Podpora strana 3 z 5

Pravidla podpory rodin v nouzi, které žádají o dotované obědy ve školních jídelnách, se nemění. Obavy vyvolala dotační výzva ministerstva školství, která vyčlenila z pomoci rodiče v exekuci, insolvenci nebo pobírající dávky pěstounské péče. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ale tyto podmínky záhy zase zrušil.

Huť Liberty Ostrava přijde o energie ve čtvrtek. Jejich dodavatel je v insolvenci. Zaměstnanci, kteří kvůli tomu budou muset od pátku zůstat doma, dostanou sto procent mzdy. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) řekl po jednání s vedením firmy, že jsou připravené i peníze na mzdy za leden. Vedení Liberty v úterý připravilo ozdravný plán, který podle Hospodářských novin počítá se zachováním jen výnosnější části výroby. Síkela ho nepovažuje za příliš dobrý, bude chtít další materiály. Huť zároveň musí podle něj i ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) počítat s tím, že nedostane žádnou podporu od státu kvůli obavám z jejich vyvedení do zahraničních firem holdingu.

O dětech, které mají rodiče ve vězení, se někdy mluví jako o neviditelných obětech trestných činů. Právě jim se věnuje unikátní výzkum Masarykovy univerzity. Ten mimo jiné ukázal, že často zůstávají samy na těžké emoce a traumata, které jim uvěznění matky nebo otce přineslo.

Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Prezidenti a premiéři zemí EU také podpořili udělení kandidátského statusu Gruzii. Otevření přístupových rozhovorů se zemí, která se brání ozbrojené ruské agresi, přitom ještě ráno odmítal maďarský premiér Viktor Orbán. Ten podle médií odešel při rozhodování o Ukrajině z jednacího sálu.

Výrobci aut si slibují od nového roku větší zájem o elektromobily nebo vozidla na vodík. Pomoci tomu mají nové dotace, jimiž chce stát podpořit firmy při jejich nákupu. U vozů na čistě elektrický pohon bude sleva ve výši dvou set tisíc korun, u těch na vodík pak tři sta tisíc.

Stát rozdělí firmám z Národního plánu obnovy 1,95 miliardy korun na podporu elektromobility. Výzva zahrnuje 1,65 miliardy na podporu nákupu elektromobilů a aut na vodík a 300 milionů na budování dobíjecích stanic. Podpora bude poskytována formou finančního příspěvku a bankovní záruky prostřednictvím Národní rozvojové banky (NRB). Podniky všech velikostí budou moci podávat žádosti od 1. ledna 2024 do konce září 2025. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) to v pátek oznámilo v tiskové zprávě.

Česko a Itálie nacházejí stále více společných pozic, zejména v pomoci Ukrajině, energetické bezpečnosti či v tom, jak čelit důsledkům migrace, řekl prezident Petr Pavel novinářům v Římě po úterním jednání se svým protějškem Sergiem Mattarellou a premiérkou Giorgiou Meloniovou. Zmínil také, že vzájemná spolupráce může dále růst i v ostatních oblastech, tedy kosmickém výzkumu, letectví, dopravní infrastruktuře, vzdělávání, vědě a výzkumu.

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.

Česká vláda musí najít způsob, jak zamezit hrozícímu výraznému růstu cen elektřiny pro domácnosti a zejména pro firmy. Cesty k tomu jsou různé, ale po některé se musí kabinet vydat, shodli se v pořadu Události, komentáře bývali ministři průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) a Karel Havlíček (ANO) i zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Jinak dojde k dalšímu oslabení českého hospodářství, které je už nyní v recesi, do které ho sráží právě i jedna z nejvyšších cen elektřiny v rámci celé Evropské unie.

Izrael nyní potřebuje jednoznačnou podporu, a od České republiky ji dostal. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl České televizi po své návštěvě židovského státu. Odmítl potřebu vyzývat ho k ohledu k civilistům v Gaze, protože podle něj to izraelská vláda sama ví a je pod kontrolou veřejnosti. Za zásadní v současném světě považuje být silný, protože jedině z pozice síly je možné dosáhnout míru a udržet ho. Rozhovor vedl Michal Kubal.

Obnošené oblečení, které lidé darují na charitu, může skončit až na tržnici v ugandské Kampale. Ze second handu se stal ve východní Africe výnosný byznys, který ale stojí v cestě rozvoji vlastního textilního průmyslu. Uganda se proto rozhodla, že dovoz starého oblečení zakáže. Učinila tak navzdory nátlaku Spojených států i tomu, že na vlastní výrobu jí chybí peníze.

Ukrajinští uprchlíci v Česku řeší problémy s bydlením. Asociace krajů upozornila na četné nedoplatky, které evidují ubytovny. Takzvané zranitelné skupině běženců, kam spadají senioři nebo matky s malými dětmi, už stát hradí bydlení jen v případě, že čerpají humanitární dávku. O tu ale mnozí po červencovém zpřísnění pravidel přišli.

