Podpora strana 5 z 5

Německo chce dalším balíkem opatření o objemu 65 miliard eur (1,6 bilionu korun) ulevit obyvatelům a podnikům od prudce rostoucí inflace a s tím souvisejících vysokých cen energií. Dohodli se na tom vládní sociální demokraté kancléře Olafa Scholze s koaličními Zelenými a liberálními svobodnými demokraty. Scholz na nedělní tiskové konferenci řekl, že vláda použije ke snížení cen energií finance, které nečekaně získala zdaněním vysokých cen energií.

Úřady přijaly k pondělnímu odpoledni přes dvaadevadesát tisíc žádostí o jednorázový příspěvek 5000 korun pro více než sto padesát tisíc dětí, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v televizi Nova. Podávání žádostí provázely potíže, které se podle ministra podařilo do 17:00 odstranit. Příspěvek 5000 korun je na děti, kterým nebylo k 1. srpnu ještě 18 let nebo které se do konce roku teprve narodí. Získat ho mohou rodiny s loňským hrubým příjmem do milionu korun. Domácnosti s přídavky na děti ho dostávají automaticky, ostatní musí požádat.

Před válkou byl na Ukrajině nezaměstnaný každý desátý práceschopný dospělý. Od února, kdy do země vtrhla ruská vojska, však oficiální statistiky neexistují. Podle expertů míra nezaměstnanosti atakuje hranici 40 procent. Jak to dopadá na běžné Ukrajince, popsal zpravodaj ČT na Ukrajině Andreas Papadopulos.

Drahé energie výrazně dopadají i na rozpočty samospráv. Některé kraje odhadují, že jim kvůli tomu vzrostou roční výdaje až na miliardu korun. Část z nich navíc připravuje kvůli rostoucím cenám finanční podporu pro své obyvatele. Zaměřují se hlavně na nízkopříjmové domácnosti. Jiné regiony se obávají, aby vůbec měly dost peněz na své účty za energie.

První projekty se už přihlásily o evropské peníze z nového Integrovaného regionálního operačního programu. Jeho prostřednictvím stát v následujících letech rozdělí 118 miliard korun – třeba na posílení kybernetické bezpečnosti nebo zkvalitnění škol. Finance z EU pomohou například v Turnově.

Některým firmám současná ekonomická situace škodí, jiným naopak přináší rekordní výnosy. Právě ty by mohly nově podléhat speciální dani. O jejím případném zavedení by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mělo rozhodnout nejpozději do 10. září.

Podpora domácnostem ve výši 66 miliard je maximum toho, co si vláda s ohledem na deficit může dovolit, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že vláda nyní řeší zavedení mimořádné daně, rozhodnuto chce mít do 12. září. Výnos by pak podle něj mohl jít na mimořádné výdaje, například kompenzace cen energií.

Před některými úřady práce se tvoří dlouhé fronty uprchlíků. Na některých místech čekají kvůli žádostem o humanitární dávku i několik dní, nejdéle v Praze. Úředníci dosud vyplatili přes milion příspěvků v celkovém objemu přesahujícím pět miliard korun.

Rodiny, jejichž loňské příjmy nepřevýšily jeden milion korun hrubého, získají jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě. Příspěvek by měly začít dostávat ve druhé polovině letních prázdnin, týká se dětí, kterým nebude 1. srpna ještě 18 let. U koho není příspěvek automaticky spojen s přídavky na děti, bude moci využít on-line formulář žádosti. Fungovat začne 15. srpna.

Pomoc s energiemi přichází pomalu a je složitá, prohlásila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v diskuzním pořadu Události, komentáře. Dodala, že poslanci klubu úsporný tarif podpořili, protože je to lepší než nic. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je podpora domácnostem připravena v pravý čas a pro začátek topné sezony.

Poslanec SPD a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř ve středeční 90' ČT24 mimo jiné odhadl, že na podzim a konci roku může inflace vystoupat až na 23 procent. Bojoval by s ní i snížením DPH. Před tím naopak ve vysílání ČT24 varoval šéf lidoveckých poslanců Marek Výborný, protože by to podle něj vedlo k výpadku příjmů státního rozpočtu.

Blíží se další mimořádná schůze sněmovny. Poslanci na ní příští týden projednají úsporný tarif, který má domácnostem pomoct s vysokými cenami energií. Platit má od následující topné sezony, vláda na něj poskytne až 66 miliard korun. Opozice návrh hodlá podpořit, považuje ho ale za nesystémový.

