. Proplétá se v něm několik osudů aktivistů, uprchlíků i pohraničníků na polsko-běloruské hranici. „Poprvé za dlouhou dobu jsem měla pocit, že to má smysl,“ sděluje. Na Oscara třikrát nominovaná filmařka, jež studovala pražskou FAMU, mluví v Interview speciál i o Franzi Kafkovi, svém vztahu s Leonardem DiCapriem i o tom, co jí vadí na současných seriálech.

Předseda opoziční Občanské koalice (KO) Donald Tusk vyzval prezidenta Andrzeje Dudu, aby rychle jmenoval novou vládu. Tu chce vytvořit s Třetí cestou a Levicí, dohromady ve volbách získaly většinu. Šéf kanceláře prezidenta, který je z dosud vládnoucího Práva a spravedlnosti (PiS), prohlásil, že Duda má na konzultace dost času. Zástupci PiS již oznámili, že nejspíš míří do opozice.

Analytik Hospodářských novin Martin Ehl v pořadu 90'ČT24 řekl, že dalším polským premiérem bude s největší pravděpodobností Donald Tusk, protože má potřebné politické zkušenosti a dovednosti. Europoslanci Mikuláš Peksa (Piráti) a Ondřej Knotek (ANO) se shodli, že pod jeho vedením bude země hledat cestu zpět do jádra Evropské unie.

Po sečtení více než 99 procent okrsků v nedělních volbách do polského Sejmu, dolní komory parlamentu, má vládnoucí národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) 35,7 procenta hlasů, opoziční Občanská koalice (KO) 30,43 procenta. Do dolní komory parlamentu se dostanou ještě tři uskupení. Sčítání hlasů postupuje pomalu, protože volby provázela mimořádná, až 74procentní účast, a zároveň s nimi se konalo i referendum.

Polské volby podle exit pollů vyhrála dosavadní vládní strana Právo a spravedlnost. Odhady výsledků jí ale v Sejmu nepřisuzují většinu, šanci skládat vládu by tak mohl mít lídr proevropské opozice a předseda Občanské koalice Donald Tusk. Po celé zemi se nyní sčítají hlasy, výsledky budou známy v pondělí, oficiálně až ve středu.

Polské město Wieruszów v Lodžském vojvodství leží mezi konzervativními a liberálními regiony. Před čtyřmi lety místní radnice uspořádala před parlamentními volbami hlasování nanečisto a výsledky se téměř shodovaly s těmi reálnými. I proto se Wieruszówu přezdívá Polsko v kostce. Letos se zde nanečisto volilo opět, informoval zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Poláci v neděli hlasovali v parlamentních volbách. Vybírali celkem 460 poslanců Sejmu, dolní komory parlamentu, a sto senátorů. Předvolební průzkumy předpovídaly vítězství Práva a spravedlnosti (PiS). Hlasovat mohlo přes 29 milionů lidí. Výsledky hlasování se očekávají v pondělí ráno, státní volební komise je zřejmě oficiálně vyhlásí v úterý.

Poláci v neděli rozhodnou, jestli u moci zůstane národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS), nebo ho ve vládě nahradí opoziční strany. Předvolební průzkumy sice předpovídají vítězství PiS, větší šanci sestavit vládu má ale podle nich opozice vedená proevropskou Občanskou koalicí. O letošní předvolební kampani se mluví jako o nejvyhrocenější, nejdelší a taky nejdražší.

Úderem půlnoci z pátku na sobotu končí v Polsku možnost vést kampaň před nedělními volbami. Ta letošní byla podle expertů dosud nejvyhrocenější, kromě témat bezpečnosti či migrace vynikala také vzájemnými ostrými výpady kandidátů. Poláci v neděli rozhodnou, zda zůstane u moci vládnoucí strana Právo a spravedlnost a její spojenci, nebo je po osmi letech vystřídá opozice v čele s Občanskou koalicí.

Polský episkopát lidem doporučuje, komu dát hlas v nedělních parlamentních volbách. Věřící by například neměli volit strany, které prosazují právo žen na potrat. Opozice upozorňuje na to, že duchovní v kostelech vysloveně nabádají k volbě vládní konzervativní strany Právo a Spravedlnost (PiS). Zástupci církve to odmítají.

Polská liberální opozice vyhlíží nadcházející parlamentní volby s nadějí. Po osmi letech vlády konzervativců z Práva a spravedlnosti (PiS) a jejich spojenců má totiž šanci převzít moc. Do čela vlády by se tak mohl vrátit Donald Tusk, předseda nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO). Čeká se však těsný souboj. A i kdyby se opozici podařilo dát dohromady vládní většinu, bude se muset vyrovnat především se svou vlastní nesourodostí.

Favoritem nedělních parlamentních voleb v Polsku jsou opět vládnoucí konzervativci. Právo a spravedlnost (PiS) se spojenci usilují o bezprecedentní třetí funkční období v řadě. Předseda strany Jaroslaw Kaczyński prohlašuje, že PiS hodlá dokončit změny započaté během předchozích osmi let, z nichž mnohé podle kritiků narušují v zemi principy demokracie a právního státu – s Varšavou kvůli nim vede několik sporů Evropská komise. Očekávané vítězství ale PiS a jeho spojencům tentokrát nemusí stačit k zisku většiny v parlamentu, a konzervativci by tak mohli mít problém sestavit vládu.

Dva klíčoví velitelé polské armády se rozhodli odejít z funkcí kvůli konfliktu s ministrem obrany Mariuszem Blaszczakem. Demise, které podali náčelník generálního štábu Rajmund Andrzejczak a operační velitel Tomasz Piotrowski, prezident Andrzej Duda přijal a do funkcí jmenoval dva nové generály.

Polsko během neděle čekají parlamentní volby a v zemi nyní vrcholí politická kampaň. Její součástí jsou i televizní debaty, jedna z těch nejočekávanějších přitom proběhla v pondělí. Odvysílala jí polská veřejnoprávní televize Telewizja Polska (TVP). Poláci budou kromě vybírání nového osazenstva Sejmu a Senátu během hlasování odpovídat i na několik otázek v referendech. Dění v Polsku okomentoval zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Stovky tisíc lidí se účastnily protivládní demonstrace v centru Varšavy. Podle radnice města dorazil protestovat zhruba milion lidí. Opoziční lídr Donald Tusk z liberální Občanské platformy (PO) svolal „Pochod milionu srdcí“ dva týdny před parlamentními volbami. Vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) v neděli pořádala vlastní masovou předvolební akci v Katovicích nazvanou „Bezpečné Polsko“.

Do hlasování o novém složení polského parlamentu zbývá osmnáct dní a v kampani se vyostřují spory o migraci nebo se diskutuje o vztazích s Ukrajinou. Letošní volby zároveň experti označují za nejvyhrocenější v historii. Klíčovým tématem je zpomalující tempo hospodářství a inflace, která tlačí na ceny zboží i služeb.