Podpora strana 4 z 5

Pražské ANO vyzvalo SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) k vytvoření dočasné menšinové městské rady, která by nahradila tu dosluhující. Oslovení politici zatím nereagovali. Piráti a Praha Sobě zase vyzvali SPOLU k vyjednávání o schválení rozpočtu města na příští rok. Kdyby se město ocitlo v rozpočtovém provizoriu, byly by v něm automaticky i radnice městských částí. O nové koalici v Praze se bezvýsledně jedná několik týdnů.

Tchaj-wan se znepokojením sleduje vývoj po dvacátém komunistickém sjezdu v Číně, který v čele potvrdil prezidenta Si Ťin-pchinga na dalších pět let. Pronesl tam, že strana zahrnuje do své charty zmínku o odporu Pekingu vůči nezávislosti ostrovního státu. Nevyloučil přitom ani vojenský zásah. Tchaj-wan v reakci uvedl, že se nevzdá své suverenity a nebude ani dělat kompromisy ohledně svobody a demokracie. Kateřina Procházková z projektu Sinopsis jej v tomto přirovnala k Ukrajině - a uvedla, že má naději, že by Západ Tchaj-wan také podpořil.

Britská Konzervativní strana v pondělí potvrdila Rishiho Sunaka jako svého nového lídra, zároveň se stane novým premiérem Spojeného království. Král Karel III. jej do funkce jmenuje v úterý dopoledne poté, co přijme rezignaci odcházející šéfky vlády Liz Trussové, uvedla stanice BBC. Sunak by podle ní měl také vystoupit s projevem před sídlem premiéra v Downing Street.

Bývalý britský premiér Boris Johnson nebude kandidovat do čela Konzervativní strany, a nebude tudíž usilovat o návrat do čela vlády. Johnson podle britských médií uvedl, že by jeho kandidatura nebyla nyní správným krokem, ačkoliv měl dostatečnou podporu poslanců, uvedla stanice BBC. Johnson a exministr financí Rishi Sunak, kteří byli označováni za možné rivaly v souboji o budoucího premiéra, spolu v sobotu večer podle médií jednali, ale obsah schůzky nebyl zveřejněn. Největší šance stát se premiérem tak má nyní Sunak.

Česko podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) při čerpání evropských dotací nesprávně nastavuje cíle, kterých se má dosáhnout, a neumí zhodnotit přínos podpory. Úřad při třinácti kontrolách zjistil nedostatky u projektů za 142 milionů korun. V porovnání s předchozím obdobím naopak klesla na polovinu míra nedostatků v řízení a kontrole programů.

Česká pošta plánuje další zdražení, kromě toho listopadového bude zřejmě ceníky znovu přepisovat i po Novém roce. Podle končícího ředitele Romana Knapa nebude totiž bez výraznějších změn dost peněz na provoz poboček ve stávajícím rozsahu.

Vláda ve středu svým nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Zastropování bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit již během listopadu. Cenový strop pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu. Malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let.

Aktuální cesta českých senátorů a zástupců ministerstev na Tchaj-wan podle čínské ambasády podrývá politické základy spolupráce České republiky a Číny. Velvyslanectví na svém webu uvedlo, že návštěva znamená „zjevnou podporu separatistických sil a aktivit spojených s nezávislostí Tchaj-wanu“. Mise vedená předsedou senátního školského výboru Jiřím Drahošem (za STAN) je v plánu od soboty do 24. září. Čínský režim ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a neuznává jeho nezávislost.

Vláda schválila pomoc velkým firmám kvůli vysokým cenám energií. Návrh ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) počítá s pomocí zhruba pro osm tisíc podniků. Na podporu firem zejména ze zpracovatelského průmyslu, těžebního průmyslu, ale také zemědělství či lesnictví, chce kabinet vyčlenit třicet miliard korun.

Německo chce dalším balíkem opatření o objemu 65 miliard eur (1,6 bilionu korun) ulevit obyvatelům a podnikům od prudce rostoucí inflace a s tím souvisejících vysokých cen energií. Dohodli se na tom vládní sociální demokraté kancléře Olafa Scholze s koaličními Zelenými a liberálními svobodnými demokraty. Scholz na nedělní tiskové konferenci řekl, že vláda použije ke snížení cen energií finance, které nečekaně získala zdaněním vysokých cen energií.

Úřady přijaly k pondělnímu odpoledni přes dvaadevadesát tisíc žádostí o jednorázový příspěvek 5000 korun pro více než sto padesát tisíc dětí, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v televizi Nova. Podávání žádostí provázely potíže, které se podle ministra podařilo do 17:00 odstranit. Příspěvek 5000 korun je na děti, kterým nebylo k 1. srpnu ještě 18 let nebo které se do konce roku teprve narodí. Získat ho mohou rodiny s loňským hrubým příjmem do milionu korun. Domácnosti s přídavky na děti ho dostávají automaticky, ostatní musí požádat.

