Právo a spravedlnost strana 5 z 5

Polsko chce od Česka získat zpět 368 hektarů půdy, píše polský deník Rzeczpospolita. Spor o pozemky se táhne již od padesátých let. Polská konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) podle listu bere záležitost vážně a doufá, že se věc vyřeší do konce vlády Petra Fialy (ODS).

Německý kancléř Olaf Scholz odmítl požadavek Polska, aby mu Berlín vyplatil reparace za škody způsobené za druhé světové války. Varšava ztráty odhaduje na 6,2 bilionu zlotých (32,3 bilionu korun).

Polsko se rozhodlo oficiálně žádat po Německu reparace za škody způsobené nacistickou okupací za druhé světové války. Oznámil to ve čtvrtek Jaroslaw Kaczyński, šéf hlavní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Varšava podle agentury odhaduje, že škody způsobené tehdejším nacistickým režimem činí 6,2 bilionu zlotých (zhruba 32 bilionů korun). Německé ministerstvo zahraničí zopakovalo, že otázku reparací považuje za uzavřenou.

Polský premiér Mateusz Morawiecki obvinil Evropskou unii z imperialistického chování vůči menším členským státům. Napsal to v komentáři, který publikoval německý server Welt. Vyzval v něm zároveň k „hluboké reformě, která postaví obecné dobro a rovnost zpět do popředí principů“ evropské sedmadvacítky.

Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak podepsal tři zbrojní kontrakty s Jižní Koreou, na jejichž základě Polsko získá desítky lehkých bojových letounů FA-50, tisíc tanků K2 a přes šest set samohybných houfnic K9. Oznámila to polská média s odvoláním na ministerstvo obrany, které však nezmiňuje cenu zakázky. Server Polityka.pl ji odhaduje na čtrnáct miliard dolarů (téměř 340 miliard korun). To téměř odpovídá ročnímu rozpočtu ministerstva obrany.

Dosavadní změny v polském soudnictví, které zrušily kontroverzní disciplinární komoru, nesplňují očekávání Evropské komise. Varšava proto zatím nemůže počítat s penězi z fondu obnovy Evropské unie, oznámila ve čtvrtek podle agentury AP místopředsedkyně Komise Věra Jourová.

Místopředseda polské vlády Jaroslaw Kaczyński podal rezignaci a opustil kabinet premiéra Mateusze Morawieckého, informuje agentura PAP. Vlivný šéf hlavní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) se chce podle svých předchozích výroků soustředit na parlamentní volby, které se konají příští rok. Kaczyński ve vládě zastával také post předsedy bezpečnostní rady. Ve funkci vicepremiéra ho nahradí ministr obrany Mariusz Blaszczak.

Dosavadní silné spojence Maďarsko a Polsko rozdělil postoj k Rusku. Na Budapešť se snáší výhrady za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní nebo sankcí. Varšava naopak stojí pevně za Ukrajinou a chce hledat nové spojence mezi podobně smýšlejícími zeměmi – například v Česku.

Válka na Ukrajině zasáhla i do polsko-maďarských vztahů. Spojenci na evropské úrovní mají k Rusku rozdílné postoje. Zatímco Varšava je v čele podpory napadené země, Budapešť sklízí kritiku za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní nebo energetických sankcí. Nedávné triumfální vítězství ve volbách považuje Viktor Orbán za potvrzení svého postoje.

Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), vicepremiér Jaroslaw Kaczyński, v neděli obvinil Rusko, že bylo v pozadí letecké katastrofy u Smolenska, při které před 12 lety zahynul jeho bratr-dvojče, tehdejší polský prezident Lech Kaczyński, a spolu s ním dalších 95 členů delegace a posádky vládního letadla. Kaczyński slíbil „velice brzy“ předložit důkazy pro svá tvrzení. Antoni Macierewicz, šéf podvýboru, který vyšetřuje příčiny neštěstí, prohlásil, že pád letadla byl důsledkem ruského „nezákonného zásahu“, po kterém následovala exploze. Dosavadní vyšetřování dospělo k tomu, že nehodu způsobilo rozhodnutí posádky přistát i přes velmi špatné počasí.

Polský ústavní soud ve čtvrtek rozhodl, že Evropský soud pro lidská práva (ESLP) nemá právo zpochybňovat jmenování polských soudců. Verdikt může dále zhoršit vztahy Varšavy s Evropskou unií.

Sněmovna odmítla hlasy koalice program schůze, na níž chtělo ANO řešit smlouvu o polském Dole Turów. Opoziční politici z ANO a SPD obviňovali vládu, že česko–polská mezivládní smlouva je pro Česko nevýhodná a byla uzavřena ukvapeně. Koaliční politici kritiku odmítají. Podle nich smlouva obsahuje dostatečné záruky, které povedou ke zlepšení životního prostředí v Libereckém kraji. V úvodu schůze zároveň vystoupil premiér Petr Fiala (ODS) s projevem k vývoji situace na Ukrajině.

Evropští poslanci v úterý kritizovali Maďarsko a Polsko za používání sledovacího programu Pegasus proti novinářům, opozičním politikům či občanským aktivistům. Během debaty poukázali na to, že díky těmto programům se úřady mohou dostat k velkému počtu osobních dat. Eurokomisař Didier Reynders uvedl, že Evropská komise nemá přímé kompetence v regulaci používání sledovacích technologií, členské státy ale musí chránit základní práva a svobodu tisku. Europoslanec za polskou vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS) Joachim Stanislaw Brudziński kritiku své země odmítl.

