Nová polská vláda premiéra Donalda Tuska se sešla na své první schůzi, na které schválila návrh rozpočtu na příští rok. Kabinet také předložil dolní komoře parlamentu usnesení předjímající změny v médiích veřejné služby, která se podle kritiků za posledních osm let dostala pod mimořádně silný vliv strany Právo a spravedlnost (PiS). Vláda už v minulých dnech oznámila, že odvolá šéfy pěti velkých tajných služeb. Rozpustila rovněž komisi zkoumající letecké neštěstí u Smolenska z roku 2010.
Nová polská vláda činí první kroky. Chystá mimo jiné změny ve veřejnoprávních médiích
Rozpočet počítá s růstem hrubého domácího produktu o tři procenta, inflací na úrovni 6,6 procenta a schodek má činit 184 miliard zlotých (asi 1,04 bilionu korun), uvedl ministr financí Andrzej Domański. Současně ujistil, že vláda podnikne kroky k omezení deficitu, zejména v dalších letech. Zakrátko všechna ministerstva čeká důkladný audit v zájmu nalezení úspor.
Předchozí vláda premiéra Mateusze Morawieckého počítala ve svém návrhu rozpočtu na příští rok se schodkem ve výši téměř 165 miliard zlotých. Návrh poslala do Sejmu na konci září, ale dále už se s ním kvůli volbám nic nedělo. Návrhem Tuskovy vlády se mají poslanci zabývat 21. prosince, na kdy je plánováno první čtení. Prezident musí zákon o rozpočtu podepsat do konce ledna.
Změny v médiích veřejné služby
Nová vláda v čele s Občanskou koalicí (KO) také slíbila, že provede zásadní změny ve veřejnoprávních médiích, jejichž vedení PiS obsadila svými lidmi. Zejména zpravodajství televize TVP před letošními parlamentními volbami plnily útoky na tehdejší opozici nebo varování před nebezpečím, které Polsku údajně hrozí v případě nástupu Tuskovy koalice k moci.
Nová vládní koalice navrhla v Sejmu usnesení, které má být „jízdním řádem“ těchto změn, „jakousi berličkou, která pomůže k tomu, aby změny mohly být provedeny“, přiblížil zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.
V dokumentu se podle něj píše, že „současná podoba veřejnoprávních médií, tedy televize TVP, Polskieho radia a agentury PAP nezaručuje Polákům ústavní právo na objektivní a svobodné informace a že tato média neplní veřejnoprávní úlohu tak, jak je definovaná v zákoně“.
9 minut
Zpravodaj Papadopulos k prvním krokům polské vlády
Usnesení nemá charakter zákona, ale je právně závazné. „Lze se na něj odvolat v případě dalších soudních sporů, kterých se vláda Donalda Tuska obává, protože předchozí vláda PiS zabetonovala pozice v mediálních radách, ve vedení těchto institucí, takže je prakticky nemožné je jednoduchou procedurou nějakým způsobem odvolat,“ dodal zpravodaj ČT.
Usnesením chce vláda problém popsat a dát „ostré náboje“ do rukou ministrovi kultury, který by pak měl na základě tohoto usnesení vedení odvolat a jmenovat nové, které bude podle vlády lépe vykonávat veřejnoprávní službu.
Konkrétní kroky zůstávají nejasné
Média veřejné služby, která jsou spolufinancovaná ze státního rozpočtu, čekají velké změny, ale jejich přesnou podobu ještě neznáme, konstatoval Papadopulos s tím, že ani jedna z vládních stran nemá jasno v tom, jak přesně by změny měly vypadat a jak by měla být tato média dále financována. Mezi Poláky podle něj vládne nechuť platit koncesionářské poplatky, přičemž hlavním zdrojem médií veřejné služby jsou už nyní dotace ze státního rozpočtu.
Tusk v úterý prohlásil, že nynější vláda nepočítá s žádnými výdaji na média veřejné služby za jejich současného stavu, tedy dokud nebudou „uzdravena“. Zároveň podle webu listu Gazeta Wyborcza uvedl, že se změnami v TVP nebude třeba čekat do Vánoc.
Premiér Tusk čelí kvůli plánovaným změnám ve veřejnoprávních médiích kritice, a to z obou stran. „Zaznívá kritika Donalda Tuska, že jde na ty změny pomalu. V kampani sliboval, že vyřešení problému TVP bude záležitostí vyřešení prvního dne jeho vlády. Teď už je u vlády týden a už čelil prvním dotazům, proč to tak trvá,“ přiblížil Papadopulos.
„Samozřejmě zaznívá i kritika, že je to přístup ode zdi ke zdi, že tak, jak ohýbala právo vládní strana PiS, tak teď bude ohýbat právo i ta nastoupivší nová koalice pod vedením Donalda Tuska, aby vyměnila vedení veřejnoprávních médií. Ale ten proces ještě není zdaleka u konce, takže ji z toho nelze a priori podezřívat,“ dodal zpravodaj ČT.
Rozpuštění komise ke Smolensku
Tuskova vláda podnikla po svém nástupu k moci také některé další kroky. Minulý týden ministerstvo obrany oznámilo, že rozpouští komisi, která za vlády PiS značně kontroverzním způsobem vyšetřovala letecké neštěstí u ruského Smolenska z roku 2010. V troskách vládního letounu tehdy spolu s dalšími 95 lidmi zahynul i tehdejší polský prezident Lech Kaczyński, bratr-dvojče šéfa PiS Jaroslawa Kaczyńského.
Komise vznikla v roce 2016 krátce poté, co se PiS chopila moci. Jejím cílem bylo obhájit tezi, že se polský prezident stal obětí teroristického útoku zorganizovaného Moskvou. Přesvědčivé důkazy však nepředložila, napsala agentura AFP.
Agentura dodala, že PiS vždy zpochybňovala výsledky oficiálního vyšetřování, podle kterého k pádu vládního letadla došlo z nedbalosti a kvůli špatnému počasí, což odporovalo hypotéze o spiknutí Rusů s polskými oponenty Kaczyńského a o výbuchu na palubě letounu. „Dokonce tato komise přišla se závěry, že určitou spoluvinu na okolnostech tragédie měl Donald Tusk jakožto tehdejší premiér v roce 2010,“ doplnil Papadopulos.
Komise podle Tuska pracovala na politické zadání, dodal zpravodaj ČT. Politizaci a šíření propagandy minulé vlády vyčítá nová vláda celému resortu obrany, který také čekají velké čistky. Kabinet už oznámil, že vymění šéfy pěti tajných služeb.
