Předseda PiS Kaczyński se vrátil do polské vlády jako vicepremiér

Polský prezident Andrzej Duda ve středu v poledne jmenoval šéfa vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského místopředsedou polské vlády. Současně odvolal všechny dosavadní vicepremiéry, kteří v kabinetu premiéra Mateusze Morawieckého zůstávají ministry. Kaczyński chce lépe koordinovat činnost vlády a vysvětlit její kroky voličům. Za klíčové označil vítězství PiS v říjnových volbách, které by bylo už třetím v řadě.

„Vláda kromě získání nového člena, pana Kaczyńského, žádného dosavadního člena neztrácí,“ řekl Duda. Kaczyński se do vlády vrací poté, co loni v červnu odstoupil z funkce vicepremiéra a šéfa vládního výboru pro bezpečnostní záležitosti, který vedl od října 2020, připomněla agentura PAP.

„Kaczyński se vrací do vlády, kde ve skutečnosti bude mocným nadpremiérem,“ usoudila polská verze časopisu Newsweek. „Čtyřiasedmdesátiletý Kaczyński je všeobecně pokládán za člověka, který fakticky řídí Polsko od prvního vítězství své strany PiS v parlamentních volbách v roce 2015,“ napsala agentura AFP.

Opoziční list Gazeta Wyborcza připomněl, že Kaczyński před rokem v TVP vysvětloval, že se vrací do stranického ústředí, neboť „strana musí znovu získat elán, protože se blíží doba, která je pro každou politickou stranou na světě nejdůležitější, čili volby“. 

Předvolební krok

V médiích se dříve objevily úvahy, že návrat Kaczyńského do exekutivy má posílit kampaň PiS před podzimními parlamentními volbami, ve kterých se PiS uchází o třetí vládní mandát za sebou.

Kaczyński se do funkce vicepremiéra vrací v jiné době, než když ji loni opouštěl. Preference vlády přinejlepším stagnují. Ekonomiku trápí druhá nejvyšší inflace v Evropské unii a opozice se po letech dokázala sjednotit a zaplňuje náměstí. Podle posledních průzkumů by PiS nemusela na podzim sestavit vládu.

„Moc se koncentruje ve vládě, parlamentu a vládní straně. Předseda Jaroslaw Kaczyński zůstane šéfem strany a vstoupí do vlády, čímž bude mít větší možnosti koordinace. Je to mimořádně zapotřebí, hlavně před volbami,“ řekl PAP dosavadní vicepremiér Sasin.

Zatímco dříve měl Kaczyński jako vicepremiér na starosti hlavně posílení obranyschopnosti státu, nyní by měl koordinovat veškerou práci vlády, a proto má být jejím jediným místopředsedou, vysvětlil Sasin. Současně potvrdil, že on a jeho kolegové podali demise z funkcí místopředsedů vlády. 

Prezident z funkcí místopředsedy vlády kromě Sasina, který zůstává ministrem státních aktiv, odvolal i Mariusze Blaszczaka (zůstává ministrem obrany), Piotra Glińského (zůstává ministrem kultury) a Henryka Kowalczyka, který zůstává šéfem ekonomického výboru vlády. Kowalczyk do 6. dubna býval ministrem zemědělství.

PiS se v podzimních parlamentních volbách uchází o třetí období u moci za sebou. Přesný termín voleb ještě Duda nevyhlásil. Za změnami ve vládě mají podle tisku následovat i změny ve volebním štábu PiS a v kampani.

Kaczyński chce semknutou vládu

„Jaroslaw Kaczyński podle našich informací zuří kvůli tomu, že vláda není semknutá, ale plná konfliktů, a kampaň neprobíhá dobře,“ napsal server Gazeta.pl ještě před rekonstrukcí vlády v narážce na veřejné konflikty zejména mezi premiérem Morawieckým a ministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobrem, který stojí v čele jedné z menších koaličních stran.

Opozice okomentovala Kaczyńského návrat do vlády s ironií. „Kaczyński se vrací do vlády, kterou od počátku řídí, a jeho formální nadřízený byl vždy jeho podřízeným. V patologické realitě státu PiS může vicepremiér dávat pokyny premiérovi, který plní ozdobné a technické funkce. Je to jak směšné, tak děsivé,“ napsal jeden z předáků liberální opozice Grzegorz Schetyna na Twitteru.

„Každý dobře ví, že v Polsku vládne Jaroslaw Kaczyński, to on má vždy rozhodující a definitivní slovo ve všech důležitých záležitostech,“ řekl rozhlasové stanici Radio Zet předák pravicové Konfederace Slawomir Mentzen. Podle něj se Kaczyński vrací do vlády jedině proto, aby tam uklidnil atmosféru. „Umím si představit, jak vypadá jednání Zbigniewa Ziobra s Mateuszem Morawieckým,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...