Lepší péči slibuje novodobým veteránům armádních misí ministerstvo obrany. Budou s nimi pracovat terénní pracovníci nově vytvořené agentury pro podporu válečných veteránů a pomáhat jim řešit praktické problémy, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Ministerstvo také vyčlení více peněz na péči o válečné hroby a pietní místa, jejichž počet se nejspíše rozroste. Úřad chce zaevidovat hroby především z první světové války, o nichž dosud nevěděl.

Způsob, kterým vláda Petra Fialy (ODS) přistoupila k podpoře občanů v rámci ekonomického, energetického či sociálního prostředí, byl nedostatečný, řekl místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) v Událostech, komentářích. To podle něj vygradovalo ve značnou nespokojenost veřejnosti a její část se tak obrátila proti uprchlíkům z Ruskem napadené Ukrajiny. „To je ryzí pokrytectví,“ reagoval ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Vláda se podle něj dokázala vypořádat s vážnými energetickými hrozbami a pomohla tak i domácnostem.

Do Poslanecké sněmovny míří novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, která má víc motivovat pěstouny. Cílem je, aby od ledna 2025 mohly přestat děti do tří let věku přijímat kojenecké ústavy. Výjimkou by měly být případy sourozeneckých skupin či vážně nemocných dětí. Jednodušší by měl být i proces posuzování adeptů na pěstounství.

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.

Méně státních peněz na opravy památek a regionálních silnic nebo na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny a velkých zemědělských firem. Členové vlády Petra Fialy (ODS) začínají mít jasněji v tom, jak konkrétně v příštím roce seškrtají na dotacích téměř 46 miliard korun. Plán dotačních úspor je hlavní částí úsporného balíčku, díky kterému plánuje kabinet v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu o téměř 98 miliard. S revizí národních dotací souhlasí i opoziční ANO. Nejvíce peněz, dvacet miliard korun, má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkem stát hodlá seškrtat stovky dotací. O které přesně půjde, řekne kabinet v září.

Zaplatit firmě Michelin desítky milionů za to, že zahrne české podniky do svého průvodce, se může bohatě vrátit, shodli se v Událostech, komentářích odborník na gastronomii Pavel Maurer a šéf gastrosoutěže Bocuse d'Or Czech Adam Eliáš. Podle Maurera by se měli inspektoři slavného světového průvodce po restauracích podrobněji zaměřit na celou zemi, v minulosti se podle něj soustředili výhradně na Prahu.

Stát by už z rozpočtu neměl platit celý příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů. Celou částku na sebe převzal loni v říjnu kvůli energetické krizi způsobené válkou na Ukrajině. Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo několik norem, které mají toto financování proměnit. Jednou z nich chce stanovit podporu obnovitelných zdrojů – placenou z rozpočtu – pro příští rok na 17,5 miliardy.

Krajská asistenční centra a úřady práce budou o víkendu a o svátcích v pohotovosti kvůli změně podpory uprchlíků. Ve výjimečných případech budou moci příchozí v nouzi získat na bydlení dávku mimořádné okamžité pomoci. Pokrýt by mohla třeba kauci na byt, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové by od pondělí měla začít fungovat databáze s informacemi o všech ubytovacích kapacitách. Organizace na pomoc příchozím varují, že po změně podpory může řada lidí skončit bez bydlení. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odhadl, že do problémů se může dostat pět až deset tisíc lidí.

Po změně podpory by od července mohlo zůstat bez bydlení zhruba deset tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Hostem byla i opoziční poslankyně a členka sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO), podle které by však změny v podpoře mohly dopadnout až na 50 tisíc lidí. V pořadu se věnovali také evropské migrační reformě, plánovanému rozpočtu pro ministerstvo vnitra nebo současnému dění v Rusku.

Česko od ledna svůj systém dávek uprchlíkům z Ukrajiny neotevře. Ministerstvo práce původní záměr přehodnotilo. Důvodem je možný dopad na úřady práce i na výdaje. Dál se bude poskytovat humanitární dávka, a to podle uprchlíkova příjmu a zranitelnosti, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Zájem Čechů a Slováků o příští evropské volby je rok před hlasováním nejnižší ze všech zemí Evropské unie. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu Eurobarometr, které v úterý představil Evropský parlament. Oproti měření před minulými volbami však podle naměřených údajů došlo v unijních zemích k nárůstu zájmu o šest procent. V Česku a na Slovensku oproti podzimu ubylo i lidí, kteří považují členství v EU za dobrou věc.

Dva ze tří kandidátů prezidenta Petra Pavla na ústavní soudce nezískali podporu senátního ústavně-právního výboru. Podpořil pouze profesora ústavního práva Jana Wintra, nikoli bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu ani někdejší prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou. Neznamená to ale, že by prezident již musel hledat náhradní kandidáty. Rozhodne senátní plénum příští týden, předtím ještě nominace projedná výbor pro lidská práva.