Dolní komora polského parlamentu, Sejm, hlasy vládní většiny znovu schválila zákon, který zvětšuje vládní kontrolu nad školami. Podle vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), která vystupuje jako ochránce tradičních konzervativních hodnot, jsou změny nutné k ochraně dětí. Podle kritiků ale novinka zřejmě omezí sexuální osvětu a výuku o sexuálních menšinách a o reprodukčních právech a přispěje k politizaci škol.

Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že poslal do Sejmu, dolní komory parlamentu, návrh novely zákona o nejvyšším soudu, od kterého si slibuje ukončení sporu Varšavy s Bruselem a uvolnění peněz určených Polsku z fondů Evropské unie. Mezitím ale i Evropský soud pro lidská práva, který není institucí EU, poukázal na „systémové nedostatky“ při jmenování soudců v Polsku, kde vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) od příchodu k moci v roce 2015 prosazuje změny v justici. Ty podle kritiků i Evropské komise mohou omezit nezávislost soudů.

Polská vládní strana Právo a spravedlnost navrhuje, aby tamní rádia musela hrát nejméně polovinu hudby polské, zároveň chce, aby osmdesát procent z této poloviny bylo odehráno přes den. Kvóty existují už nyní, jsou ale výrazně nižší, a PiS jejich růst hájí potřebou podpořit domácí umělce v době omezované produkce kvůli pandemii koronaviru. Podle opozice má ovšem návrh čistě politický motiv.

Polsko požádalo Evropskou komisi, aby na něm nevymáhala pokuty, které má zaplatit kvůli porušování nezávislosti justice. Informovala o tom agentura Reuters. V dopise z 10. ledna polská vláda tvrdí, že pracuje na rozpuštění kontroverzní disciplinární komory, která se zabývá prohřešky soudců a prokurátorů. Varšava dluží také Bruselu sankce kvůli sporu o hnědouhelný Důl Turów. Odmítá však nadále pokuty platit. Brusel se proto připravuje na to, že mu částky začne strhávat z unijních dotací.

Polští poslanci ve čtvrtek schválili kontroverzní zákon, který posílí vládní kontrolu nad školami. Podle kritiků by mohlo dojít k omezení výuky o sexuálních menšinách a reprodukčních právech. Nový předpis od začátku odsuzují také nevládní organizace, učitelské odbory i samosprávy.

Dosavadní polský velvyslanec v Praze Miroslaw Jasiński nelituje svého vyjádření o česko-polském sporu o těžbu uhlí pro elektrárnu Turów, přestože se jej kvůli těmto výrokům polský premiér rozhodl odvolat. Jasiński to řekl serveru Onet, který jej označil za odvolaného ambasadora. Česká strana podle webu doufá, že nebude muset na nového velvyslance zase dlouho čekat. Černínský palác konstatoval, že odvolávání diplomatů je čistě v gesci jednotlivých států.

Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) a vicepremiér Jaroslaw Kaczyński přiznal nákup vyspělého izraelského špehovacího programu Pegasus. Zároveň popřel, že by ho použil proti svým politickým odpůrcům. Informovala o tom agentura AP, která dříve zveřejnila poznatky, že Pegasus špehoval mobilní telefony právníka vůdce polské opozice, opozičního politika a nepohodlné prokurátorky. Opozice se domáhá vyšetřovací komise, podle Kaczyńského není zapotřebí.

Stal se lídrem polské opozice, dostal zákaz řízení auta, nacionalisti spálili jeho portrét. Donald Tusk má za sebou turbulentní rok. Vzkřísil k novému životu Občanskou platformu, ale ta i přesto v průzkumech ztrácí na vládnoucí Právo a spravedlnost.

Polský prezident Andrzej Duda vetoval zákon, který by v zemi omezil většinové vlastnictví televizních či rozhlasových stanic na firmy registrované v EU. Normu, která podle kritiků míří hlavně proti k vládě kritické televizi TVN vlastněné americkou společností, hlava státu vrátila parlamentu k úpravám. Poslanci Sejmu ještě mohou veto hlavy státu přehlasovat třípětinovou většinou, uvedla agentura DPA. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) však potřebné hlasy nemá, upozorňuje agentura Reuters.

Polští poslanci přijali novelu zákona, jejímž cílem je podle kritiků umlčet nezávislou televizi TVN. Zákon ještě může vetoval prezident Andrzej Duda. TVN, kterou vlastní americký investor, přijetí zákona o rozhlasovém a televizním vysílání označila za útok vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) na svobodná média. Vláda tvrdí, že zákon ochrání polský mediální prostor před nepřátelskými hráči z Ruska nebo Číny.

Lídři evropské konzervativní pravice a některých populistických stran dnes ve Varšavě jednali o spolupráci. Během projevů se vymezili proti Evropské unii, podle nich se chová jako superstát, který ignoruje tradice i pravomoci členských zemí. Během setkání deklarovali užší spolupráci, o vytvoření jednotné frakce v Evropském parlamentu ale nerozhodli.