Podpora strana 3 z 5

Vyplácení dávek se na některých místech stále zpožďuje. Ministerstvo práce a sociálních věcí přitom dřív avizovalo, že problém během prvního čtvrtletí vyřeší. Dodržování lhůt, které nařizuje zákon, teď ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) slibuje na květen.

Podpora na bydlení pro uprchlíky se od 1. července změní, sdělil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dostávat budou nově příspěvek na náklady v humanitární dávce a započitatelné částky stanoví vláda v nařízení. Podpora by měla putovat do bytů, které lidem s dočasnou ochranou nabídnou majitelé. Stát toto bydlení začíná od úterý evidovat, vlastníci ho mohou zapsat do registru. Dosavadní solidární příspěvek pro ty, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě ubytovávají příchozí, se přestane na konci června vyplácet.

Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo uvolnit do konce dubna 800 milionů korun na podporu nájemního bydlení. O peníze budou moct žádat obce, církve a další organizace i ve spojení se soukromými investory. Návrh by měla příští týden schválit vláda. Resort zároveň dokončuje zákon o podpoře bydlení.

Na obědy pro děti z nemajetných rodin vyčlenilo ministerstvo školství sto milionů korun. Nově se projekt rozšířil i na mateřské školy. V nich jsou hrazené i svačiny. Rodičů, kteří si platby za jídlo nemůžou dovolit, přibylo kvůli rostoucím cenám.

Spojenci Ukrajiny by měli doufat v nejlepší, ale měli by se připravit i na potenciálně horší důsledky, řekl ukrajinskému webu Suspilne zvolený český prezident Petr Pavel. Válka nemusí skončit letos, ale může se proměnit v dlouhodobý konflikt. Proto je podle Pavla důležité poskytnout Kyjevu vše, co nyní potřebuje, ale být také připravený na dlouhodobou pomoc, aby mohl pokračovat v obraně země a proměnit ji ve vítězství. Po ukončení konfliktu s Ruskem by se Ukrajina měla stát členem Severoatlantické aliance, uvedl také v rozhovoru Pavel.

Základní školy se vracejí k zařizování dílen, i když na ně často nemají peníze. Pomohou však dotace. V devadesátých letech přitom dílny hromadně rušily a nahrazovaly počítačovými učebnami.

Česko patří od prvních hodin vypuknutí války na Ukrajině mezi nejhlasitější a nejvěrnější spojence Kyjeva. Jasně o tom svědčí nejenom brzká cesta premiéra Petra Fialy (ODS) do tehdy ostřelované ukrajinské metropole, ale také vojenská i humanitární pomoc v řádu miliard nejen od státu, ale i od jednotlivců a soukromých organizací. Na druhou stranu i na Česko válka negativně dopadla – výrazně zdražily potraviny i energie, podpora napadené země navíc není po chuti zdaleka všem občanům, což ukázala opakovaná protestní shromáždění.

V Česku přibývá lidí závislých na podpoře státu. Například příspěvek na bydlení, který pomáhá i s vysokými cenami energií, pobíralo v lednu už téměř 230 tisíc rodin. To je o šedesát procent více než rok předtím. Vláda odhaduje, že počet vyplácených sociálních dávek bude v následujících měsících ještě stoupat. Podle opozice je pomoc domácnostem pomalá a úřady nestíhají. Pomoc od státu domácnosti potřebují i přesto, že na energiích výrazně šetří. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vloni omezily spotřebu elektřiny o devět procent.

Donedávna byla jediná, dnes je jednou ze dvou Češek působících v Mezinárodním výboru Červeného kříže. Eliška Mocková poslední rok života spojila s válkou na Ukrajině a nasloucháním těm nejhorším příběhům a zkušenostem. Právnička se svým týmem objíždí severozápad země a přímo v terénu zjišťuje, co civilisty trápí. Jak sama říká, lidé mají často problémy finanční, psychologické i právní. Většinu z nich nemůže veřejně sdělovat.

Poslanecká sněmovna v úterý v prvním kole hlasování podpořila vládní návrh úprav podpory válečných uprchlíků z Ukrajiny. Na úvod jednání také poslanci schválili upravenou novelu o změně řízení Národní sportovní agentury (NSA). Dolní komora souhlasila s předlohou, kterou s úpravami vrátil Senát. Dojde tak k omezení pravomoci Národního rozhodčího soudu pro sport. Zákon také zprostí obce povinnosti zpracovávat plány rozvoje sportu.

Evropská komise (EK) chce firmám, které tvoří takzvanou zelenou ekonomiku, zjednodušit administrativu a urychlit přístup k financování jejich projektů. Oznámila to ve středu předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž chce Brusel podpořit evropskou ekonomiku v reakci na masivní státní subvence, které svým firmám nabízejí hlavně Spojené státy a Čína. Některé unijní státy jsou však proti.

Ministerstvo životního prostředí zdvojnásobí kvůli zájmu veřejnosti sumu určenou na podporu energetických úspor v nízkopříjmových domácnostech na tři miliardy korun. Přijímání žádostí odstartovalo 9. ledna, do současnosti jich úřad přijal 8306 za 951 milionů korun. Největší je zájem o dotace na výměnu oken. Průměrná výše dotace je 116 tisíc korun a 91 procent žádostí podali senioři. Data představil vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který ministerstvo životního prostředí dočasně řídí.

