Právo a spravedlnost strana 4 z 5

Průlet dvou běloruských vrtulníků polským vzdušných prostorem, nejasná mise ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny v Bělorusku, možné hybridní útoky Minsku a Moskvy – to vyvolává horečnou aktivitu Varšavy. Podle polské opozice až takovou, že jde o přeceňování hrozby a její využívání v době před podzimními parlamentním volbami.

Polská justice učinila další krok ohledně pokračování těžby v hnědouhelném Dole Turów. Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí varšavského soudu, který v květnu povolení k těžbě pozastavil kvůli tomu, že by další práce měly značný dopad na životní prostředí. Verdikt tehdy vyvolal kritiku vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) má Česko díky dohodě s Varšavou dostatečné garance, že těžba životní prostředí v tuzemsku nepoškodí.

V Polsku naplno odstartovala kampaň před říjnovými volbami. Jedním z hlavních témat bude odpor proti evropské migrační dohodě nebo podpora Ukrajiny. Zástupci vlády oživili také spor o důl Turów. Liberální opozice sází na změnu stylu vládnutí, krajní pravice láká na výrazně nižší daně.

Polský prezident Andrzej Duda ve středu v poledne jmenoval šéfa vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského místopředsedou polské vlády. Současně odvolal všechny dosavadní vicepremiéry, kteří v kabinetu premiéra Mateusze Morawieckého zůstávají ministry. Kaczyński chce lépe koordinovat činnost vlády a vysvětlit její kroky voličům. Za klíčové označil vítězství PiS v říjnových volbách, které by bylo už třetím v řadě.

Ve Varšavě proběhl tradiční pochod za rovnost sexuálních menšin. Účastníci a organizátoři na něm upozorňovali také na postoj Polska, který je podle nich příliš konzervativní. Země se v žebříčcích rovnosti pravidelně umisťuje na posledních příčkách v rámci Evropské unie.

V Polsku se ve středu konaly demonstrace, jejichž účastníci podporovali právo žen na interrupci. Demonstranti kritizovali vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS) kvůli několika úmrtím matek v nemocnicích, ke kterým došlo po zpřísnění protipotratového zákona. V některých případech lékaři odmítli ukončit těhotenství kvůli pokračujícímu srdečnímu tepu plodu, přestože ženy byly ve vážném nebezpečí. Shromáždění se uskutečnila ve Varšavě, Vratislavi, Katovicích i v mnoha dalších městech, uvedla televize TVN 24.

Evropská komise (EK) zahájila s Polskem řízení kvůli novému zákonu, který zřizuje komisi posuzující ruský vliv v zemi. Po středečním zasedání kolegia komisařů to řekl místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis. Komise podle něj odešle do Varšavy dopis požadující bližší vysvětlení možných dopadů normy, Brusel má totiž obavy z oslabení demokratických principů v zemi. Zákon by podle kritiků mohl bez soudu zabránit politickým oponentům vládnoucí strany ve výkonu veřejných úřadů.

Polsko nezavře hnědouhelný Důl Turów, ležící nedaleko hranic s Českem, a udělá vše, aby fungoval do roku 2044, prohlásil podle polských médií premiér Mateusz Morawiecki. Ještě dříve Morawiecki podle serveru Gazeta.pl odmítl rozhodnutí varšavského správního soudu, podle kterého má důl těžbu zastavit. Polský rozhlas připomněl, že Polska Grupa Energetyczna (PGE), které důl a přilehlá elektrárna patří, již ohlásila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Česko má podle premiéra Petra Fialy (ODS) garance, že důl nepoškozuje zdejší prostředí.

Ve Varšavě vyšli do ulic účastníci protestního pochodu, který svolala liberální opoziční strana Občanská platforma. Cílem demonstrace je mobilizovat voliče v Polsku proti konzervativní vládě, již opozice obviňuje z narušování principů demokracie. Organizátoři uvedli, že protest bude „největší za posledních třicet let“. Zúčastnilo se ho nakonec půl milionu lidí, uvedli podle médií. Agentura PAP píše, že neoficiální informace policie hovoří o tom, že protestovalo 150 tisíc lidí. Demonstrace se konaly také v dalších velkých městech včetně Krakova a Štětína, podotkl portál Onet.

Polský prezident Andrzej Duda navrhuje změnit zákon o posuzování ruského vlivu, který kritizuje opozice nebo polští ústavní právníci a výhrady k němu má i Evropská komise či Spojené státy. Duda normu o zřízení komise, která má vyšetřovat vlivy Ruska v letech 2007 až 2022, začátkem týdne podepsal, zároveň ale řekl, že ho pošle k posouzení ústavnímu soudu.

Nová polská speciální komise bude zkoumat ruský vliv na tamní politiky mezi lety 2007 a 2022. Pokud zjistí, že vyšetřovaný jednal v zájmu Moskvy, může mu zakázat další práci pro stát. Odpovídající zákon podepsal prezident Andrzej Duda. Prosadilo ho Právo a spravedlnost (PiS). Podle opozice jde o snahu vládnoucí strany zbavit se před podzimními parlamentními volbami politických konkurentů v čele s Donaldem Tuskem. Normu přezdívanou lex Tusk kritizovala Evropská komise i Washington.

V Polsku odstartovala kampaň před podzimními volbami do Sejmu. Experti o ní hovoří jako o nejvyhrocenější v historii. Vládní Právo a spravedlnost v průzkumech doplácí na zdražování potravin a služeb, přesto stále drží roli favorita. Vedle liberální opozice sbírá čím dál víc hlasů i ta protiunijní.

