Podpora strana 5 z 5

Lepší péči slibuje novodobým veteránům armádních misí ministerstvo obrany. Budou s nimi pracovat terénní pracovníci nově vytvořené agentury pro podporu válečných veteránů a pomáhat jim řešit praktické problémy, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Ministerstvo také vyčlení více peněz na péči o válečné hroby a pietní místa, jejichž počet se nejspíše rozroste. Úřad chce zaevidovat hroby především z první světové války, o nichž dosud nevěděl.

Způsob, kterým vláda Petra Fialy (ODS) přistoupila k podpoře občanů v rámci ekonomického, energetického či sociálního prostředí, byl nedostatečný, řekl místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) v Událostech, komentářích. To podle něj vygradovalo ve značnou nespokojenost veřejnosti a její část se tak obrátila proti uprchlíkům z Ruskem napadené Ukrajiny. „To je ryzí pokrytectví,“ reagoval ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Vláda se podle něj dokázala vypořádat s vážnými energetickými hrozbami a pomohla tak i domácnostem.

Do Poslanecké sněmovny míří novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, která má víc motivovat pěstouny. Cílem je, aby od ledna 2025 mohly přestat děti do tří let věku přijímat kojenecké ústavy. Výjimkou by měly být případy sourozeneckých skupin či vážně nemocných dětí. Jednodušší by měl být i proces posuzování adeptů na pěstounství.

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.

Méně státních peněz na opravy památek a regionálních silnic nebo na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny a velkých zemědělských firem. Členové vlády Petra Fialy (ODS) začínají mít jasněji v tom, jak konkrétně v příštím roce seškrtají na dotacích téměř 46 miliard korun. Plán dotačních úspor je hlavní částí úsporného balíčku, díky kterému plánuje kabinet v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu o téměř 98 miliard. S revizí národních dotací souhlasí i opoziční ANO. Nejvíce peněz, dvacet miliard korun, má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkem stát hodlá seškrtat stovky dotací. O které přesně půjde, řekne kabinet v září.

Zaplatit firmě Michelin desítky milionů za to, že zahrne české podniky do svého průvodce, se může bohatě vrátit, shodli se v Událostech, komentářích odborník na gastronomii Pavel Maurer a šéf gastrosoutěže Bocuse d'Or Czech Adam Eliáš. Podle Maurera by se měli inspektoři slavného světového průvodce po restauracích podrobněji zaměřit na celou zemi, v minulosti se podle něj soustředili výhradně na Prahu.

Stát by už z rozpočtu neměl platit celý příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů. Celou částku na sebe převzal loni v říjnu kvůli energetické krizi způsobené válkou na Ukrajině. Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo několik norem, které mají toto financování proměnit. Jednou z nich chce stanovit podporu obnovitelných zdrojů – placenou z rozpočtu – pro příští rok na 17,5 miliardy.

Krajská asistenční centra a úřady práce budou o víkendu a o svátcích v pohotovosti kvůli změně podpory uprchlíků. Ve výjimečných případech budou moci příchozí v nouzi získat na bydlení dávku mimořádné okamžité pomoci. Pokrýt by mohla třeba kauci na byt, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové by od pondělí měla začít fungovat databáze s informacemi o všech ubytovacích kapacitách. Organizace na pomoc příchozím varují, že po změně podpory může řada lidí skončit bez bydlení. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odhadl, že do problémů se může dostat pět až deset tisíc lidí.

Po změně podpory by od července mohlo zůstat bez bydlení zhruba deset tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Hostem byla i opoziční poslankyně a členka sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO), podle které by však změny v podpoře mohly dopadnout až na 50 tisíc lidí. V pořadu se věnovali také evropské migrační reformě, plánovanému rozpočtu pro ministerstvo vnitra nebo současnému dění v Rusku.

Česko od ledna svůj systém dávek uprchlíkům z Ukrajiny neotevře. Ministerstvo práce původní záměr přehodnotilo. Důvodem je možný dopad na úřady práce i na výdaje. Dál se bude poskytovat humanitární dávka, a to podle uprchlíkova příjmu a zranitelnosti, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Zájem Čechů a Slováků o příští evropské volby je rok před hlasováním nejnižší ze všech zemí Evropské unie. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu Eurobarometr, které v úterý představil Evropský parlament. Oproti měření před minulými volbami však podle naměřených údajů došlo v unijních zemích k nárůstu zájmu o šest procent. V Česku a na Slovensku oproti podzimu ubylo i lidí, kteří považují členství v EU za dobrou věc.

Dva ze tří kandidátů prezidenta Petra Pavla na ústavní soudce nezískali podporu senátního ústavně-právního výboru. Podpořil pouze profesora ústavního práva Jana Wintra, nikoli bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu ani někdejší prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou. Neznamená to ale, že by prezident již musel hledat náhradní kandidáty. Rozhodne senátní plénum příští týden, předtím ještě nominace projedná výbor pro lidská práva.

