Patrik Nacher strana 4 z 5

Český státní dluh se v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšil na rekordních 2,997 bilionu korun. Letos tak stoupl o 102,2 miliardy korun. Míra zadlužení dosáhla 42,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od konce roku 2022 se zvýšila o tři desetiny procentního bodu. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Na každého Čecha tak hypoteticky připadal dluh 284 534 korun.

Hlavní město mělo ke konci března na svých účtech více než sto miliard korun přebytek. K vyšším příjmům samosprávám pomohl hlavně vyšší výběr daní, podle analýzy ministerstva financí ale i to, že některé méně investovaly. Rozpočet Prahy tvoří více než polovinu celkového přebytku hospodaření obcí, na konci roku 2022 skončil v přebytku 15,5 miliardy korun.

Třetím čtením měla v Poslanecké sněmovně projít novela, která zavede kariérní řád učitelů a také zakotví jejich platy na úrovni 130 procent průměrné mzdy. Nakonec na ni ale vůbec nedošlo. Opozice má k návrhu výhrady, chce o něm ještě jednat, a tak sérií požadavků na změnu pořadu schůze projednání znemožnila – vzhledem k časově omezenému oknu na třetí čtení. Ve sněmovně prošla pouze novela o bezpečnosti dodávané pitné vody, u níž poslanci kývli i na řadu pozměňovacích návrhů. Díky nim by měly mimo jiné zaniknout potravinářské průkazy. Několik dalších předpisů má za sebou první čtení.

Senát podle očekávání schválil misi až patnácti českých vojenských policistů, kteří se mají podílet na vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině v důsledku ruské agrese. Souhlasil rovněž s vysláním dvou desítek armádních instruktorů do afrického Nigeru. Vyslání je podmíněno ještě souhlasem sněmovny, která by o vládním návrhu měla rozhodovat nejdříve příští týden. Horní komora taky podpořila návrh zákona o kompenzaci zdravotnickým zařízením v souvislosti s epidemií koronaviru.

Tomáš Čermák dostal u soudu v Plzni za podporu terorismu pět a půl roku vězení. Člen ústavně-právního výboru sněmovny Ondřej Kolář (TOP 09) doufá, že to bude sloužit k nápravě či sebezpytování, místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher si však myslí, že soudci přistupují k verbálním trestným činům mnohem přísněji než k těm násilným. Místopředsedkyně České advokátní komory Monika Novotná poznamenala, že sociální sítě poskytují falešný pocit anonymity. Ona i dva politici byli hosty pořadu 90' ČT24.

Opoziční lídři neskrývají zklamání z rozhodnutí prezidenta Petra Pavla podepsat změnu valorizací důchodů. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová ujistila, že hnutí podá ústavní stížnost, jakmile důchodová novela vyjde ve sbírce zákonů. Kritizovala i samotnou hlavu státu za to, že změnu valorizací nevetovala. Kritický vůči Pavlovi je i předseda opoziční SPD Tomio Okamura. Pavel podle něj ukázal, že je „exponentem“ vládní koalice.

Poslanecká sněmovna ve středu po 15. hodině absolvovala sérii čtyř mimořádných schůzí svolaných z podnětu ANO. Opozice chtěla probrat zvýšení rodičovského příspěvku, ceny potravin, situaci v České poště a dopady chystané emisní automobilové normy Euro 7. První dvě schůze padly pod stůl po neschválení jejich programu, třetí předsedající přerušil pro nedostatek času. Ani u té poslední nakonec zákonodárci program neschválili. Dopoledne poslanci opět nedokončili finální debatu o změnách ve volbě radních ČT a ČRo, k hlasování kvůli opozičním projevům nedospěli. V nich poslanci obviňovali koalici ze snah o kontrolu veřejnoprávních médií a letošní volby generálního ředitele ČT.

Na 97 hodin protáhly obstrukce opozice schůzi sněmovny ke snížení červnového růstu penzí. V sobotu po pěti dnech nakonec sněmovna předlohu schválila. Podle místopředsedy SPD Radima Fialy vládní koalice zneužila stav legislativní nouze, protože předlohu chtěla mít schválenou rychle. Došlo tak podle něj k „ohnutí“ Ústavy a hnutí podá ústavní stížnost. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) argumentoval, že vláda musela zajistit fungování ekonomiky a opozice měla v dolní komoře dostatečný prostor. Významně přitom podle něj překročila „hranice demokratického nástroje obstrukcí,“ podotkl v pořadu Události, komentáře.