V pondělí zveřejnily volební modely agentury Ipsos a Median, o víkendu Data Collect a Kantar CZ pro Českou televizi a STEM pro CNN Prima News. Podle nich by druhé kolo prezidentské volby vyhrál Petr Pavel. Rozdíly v jejich výsledcích jsou dle ředitele společnosti STEM a sociologa Martina Buchtíka minimální. „Konečný výsledek může zvrátit něco jen velmi těžko,“ zhodnotil v Interview ČT24. Pravděpodobnost výhry je tak dle něj výrazně na straně Pavla, ačkoliv se může stát cokoliv, jak podotkl. Volební účast bude podle něj vysoká, pohybovat se bude mezi 65 a 71 procenty. Společnost totiž vnímá volbu prezidenta jako symbolicky důležitou a srozumitelnou, myslí si sociolog. Značnou roli však podle něj hrají také emoce.

Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk podpořil po prvním kole prezidentské volby bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Má podle něj větší politickou zkušenost. Zemanovi také vadí, že bývalého vysokého představitele armády a NATO Petra Pavla podpořili někteří politici současné vládní koalice, kvůli čemuž ho označil za vládního kandidáta. Pavel kandiduje díky podpisům občanů. Prezident také podotkl, že v drtivé většině civilizovaných zemí není hlavou státu voják.

Deklaraci o dalším rozvoji vzájemné spolupráce podepsali v úterý lídři Severoatlantické aliance a Evropské unie. Jde o historicky třetí společnou deklaraci obou organizací. Chtěly by společně lépe čelit například kybernetickým a hybridním hrozbám či dezinformacím, chránit kritickou infrastrukturu nebo posilovat obranný výzkum a vývoj. Shodly se také na další podpoře Ukrajiny.

Ministerstvo kultury podpoří tvůrce takzvanými Kreativními vouchery v rámci Národního plánu obnovy. Speciální evropský dotační titul posílí českou kulturu bezmála pěti a půl miliardami korun, na vouchery půjde více než půl miliardy. Resort teď dokončuje přípravy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval v Oválné pracovně americkému prezidentovi Joeovi Bidenovi, Kongresu i obyčejným Američanům za jejich pomoc Ukrajině. Jde o první cestu Zelenského do zahraničí od únorové invaze Ruska na Ukrajinu. Bílý dům oznámil poskytnutí další vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 1,85 miliardy dolarů (42 miliard korun). Zahrnuje i systém protivzdušné obrany Patriot, který chtějí Ukrajinci využít k lepší ochraně své energetické infrastruktury. Biden zopakoval, že USA budou Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba.

Nejvyšší správní soud (NSS) při přezkoumávání registračního procesu občanských kandidátů pro prezidentskou volbu narazil podle členů specializovaného senátu na řadu problémů, deficitů právní úpravy a „neblahých skutečností“. Systém shromažďování padesáti tisíců podpisů a jejich ověřování je podle vyjádření soudců v podstatě neudržitelný a je čas uvažovat o jeho změně. „Když použiji okřídlené rčení, že volby jsou svátkem demokracie, tak musím říct, že příprava k této oslavě tomu vůbec neodpovídá, spíše naopak,“ řekl novinářům soudce Ivo Pospíšil.

Vláda připravuje první výraznější škrt v sociální oblasti, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) totiž plánuje snížit a zkrátit podporu pro nezaměstnané. Omezení má platit pro ty, kteří budou v evidenci úřadu práce déle než tři měsíce. Státnímu rozpočtu by toto opatření mělo uspořit ročně stovky milionů.

Uskupení SPOLU chce v Praze sestavit menšinovou radu a ANO již dalo najevo, že její vznik podpoří. K takovému výsledku dospělo více než dvouměsíční vyjednávání stran, které by kopírovaly vládní koalici. Lídr Pirátů a dosavadní primátor Zdeněk Hřib považuje za nepřijatelné nabídky koalice, v níž by měla SPOLU většinu i post primátora, a tvrdí, že druhá strana neučinila žádný ústupek. Naopak zastupitel SPOLU Jiří Pospíšil (TOP 09) míní, že cílem Pirátů bylo od začátku skončit v opozici. O vývoji pražského vyjednávání debatovali Pospíšil, Hřib a také zastupitel za ANO Patrik Nacher v Událostech, komentářích.

V příštím roce předpokládá propouštění zaměstnanců 57 procent firem. Vyplývá to z průzkumu, který mezi svými členy udělala Asociace exportérů. Nedostatečná podpora státu podnikům s vysokými cenami energií podle asociace zásadně sníží konkurenceschopnost českého průmyslu. Téměř devět z deseti z nich by jako vládní pomoc upřednostnilo fixaci cen energií. Na Exportním fóru v Mladých Bukách na Trutnovsku to ve čtvrtek řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Průmysl podle něj nyní prochází nejbouřlivějším obdobím v novodobé historii a začal vysílat nouzový signál.

Z tuzemských radnic postupně mizejí vyvěšené ukrajinské vlajky. Symbolický projev podpory Ruskem napadené zemi odstraňují hlavně jejich nová vedení, která vzešla z podzimních komunálních voleb. Týká se to hned několika měst na jihu nebo západě Čech.

Lidé, kteří si prošli bezdomovectvím nebo třeba vážnou poruchou příjmu potravy, své zkušenosti vkládají do studia na vysoké škole. Pro budoucí sociální pracovníky to může být výhodou. Ostravská univerzita se snaží nastavit systém, jak znevýhodněné studenty podporovat.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) dokončila dlouho očekávaný návrh, jak zbrzdit nebývale rychlé zadlužování země. Dokument získala Česká televize. Obsahuje 25 kroků, které by snížily deficity státních rozpočtů o více než 200 miliard. Doporučuje například pomalejší růst důchodů, zvedání věku odchodu do penze, zvýšení daně z příjmu lidí na předloňskou úroveň nebo zrušení podpory stavebního spoření.