Vládní plány na konsolidaci veřejných financí se dotknou i bydlení. Poznají to třeba ti, kteří vlastní dům nebo byt. Kabinet má totiž v plánu zvýšit daň z nemovitosti. Zároveň chce ušetřit i tím, že sníží státní podporu stavebního spoření na polovinu. Daňové změny by se ale mimo jiné mohly dotknout i stavebních prací. Ty by mohly zlevnit.

I lidé s těžkým handicapem mohou díky asistentům žít doma. Jenže ani současný nejvyšší příspěvek na péči – ve čtvrtém stupni 19 200 korun měsíčně – na pokrytí nákladů nestačí. Potvrzuje to i projekt, který rok testoval zavedení nového, pátého stupně. O svých zjištěních nyní budou iniciátoři ze společnosti Asistence debatovat s resortem práce a sociálních věcí.

Výší dávek chce ministr práce a sociálních věcí Marina Jurečka (KDU-ČSL) odlišit lidi, kteří se pravidelně vracejí po krátké době na Úřad práce, od těch, kteří se bez práce ocitli po dlouhé době. Vládní úsporný balíček podle ministra s takovým rozlišením počítá, zároveň prodlužuje dobu důchodového pojištění nezbytnou pro přiznání nároku na podporu.

Vyplácení dávek se na některých místech stále zpožďuje. Ministerstvo práce a sociálních věcí přitom dřív avizovalo, že problém během prvního čtvrtletí vyřeší. Dodržování lhůt, které nařizuje zákon, teď ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) slibuje na květen.

Podpora na bydlení pro uprchlíky se od 1. července změní, sdělil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dostávat budou nově příspěvek na náklady v humanitární dávce a započitatelné částky stanoví vláda v nařízení. Podpora by měla putovat do bytů, které lidem s dočasnou ochranou nabídnou majitelé. Stát toto bydlení začíná od úterý evidovat, vlastníci ho mohou zapsat do registru. Dosavadní solidární příspěvek pro ty, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě ubytovávají příchozí, se přestane na konci června vyplácet.

Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo uvolnit do konce dubna 800 milionů korun na podporu nájemního bydlení. O peníze budou moct žádat obce, církve a další organizace i ve spojení se soukromými investory. Návrh by měla příští týden schválit vláda. Resort zároveň dokončuje zákon o podpoře bydlení.

Na obědy pro děti z nemajetných rodin vyčlenilo ministerstvo školství sto milionů korun. Nově se projekt rozšířil i na mateřské školy. V nich jsou hrazené i svačiny. Rodičů, kteří si platby za jídlo nemůžou dovolit, přibylo kvůli rostoucím cenám.

Spojenci Ukrajiny by měli doufat v nejlepší, ale měli by se připravit i na potenciálně horší důsledky, řekl ukrajinskému webu Suspilne zvolený český prezident Petr Pavel. Válka nemusí skončit letos, ale může se proměnit v dlouhodobý konflikt. Proto je podle Pavla důležité poskytnout Kyjevu vše, co nyní potřebuje, ale být také připravený na dlouhodobou pomoc, aby mohl pokračovat v obraně země a proměnit ji ve vítězství. Po ukončení konfliktu s Ruskem by se Ukrajina měla stát členem Severoatlantické aliance, uvedl také v rozhovoru Pavel.

Základní školy se vracejí k zařizování dílen, i když na ně často nemají peníze. Pomohou však dotace. V devadesátých letech přitom dílny hromadně rušily a nahrazovaly počítačovými učebnami.

Česko patří od prvních hodin vypuknutí války na Ukrajině mezi nejhlasitější a nejvěrnější spojence Kyjeva. Jasně o tom svědčí nejenom brzká cesta premiéra Petra Fialy (ODS) do tehdy ostřelované ukrajinské metropole, ale také vojenská i humanitární pomoc v řádu miliard nejen od státu, ale i od jednotlivců a soukromých organizací. Na druhou stranu i na Česko válka negativně dopadla – výrazně zdražily potraviny i energie, podpora napadené země navíc není po chuti zdaleka všem občanům, což ukázala opakovaná protestní shromáždění.

V Česku přibývá lidí závislých na podpoře státu. Například příspěvek na bydlení, který pomáhá i s vysokými cenami energií, pobíralo v lednu už téměř 230 tisíc rodin. To je o šedesát procent více než rok předtím. Vláda odhaduje, že počet vyplácených sociálních dávek bude v následujících měsících ještě stoupat. Podle opozice je pomoc domácnostem pomalá a úřady nestíhají. Pomoc od státu domácnosti potřebují i přesto, že na energiích výrazně šetří. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vloni omezily spotřebu elektřiny o devět procent.

Donedávna byla jediná, dnes je jednou ze dvou Češek působících v Mezinárodním výboru Červeného kříže. Eliška Mocková poslední rok života spojila s válkou na Ukrajině a nasloucháním těm nejhorším příběhům a zkušenostem. Právnička se svým týmem objíždí severozápad země a přímo v terénu zjišťuje, co civilisty trápí. Jak sama říká, lidé mají často problémy finanční, psychologické i právní. Většinu z nich nemůže veřejně sdělovat.