Podpora strana 3 z 5

Méně státních peněz na opravy památek a regionálních silnic nebo na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny a velkých zemědělských firem. Členové vlády Petra Fialy (ODS) začínají mít jasněji v tom, jak konkrétně v příštím roce seškrtají na dotacích téměř 46 miliard korun. Plán dotačních úspor je hlavní částí úsporného balíčku, díky kterému plánuje kabinet v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu o téměř 98 miliard. S revizí národních dotací souhlasí i opoziční ANO. Nejvíce peněz, dvacet miliard korun, má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkem stát hodlá seškrtat stovky dotací. O které přesně půjde, řekne kabinet v září.

Zaplatit firmě Michelin desítky milionů za to, že zahrne české podniky do svého průvodce, se může bohatě vrátit, shodli se v Událostech, komentářích odborník na gastronomii Pavel Maurer a šéf gastrosoutěže Bocuse d'Or Czech Adam Eliáš. Podle Maurera by se měli inspektoři slavného světového průvodce po restauracích podrobněji zaměřit na celou zemi, v minulosti se podle něj soustředili výhradně na Prahu.

Stát by už z rozpočtu neměl platit celý příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů. Celou částku na sebe převzal loni v říjnu kvůli energetické krizi způsobené válkou na Ukrajině. Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo několik norem, které mají toto financování proměnit. Jednou z nich chce stanovit podporu obnovitelných zdrojů – placenou z rozpočtu – pro příští rok na 17,5 miliardy.

Krajská asistenční centra a úřady práce budou o víkendu a o svátcích v pohotovosti kvůli změně podpory uprchlíků. Ve výjimečných případech budou moci příchozí v nouzi získat na bydlení dávku mimořádné okamžité pomoci. Pokrýt by mohla třeba kauci na byt, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové by od pondělí měla začít fungovat databáze s informacemi o všech ubytovacích kapacitách. Organizace na pomoc příchozím varují, že po změně podpory může řada lidí skončit bez bydlení. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odhadl, že do problémů se může dostat pět až deset tisíc lidí.

Po změně podpory by od července mohlo zůstat bez bydlení zhruba deset tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Hostem byla i opoziční poslankyně a členka sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO), podle které by však změny v podpoře mohly dopadnout až na 50 tisíc lidí. V pořadu se věnovali také evropské migrační reformě, plánovanému rozpočtu pro ministerstvo vnitra nebo současnému dění v Rusku.

Česko od ledna svůj systém dávek uprchlíkům z Ukrajiny neotevře. Ministerstvo práce původní záměr přehodnotilo. Důvodem je možný dopad na úřady práce i na výdaje. Dál se bude poskytovat humanitární dávka, a to podle uprchlíkova příjmu a zranitelnosti, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Zájem Čechů a Slováků o příští evropské volby je rok před hlasováním nejnižší ze všech zemí Evropské unie. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu Eurobarometr, které v úterý představil Evropský parlament. Oproti měření před minulými volbami však podle naměřených údajů došlo v unijních zemích k nárůstu zájmu o šest procent. V Česku a na Slovensku oproti podzimu ubylo i lidí, kteří považují členství v EU za dobrou věc.

Dva ze tří kandidátů prezidenta Petra Pavla na ústavní soudce nezískali podporu senátního ústavně-právního výboru. Podpořil pouze profesora ústavního práva Jana Wintra, nikoli bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu ani někdejší prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou. Neznamená to ale, že by prezident již musel hledat náhradní kandidáty. Rozhodne senátní plénum příští týden, předtím ještě nominace projedná výbor pro lidská práva.

Vládní plány na konsolidaci veřejných financí se dotknou i bydlení. Poznají to třeba ti, kteří vlastní dům nebo byt. Kabinet má totiž v plánu zvýšit daň z nemovitosti. Zároveň chce ušetřit i tím, že sníží státní podporu stavebního spoření na polovinu. Daňové změny by se ale mimo jiné mohly dotknout i stavebních prací. Ty by mohly zlevnit.

I lidé s těžkým handicapem mohou díky asistentům žít doma. Jenže ani současný nejvyšší příspěvek na péči – ve čtvrtém stupni 19 200 korun měsíčně – na pokrytí nákladů nestačí. Potvrzuje to i projekt, který rok testoval zavedení nového, pátého stupně. O svých zjištěních nyní budou iniciátoři ze společnosti Asistence debatovat s resortem práce a sociálních věcí.

Výší dávek chce ministr práce a sociálních věcí Marina Jurečka (KDU-ČSL) odlišit lidi, kteří se pravidelně vracejí po krátké době na Úřad práce, od těch, kteří se bez práce ocitli po dlouhé době. Vládní úsporný balíček podle ministra s takovým rozlišením počítá, zároveň prodlužuje dobu důchodového pojištění nezbytnou pro přiznání nároku na podporu.

Vyplácení dávek se na některých místech stále zpožďuje. Ministerstvo práce a sociálních věcí přitom dřív avizovalo, že problém během prvního čtvrtletí vyřeší. Dodržování lhůt, které nařizuje zákon, teď ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) slibuje na květen.

Podpora na bydlení pro uprchlíky se od 1. července změní, sdělil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dostávat budou nově příspěvek na náklady v humanitární dávce a započitatelné částky stanoví vláda v nařízení. Podpora by měla putovat do bytů, které lidem s dočasnou ochranou nabídnou majitelé. Stát toto bydlení začíná od úterý evidovat, vlastníci ho mohou zapsat do registru. Dosavadní solidární příspěvek pro ty, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě ubytovávají příchozí, se přestane na konci června vyplácet.

Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo uvolnit do konce dubna 800 milionů korun na podporu nájemního bydlení. O peníze budou moct žádat obce, církve a další organizace i ve spojení se soukromými investory. Návrh by měla příští týden schválit vláda. Resort zároveň dokončuje zákon o podpoře bydlení.

Na obědy pro děti z nemajetných rodin vyčlenilo ministerstvo školství sto milionů korun. Nově se projekt rozšířil i na mateřské školy. V nich jsou hrazené i svačiny. Rodičů, kteří si platby za jídlo nemůžou dovolit, přibylo kvůli rostoucím cenám.

Spojenci Ukrajiny by měli doufat v nejlepší, ale měli by se připravit i na potenciálně horší důsledky, řekl ukrajinskému webu Suspilne zvolený český prezident Petr Pavel. Válka nemusí skončit letos, ale může se proměnit v dlouhodobý konflikt. Proto je podle Pavla důležité poskytnout Kyjevu vše, co nyní potřebuje, ale být také připravený na dlouhodobou pomoc, aby mohl pokračovat v obraně země a proměnit ji ve vítězství. Po ukončení konfliktu s Ruskem by se Ukrajina měla stát členem Severoatlantické aliance, uvedl také v rozhovoru Pavel.

Základní školy se vracejí k zařizování dílen, i když na ně často nemají peníze. Pomohou však dotace. V devadesátých letech přitom dílny hromadně rušily a nahrazovaly počítačovými učebnami.

Česko patří od prvních hodin vypuknutí války na Ukrajině mezi nejhlasitější a nejvěrnější spojence Kyjeva. Jasně o tom svědčí nejenom brzká cesta premiéra Petra Fialy (ODS) do tehdy ostřelované ukrajinské metropole, ale také vojenská i humanitární pomoc v řádu miliard nejen od státu, ale i od jednotlivců a soukromých organizací. Na druhou stranu i na Česko válka negativně dopadla – výrazně zdražily potraviny i energie, podpora napadené země navíc není po chuti zdaleka všem občanům, což ukázala opakovaná protestní shromáždění.

V Česku přibývá lidí závislých na podpoře státu. Například příspěvek na bydlení, který pomáhá i s vysokými cenami energií, pobíralo v lednu už téměř 230 tisíc rodin. To je o šedesát procent více než rok předtím. Vláda odhaduje, že počet vyplácených sociálních dávek bude v následujících měsících ještě stoupat. Podle opozice je pomoc domácnostem pomalá a úřady nestíhají. Pomoc od státu domácnosti potřebují i přesto, že na energiích výrazně šetří. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vloni omezily spotřebu elektřiny o devět procent.

Donedávna byla jediná, dnes je jednou ze dvou Češek působících v Mezinárodním výboru Červeného kříže. Eliška Mocková poslední rok života spojila s válkou na Ukrajině a nasloucháním těm nejhorším příběhům a zkušenostem. Právnička se svým týmem objíždí severozápad země a přímo v terénu zjišťuje, co civilisty trápí. Jak sama říká, lidé mají často problémy finanční, psychologické i právní. Většinu z nich nemůže veřejně sdělovat.

Poslanecká sněmovna v úterý v prvním kole hlasování podpořila vládní návrh úprav podpory válečných uprchlíků z Ukrajiny. Na úvod jednání také poslanci schválili upravenou novelu o změně řízení Národní sportovní agentury (NSA). Dolní komora souhlasila s předlohou, kterou s úpravami vrátil Senát. Dojde tak k omezení pravomoci Národního rozhodčího soudu pro sport. Zákon také zprostí obce povinnosti zpracovávat plány rozvoje sportu.

Evropská komise (EK) chce firmám, které tvoří takzvanou zelenou ekonomiku, zjednodušit administrativu a urychlit přístup k financování jejich projektů. Oznámila to ve středu předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž chce Brusel podpořit evropskou ekonomiku v reakci na masivní státní subvence, které svým firmám nabízejí hlavně Spojené státy a Čína. Některé unijní státy jsou však proti.

Ministerstvo životního prostředí zdvojnásobí kvůli zájmu veřejnosti sumu určenou na podporu energetických úspor v nízkopříjmových domácnostech na tři miliardy korun. Přijímání žádostí odstartovalo 9. ledna, do současnosti jich úřad přijal 8306 za 951 milionů korun. Největší je zájem o dotace na výměnu oken. Průměrná výše dotace je 116 tisíc korun a 91 procent žádostí podali senioři. Data představil vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který ministerstvo životního prostředí dočasně řídí.

V pondělí zveřejnily volební modely agentury Ipsos a Median, o víkendu Data Collect a Kantar CZ pro Českou televizi a STEM pro CNN Prima News. Podle nich by druhé kolo prezidentské volby vyhrál Petr Pavel. Rozdíly v jejich výsledcích jsou dle ředitele společnosti STEM a sociologa Martina Buchtíka minimální. „Konečný výsledek může zvrátit něco jen velmi těžko,“ zhodnotil v Interview ČT24. Pravděpodobnost výhry je tak dle něj výrazně na straně Pavla, ačkoliv se může stát cokoliv, jak podotkl. Volební účast bude podle něj vysoká, pohybovat se bude mezi 65 a 71 procenty. Společnost totiž vnímá volbu prezidenta jako symbolicky důležitou a srozumitelnou, myslí si sociolog. Značnou roli však podle něj hrají také emoce.