Polská vláda zakázala dovoz obilí a dalších potravin z Ukrajiny. V reakci na protesty polských rolníků to oznámil šéf vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Řekl to za přítomnosti premiéra Mateusze Morawieckého a nového ministra zemědělství Roberta Teluse. Na dovoz levného ukrajinského obilí si stěžují zemědělci i v dalších středoevropských zemích.

Polský soud ve čtvrtek po téměř ročním procesu odsoudil na doživotí Stefana Wilmonta, který čelil obžalobě z vraždy gdaňského starosty Pawla Adamowicze, spáchané před čtyřmi lety. Rozsudek není pravomocný. Obhajoba žádala, aby soud uznal obžalovaného za nepříčetného. Jeho zločin však nemá v Polsku odbody od meziválečného období, řekla soudkyně.

V Polsku se chýlí ke konci soud ohledně vraždy někdejšího gdaňského starosty Pawla Adamowicze. V lednu 2019 ho přímo na pódiu před televizním kamerami během charitativního koncertu pobodal recidivista Stefan W. a Adamowicz o den později zraněním podlehl. V procesu zazněly závěrečné řeči, rozsudek soud vynese ve čtvrtek. Vdova i Adamowiczovi příznivci viní z nepřímého podílu na vraždě veřejnoprávní média kontrolovaná vládou, která nyní čelí kritice také v souvislosti se sebevraždou syna opoziční poslankyně.

Polský prezident Andrzej Duda se díky podpoře, kterou jeho země poskytuje Ukrajině, stává respektovaným hráčem na mezinárodním poli. Tak to vidí mimo jiné i analytik Hospodářských novin Martin Ehl. I když měli původně polští představitelé blíže k bývalému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, jeho nástupce Joe Biden si podle Ehla získal jejich respekt.

Evropská komise (EK) podá žalobu k Soudnímu dvoru EU na Polsko kvůli porušení unijního práva ze strany tamního ústavního soudu. Polsko podle agentury Reuters argumenty Komise odmítlo.

Polsko plánuje investovat do stavby jaderných elektráren, které zatím neprovozuje. Reaguje tak na nutnost rozloučit se s ruským uhlím, plynem a ropou i na potřebu zajistit si spolehlivé bezemisní zdroje energie. Vláda však začíná narážet na tradiční problémy: odpor lidí k velkým stavbám v blízkém okolí jejich domů i strach části populace z jaderných zdrojů obecně.

Šest členů polského ústavního soudu vypovědělo poslušnost dosavadní předsedkyni Julii Przylebské, jejíž mandát pokládají za ukončený. Od Przylebské se domáhají, aby svolala shromáždění všech ústavních soudců. To by určilo kandidáty, ze kterých by prezident Andrzej Duda vybral nového předsedu. O svém návrhu už prezidenta informovali, napsal ve čtvrtek polský list Rzeczpospolita s tím, že viděl oba dopisy od skupiny představující třetinu složení ústavního soudu.

Polsko nejspíš ustoupí Evropské komisi (EK) ve sporu o podobu právního státu v zemi. Premiér Mateusz Morawiecki navrhne zrušení kritizovaného kárného senátu Nejvyššího soudu. Reformu přitom vytvořil současný ministr spravedlnosti a Morawieckého klíčový koaliční partner Zbigniew Ziobro. Zvažovaný ústupek vůči Bruselu tak vráží klín do jednoty konzervativního kabinetu.

Kvůli sporu o nezávislost polského soudnictví Evropská komise (EK) pohrozila, že nevyplatí Varšavě peníze z fondů soudržnosti za období let 2021 až 2027. Mluvčí polské vlády Piotr Müller poznamenal, že Varšava z Bruselu nedostala prozatím žádnou oficiální informaci. Brusel už dříve kvůli sporům o právní stát nechal zmrazit vyplácení prostředků z unijního fondu obnovy po pandemii covidu-19.

Pravicový blok jasně zvítězil v nedělních italských parlamentních volbách. Favorizovaná aliance si podle nich přišla zhruba na 44 procent hlasů, středolevicový blok kolem Demokratické strany (PD) získal 26 procent. Třetí Hnutí pěti hvězd s 15 procenty zabodovalo hlavně na jihu země. Pravice bude mít v parlamentu většinu. PD už uznala porážku a oznámila, že bude hlavní opoziční silou. Šéfka vítězné formace Giorgia Meloniová řekla, že Italové vyjádřili jasnou podporu vzniku vlády pravého středu v čele s její stranou Bratři Itálie (FdI).

Ve Varšavě je od pondělí delegace deseti poslanců Evropského parlamentu (EP), kteří zjišťují, zda nebyla použitím špionážního softwaru Pegasus porušena legislativa Evropské unie. Podezírají totiž vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS), že jej nasadila na opoziční politiky, ale i právníky a státní zástupce. Lídr delegace Jeroen Lenaers na závěr dvoudenní mise ve středu uvedl, že návštěva přinesla „šokující informace“ o používání sledovacího softwaru.

Velmi vysoká inflace netrápí jen Česko, velmi podobně je na tom i Polsko, kde inflace v srpnu vystoupala na 16,1 procenta. Meziročně nejvíc zdražily energie, potraviny či pohonné hmoty. Podle předsedy strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského se vláda chystá zastropovat cenu energií, aby lidem ulevila. Část expertů ale vládě vyčítá, že její pomoc je neadresná a více z ní těží spíše movitější Poláci.