Polský parlament odmítl zákon, který by dekriminalizoval pomoc při potratech. Proti návrhu hlasovalo 218 poslanců, o tři více než pro. Dva zákonodárci se hlasování zdrželi. Polský prezident Andrzej Duda již dříve uvedl, že i v případě přijetí zákona by jej nepodepsal.
Proti zákonu hlasoval téměř celý poslanecký klub Práva a spravedlnosti (PiS) s výjimkou jedné poslankyně. Další hlasy v neprospěch zákona o pomoci při potratech pochází z krajně pravicové Konfederace a protisystémovému hnutí Kukiz’15. Pro se naopak vyslovili poslanci proevropského klubů Občanská koalice (KO) a středové strany Polsko 2050.
„Parlament odmítl zákon o dekriminalizaci pomoci při potratech. Poslanci, kteří hlasovali proti, by se měli stydět. Na tomhle jsme se s polskými ženami nedomluvili. U dalších voleb si vzpomeňme, jak někteří dnes volili,“ napsala na sociální síti X poslankyně Zelených Malgorzata Traczová.
„Náš národ má pořád duši. Budeme vždy stát na straně dobra. Potraty jsou a byly zlo,“ okomentoval výsledek hlasování Rafal Bochenek, poslanec PiS.
Podle serveru Wiadomosci výsledek hlasování přijaly kluby Práva a spravedlnosti a Konfederace ovacemi vstoje.
Národněkonzervativní vláda PiS v roce 2020 v Polsku zpřísnila už tak striktní protipotratovou politiku zákazem interrupce i v případě nezvratného poškození plodu. Polské ženy tak nyní mohou potrat legálně podstoupit pouze, pokud otěhotněly v důsledku trestného činu nebo ohrožuje-li gravidita jejich zdraví či život.
Současná proevropská vláda slibovala zmírnění potratových předpisů před loňskými volbami. Postup v této věci je ale pomalý kvůli neshodám v koalici, v níž se sešli jak konzervativní lidovci, tak Levice, která má tradičně k interrupcím liberální přístup. Nedávno ale například začalo platit nařízení, podle něhož jsou nemocnice financované z veřejných zdrojů povinny potraty provádět. Minulý měsíc dostala první nemocnice pokutu 550 tisíc zlotých (asi 3,2 miliony korun) za to, že zákrok odmítla vykonat.