Německá energetická společnost Uniper, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu, požádala vládu v Berlíně o pomoc. Společnost, která se dostala do potíží kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám, navrhuje kapitálová opatření, aby vláda mohla do podniku vstoupit. Uniper chce také přenášet cenovou zátěž plně na zákazníky. Cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu. Německý ministr hospodářství Robert Habeck reagoval, že země nenechá klíčové energetické společnosti padnout.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) ve středu podpořili dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Na plénu odmítli námitku proti takzvané taxonomii prosazovanou zvláště levicovými frakcemi. Cílem pravidel, která podporuje většina členských zemí včetně Česka, je motivovat investory k podpoře energií nahrazujících například ropu či uhlí. Aktuálním hlasováním padla poslední překážka pro přijetí těchto pravidel.

Slovenský parlament prolomil veto prezidentky Zuzany Čaputové a opět schválil balíček opatření na zvýšení finanční podpory rodin s nezaopatřenými dětmi v hodnotě asi jedné miliardy dvou set milionů eur (zhruba třicet miliard korun) ročně. Čtyřčlenná vládní koalice podle očekávání nebyla při hlasování jednotná, sněmovna přehlasovala veto hlavy státu i díky podpoře poslanců za krajní pravici. Strana Sloboda a Solidarita hrozí odchodem z koalice. Změny už dříve kritizovali ekonomové a samospráva, která kvůli zákonu přijde o peníze. Čaputová zákon vetovala z procesních důvodů.

Na pomoc firmám a domácnostem s energiemi na příští topnou sezonu vyhradí vláda 66 miliard korun, pro domácnosti je určeno 27 miliard. Kabinet také od října zruší poplatek za obnovitelné zdroje, opatření má platit i celý příští rok, rozpočet to vyjde na 23 miliard.

Vláda od července znovu zvýší životní a existenční minimum, tentokrát o 8 až 10 procent. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Mimo jiné by to znamenalo, že tisíce rodin nově dosáhnou na přídavky na děti nebo na porodné.

Policisté přestali zkoumat výroky bývalého poslance Lubomíra Volného ohledně ruské invaze na Ukrajinu, které sdílel na sociálních sítích. Věc po prostudování a vyhodnocení podkladů takzvaně založili. Rozhodnutí potvrdil i státní zástupce. Na dotaz ČT to uvedl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.

Mouka v českých obchodech zdražila téměř o dvě třetiny, výrazně vyšší jsou ceny také například mléčných výrobků. Poslanec Patrik Nacher (ANO) v pondělní 90' ČT24 řekl, že ho mrzí, že vláda situaci razantněji neřeší. Tvrdí, že opozice už dlouhodobě přichází s návrhy na řešení současné situace. Europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer ale zdůraznil, že opatření jako plošné snížení daně na potraviny pomůže i těm, kteří to nepotřebují. Upozornil také, že státní rozpočet je ve špatné kondici, vláda tak musí velmi pečlivě zvažovat, jaké kroky učinit.

Mnohé obchody v malých obcích řeší dlouhodobý pokles tržeb. Hospodaření je napjaté a někdy stačí i drobnost, aby se dostaly do vážných problémů. Přesto se je snaží majitelé udržet a někde jim pomáhají i radnice. Například v Tučapech na Táborsku nyní shání pro místní prodejnu finanční kompenzaci za ztrátu, kterou způsobila oprava křižovatky.

V Česku už získalo dočasnou ochranu přes 366 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je však jejich aktuální počet zhruba o šestinu nižší. Někteří totiž odcestovali do jiné unijní země, případně se vrátili zpět do své vlasti. Přesná data ale ministerstvo nemá, protože uprchlíci ne vždy dodrží povinnost nahlásit svůj odjezd úřadům. Stává se tak, že stát za ně nadále platí zdravotní pojištění.

Diskuze o možném zvyšování rodičovského příspěvku pokračuje. Opozice i koaliční Piráti chtějí jeho nárůst a do budoucna pak i automatickou valorizaci. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se tomu nebrání, závisí to podle něj ale na možnostech státního rozpočtu.

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření státní podpory, kterou Česká republika hodlá poskytnout provozovatelům zemského digitálního televizního vysílání (DTT), mimo jiné i České televizi. Šetření má posoudit, zda je pomoc v souladu s unijními pravidly pro státní podporu, uvedla Komise v pátečním sdělení. Zahájením šetření se nepředjímá jeho výsledek.

Česká vláda zatím poskytla Ukrajině napadené Ruskem vojenský materiál za více než 3,5 miliardy korun, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce. Vládě navrhne v nejbližší době další vojenské dodávky za 600 až 700 milionů korun, avizovala. Potvrdila, že Česko dodává na Ukrajinu i těžkou vojenskou techniku. Konkretizovat to ale odmítla.