Nová komise bude v Polsku zkoumat ruský vliv na politiky. Podle opozice se chce vláda zbavit konkurence

Nahrávám video
Horizont ČT24: Polský prezident podepsal zákon přezdívaný lex Tusk
Zdroj: ČT24

Nová polská speciální komise bude zkoumat ruský vliv na tamní politiky mezi lety 2007 a 2022. Pokud zjistí, že vyšetřovaný jednal v zájmu Moskvy, může mu zakázat další práci pro stát. Odpovídající zákon podepsal prezident Andrzej Duda. Prosadilo ho Právo a spravedlnost (PiS). Podle opozice jde o snahu vládnoucí strany zbavit se před podzimními parlamentními volbami politických konkurentů v čele s Donaldem Tuskem. Normu přezdívanou lex Tusk kritizovala Evropská komise i Washington.

„Prakticky po celou dobu vlády Donalda Tuska on i jeho spolupracovníci viděli v Rusech partnera. Partnera pro energetickou spolupráci, partnera pro investice,“ říká v YouTube videu na kanálu PiS poslanec této strany Radoslaw Fogiel.

Obvinění, kterým dodala ruská agrese politickou sílu, má teď prošetřit nová speciální komise. Přestože bude řešit ruský vliv na polskou bezpečnost i v letech vlád Práva a spravedlnosti, opozice tvrdí, že jde hlavně o útok na jejího lídra Donalda Tuska.

Kritikům vadí pravomoci komise. Ta může vyšetřovanému politikovi znemožnit vykonávat veřejné funkce, pokud dojde k závěru, že jednal pod ruským vlivem. „V právním státě tresty uděluje soud. A uděluje je za činy, které byly nezákonné ve chvíli jejich spáchání. Zákon (o komisi) tyto dvě zásady porušuje,“ uvádí polský ombudsman Marcin Wiacek.

Opozice očekává, že se Právo a spravedlnost rukama komise pokusí zbavit Tuska ještě před podzimními volbami. Průzkumy Kaczyńského straně teď nezajišťují většinu.

Nesouhlas ze zahraničí

Proti zavedení komise se postavily i Spojené státy. „Vláda USA je znepokojena schválením nového vládního zákona, který může být zneužit k zásahu do svobodných a spravedlivých voleb v Polsku,“ napsalo ve svém stanovisku americké ministerstvo zahraničí.

„Evropská komise se nebude zdráhat podniknout odpovídající kroky, pokud bude zákon opravdu platit,“ varoval eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders.

Právu a spravedlnosti jde podle komentátorů spíš o přitažlivé téma do kampaně než o skutečný Tuskův konec v politice. Vzhledem k odmítavým reakcím ze světa i od dalších opozičních stran se ale tento záměr může obrátit proti vládnoucí straně.

Opozice se mobilizuje

Jméno Donalda Tuska v kapani zní celou dobu, protože je pořád silná polarizace mezi ním a Kaczińským, podotýká reportér Seznam Zpráv Filip Harzer, který se dlouhodobě soustředí na dění v Polsku. Potvrzuje názor, že PiS nechce Tuska zlikvidovat, ale jen pošpinit jeho obraz.

„Jeho jméno je v médiích propíráno nepřetržitě, on je hlavní nepřítel, vykreslovaný jako nepřítel těch skutečných, konzervativních Poláků,“ říká Harzer. „Naopak myslím, že Právo a spravedlnost se mohlo trefit do vlastní nohy, protože to může mobilizovat voliče opozice.“

Harzer připomněl demonstraci, která se chystá na neděli ve Varšavě. Podle něj to vypadá, že protest sjednotí opozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 43 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...