Před válkou byl na Ukrajině nezaměstnaný každý desátý práceschopný dospělý. Od února, kdy do země vtrhla ruská vojska, však oficiální statistiky neexistují. Podle expertů míra nezaměstnanosti atakuje hranici 40 procent. Jak to dopadá na běžné Ukrajince, popsal zpravodaj ČT na Ukrajině Andreas Papadopulos.

Drahé energie výrazně dopadají i na rozpočty samospráv. Některé kraje odhadují, že jim kvůli tomu vzrostou roční výdaje až na miliardu korun. Část z nich navíc připravuje kvůli rostoucím cenám finanční podporu pro své obyvatele. Zaměřují se hlavně na nízkopříjmové domácnosti. Jiné regiony se obávají, aby vůbec měly dost peněz na své účty za energie.

První projekty se už přihlásily o evropské peníze z nového Integrovaného regionálního operačního programu. Jeho prostřednictvím stát v následujících letech rozdělí 118 miliard korun – třeba na posílení kybernetické bezpečnosti nebo zkvalitnění škol. Finance z EU pomohou například v Turnově.

Některým firmám současná ekonomická situace škodí, jiným naopak přináší rekordní výnosy. Právě ty by mohly nově podléhat speciální dani. O jejím případném zavedení by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mělo rozhodnout nejpozději do 10. září.

Podpora domácnostem ve výši 66 miliard je maximum toho, co si vláda s ohledem na deficit může dovolit, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že vláda nyní řeší zavedení mimořádné daně, rozhodnuto chce mít do 12. září. Výnos by pak podle něj mohl jít na mimořádné výdaje, například kompenzace cen energií.

Před některými úřady práce se tvoří dlouhé fronty uprchlíků. Na některých místech čekají kvůli žádostem o humanitární dávku i několik dní, nejdéle v Praze. Úředníci dosud vyplatili přes milion příspěvků v celkovém objemu přesahujícím pět miliard korun.

Rodiny, jejichž loňské příjmy nepřevýšily jeden milion korun hrubého, získají jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě. Příspěvek by měly začít dostávat ve druhé polovině letních prázdnin, týká se dětí, kterým nebude 1. srpna ještě 18 let. U koho není příspěvek automaticky spojen s přídavky na děti, bude moci využít on-line formulář žádosti. Fungovat začne 15. srpna.

Pomoc s energiemi přichází pomalu a je složitá, prohlásila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v diskuzním pořadu Události, komentáře. Dodala, že poslanci klubu úsporný tarif podpořili, protože je to lepší než nic. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je podpora domácnostem připravena v pravý čas a pro začátek topné sezony.

Poslanec SPD a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř ve středeční 90' ČT24 mimo jiné odhadl, že na podzim a konci roku může inflace vystoupat až na 23 procent. Bojoval by s ní i snížením DPH. Před tím naopak ve vysílání ČT24 varoval šéf lidoveckých poslanců Marek Výborný, protože by to podle něj vedlo k výpadku příjmů státního rozpočtu.

Blíží se další mimořádná schůze sněmovny. Poslanci na ní příští týden projednají úsporný tarif, který má domácnostem pomoct s vysokými cenami energií. Platit má od následující topné sezony, vláda na něj poskytne až 66 miliard korun. Opozice návrh hodlá podpořit, považuje ho ale za nesystémový.

Německá energetická společnost Uniper, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu, požádala vládu v Berlíně o pomoc. Společnost, která se dostala do potíží kvůli nedostatku plynu a jeho prudce rostoucím cenám, navrhuje kapitálová opatření, aby vláda mohla do podniku vstoupit. Uniper chce také přenášet cenovou zátěž plně na zákazníky. Cílem je zastavit kumulaci ztrát a zajistit firmě likviditu. Německý ministr hospodářství Robert Habeck reagoval, že země nenechá klíčové energetické společnosti padnout.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) ve středu podpořili dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Na plénu odmítli námitku proti takzvané taxonomii prosazovanou zvláště levicovými frakcemi. Cílem pravidel, která podporuje většina členských zemí včetně Česka, je motivovat investory k podpoře energií nahrazujících například ropu či uhlí. Aktuálním hlasováním padla poslední překážka pro přijetí těchto pravidel.

Slovenský parlament prolomil veto prezidentky Zuzany Čaputové a opět schválil balíček opatření na zvýšení finanční podpory rodin s nezaopatřenými dětmi v hodnotě asi jedné miliardy dvou set milionů eur (zhruba třicet miliard korun) ročně. Čtyřčlenná vládní koalice podle očekávání nebyla při hlasování jednotná, sněmovna přehlasovala veto hlavy státu i díky podpoře poslanců za krajní pravici. Strana Sloboda a Solidarita hrozí odchodem z koalice. Změny už dříve kritizovali ekonomové a samospráva, která kvůli zákonu přijde o peníze. Čaputová zákon vetovala z procesních důvodů.