Sněmovna po desítkách hodin diskuze schválila, že se míra červnové valorizace penzí bude projednávat ve stavu legislativní nouze. Jednala o tom tři dny, schůze se protahuje kvůli obstrukcím opozičních poslanců. Právě na návrh opozičního Patrika Nachera (ANO), který navrhl zařadit hlasování o schválení legislativní nouze pevně na 20 hodin, se však debata posunula dál a nyní se poslanci věnují už návrhu snížení valorizace.

Poslanci schválili změny v podporách uprchlíků z Ukrajiny, která čelí už rok trvající ruské vojenské invazi. Například humanitární dávka bude podle novely od července adresnější, nárok na ni se zpřísní. Nová pravidla získá vyplácení takzvaného solidárního příspěvku na ubytování Ukrajinců s dočasnou ochranou v domácnostech a bezplatné nouzové ubytování. Poslanci také zvolili dva členy Rady České tiskové kanceláře (ČTK). Páteční jednání sněmovny poslanci zahájili minutou ticha za oběti ruské agrese na Ukrajině.

Poškození spotřebitelé by mohli ještě letos začít podávat hromadné žaloby. S návrhem zákona z dílny ministerstva spravedlnosti však nesouhlasí koaliční Piráti ani opoziční ANO. Shodně požadují, aby u malých částek bylo možné podat žalobu za všechny poškozené, kteří to neodmítnou. Resort naopak počítá s tím, že se každý bude muset k řízení aktivně přihlásit.

Poslanci interpelovali členy vlády. Většinou však nedostali odpověď, mnoho ministrů se ze čtvrtečního jednání sněmovny omluvilo. Přítomen nebyl ani premiér Petr Fiala (ODS). Před ústními interpelacemi sněmovna v úvodním kole podpořila vládní novelu, podle které by mohli lidé získat další možnost, jak se zapojit do obrany Česka. Prvním čtením prošel také zákonný závazek ke každoročnímu vynakládání dvou procent hrubého domácího produktu na obranu.

Ministerstvo financí chystá změny hypoték, které však zatím nebudí nadšení. Oslovení zástupci sněmovních stran je spíš odmítají, a to například proto, že by zdražily předčasné splacení. Nyní si mají banky účtovat jen administrativní poplatky – nově by to mohla být až dvě procenta ze zbývající půjčené částky.

Pražští zastupitelé ve čtvrtek nezvolí primátorem lídra SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) Bohuslava Svobodu (ODS). Po mnohahodinovém projednávání volbu přerušili do zasedání 9. února 2023. Přerušení podpořilo 55 z celkových 65 zastupitelů hlavního města. SPOLU se původně domluvila s hnutím ANO, že zvolí primátorem Svobodu, ale o zbylých deseti radních hlasovat nebudou. Uskupením ale nakonec chyběl jeden hlas, neboť proti dohodě se postavila radní Hana Kordová Marvanová (za SPOLU), které vadí způsob volby. Proti byli také Piráti, Praha sobě a pro volbu nehlasovala ani SPD.

Hnutí ANO podpoří na čtvrtečním jednání zastupitelů volbu lídra Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) Bohuslava Svobody primátorem Prahy. Ve funkci nahradí Zdeňka Hřiba (Piráti). Členem nyní dosluhující rady však nebude, ale bude mít pravomoci primátora. V radě Svoboda usedne až v té nové, kdy bude dovoleno zbylých deset nových radních. Menšinovou radu Spolu, kterou nabídlo podpořit ANO, zastupitelé ve čtvrtek volit ale nebudou.

Uskupení SPOLU chce v Praze sestavit menšinovou radu a ANO již dalo najevo, že její vznik podpoří. K takovému výsledku dospělo více než dvouměsíční vyjednávání stran, které by kopírovaly vládní koalici. Lídr Pirátů a dosavadní primátor Zdeněk Hřib považuje za nepřijatelné nabídky koalice, v níž by měla SPOLU většinu i post primátora, a tvrdí, že druhá strana neučinila žádný ústupek. Naopak zastupitel SPOLU Jiří Pospíšil (TOP 09) míní, že cílem Pirátů bylo od začátku skončit v opozici. O vývoji pražského vyjednávání debatovali Pospíšil, Hřib a také zastupitel za ANO Patrik Nacher v Událostech, komentářích.

Koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) se nedohodla s Piráty na koalici v Praze a dále s nimi už ani jednat nebude. Informovali o tom členové vyjednávacího týmu SPOLU po úterní schůzce se zástupci Pirátů a STAN. SPOLU tak zahájí jednání o podpoře menšinové rady, osloví všechny strany v zastupitelstvu s výjimkou SPD. Nabídku podpory dříve dostalo od ANO. Podle dosluhujícího primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) SPOLU stále trvá na tom, že bude mít pozici primátora i většinu v jedenáctičlenné radě města, což je pro Piráty nepřijatelné.

Noví pražští zastupitelé více než deset hodin jednali na ustavujícím zasedání. Složili na něm slib, zvolili členy tří magistrátních výborů, které musí ustavit podle zákona, a rovněž schválili dva materiály, které nesnesou odkladu. Následovala diskuse, při níž se začali přít a vzájemně osočovat, a to zejména u dokumentu týkajícího se korupční kauzy Dozimetr a auditů v městských společnostech. Již ráno při schválení programu se domluvili, že čtvrteční zasedání přeruší do 24. listopadu, kdy by se mělo volit nové vedení metropole. K přerušení nakonec došlo po osmé hodině večer.

Ve sněmovně se v úterý v podvečer sešli zástupci koaličních stran k jednání o finální podobě daně z mimořádných zisků bank, energetických firem, rafinérií a těžařů. Očekávala se dohoda o sazbě na další roky, ale i vymezení okruhu dotčených firem. Některé koaliční strany by totiž chtěly parametry takzvané válečné daně, s nimiž přišel ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pozměnit. Ani po několika hodinách se ale zástupci koaličních stran nedokázali na finální podobě daně dohodnout. Další schůzka se má podle informací ČT konat v pátek.

Pražští Piráti a Praha Sobě uzavřeli Alianci pro stabilitu a v povolebních vyjednáváních budou postupovat výhradně spolu. Důvodem je dosavadní pomalost povolebních vyjednávání. Novinářům to ve čtvrtek řekli primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha Sobě). Podle lídra ANO a poslance Patrika Nachera vznik aliance jednání naopak zbrzdí. Piráti a Praha Sobě mají v 65členném městském zastupitelstvu 24 hlasů.

V souvislosti se státním rozpočtem a jeho příjmy a výdaji bude nutné provést revizi programového prohlášení vlády. V Událostech, komentářích to řekl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Odmítl ale, že by kabinet v případě navýšení deficitu rozpočtu pro letošní rok rezignoval na rozpočtovou odpovědnost. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher podotkl, že mu vadí hlavně princip, jakým současná vláda k návrhu rozpočtu se schodkem 375 miliard korun přišla. Už na jaře bylo podle něj jasné, že některé věci jsou v rozpočtu nepravdivé.

Poslanci budou během úterý v závěrečném čtení rozhodovat o novele státního rozpočtu na tento rok. Koalice předkládá úpravy zvyšující schodek na 375 miliard korun. S navýšením peněz pro sociální oblast souhlasí i opozice. Návrh jako celek ale podpořit nechce.

Jednání Poslanecké sněmovny toto volební období dlouhodobě poznamenávají obstrukce. V rozjitřené atmosféře se přitom poslanci musí shodnout na obsazení místopředsednického postu komory. Podle vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přitom mezi některými členy není „chuť do rychlého řešení“. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce, kde spolu s poslankyní a někdejší místopředsedkyní sněmovny Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO) a senátorem Václavem Láskou (SEN 21) hovořil i o digitalizaci státu nebo transformaci České pošty.

Možný, i když ne vysloveně preferovaný partner – tak hovoří lídr pražské kandidátky SPOLU Bohuslav Svoboda (ODS) o ANO, s jehož představiteli jednal o případné budoucí spolupráci ve vedení hlavního města. Svoboda tvrdí, že by dál upřednostnil koalici na vládním půdorysu, s pražskými Piráty má ale neshody. Trestně stíhaného Jana Wolfa (KDU-ČSL) se zastal, naopak podle členky vyjednávacího týmu Pirátů Jany Komrskové je součástí politické kultury, že v radě nikdo stíhaný nebude.