Patrik Nacher strana 2 z 5

Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher je zklamaný, že poslanci koalice nevyužili možnost pomoct s oddlužením širšímu okruhu lidí a ve sněmovně ve středu prohlasovali užší variantu. Sám totiž původně prosazoval verzi, kterou navrhl Senát a která by dlužníkům na zdravotním pojištění při rychlém splacení jistiny odpustila penále. „Pro lidi je to restart v tom, zbavit se exekucí splacením, ne že nebudou dělat vůbec nic,“ vysvětlil Nacher v pořadu Interview ČT24.

Doba oddlužení se zřejmě zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Vládní novelu insolvenčního zákona schválila s některými úpravami sněmovna. Poslanci opozičního ANO neprosadili pro nepodnikající jednotlivce tříleté, čtyřleté nebo pětileté oddlužení podle výše dluhu. Sněmovna schválila i pravidla pro elektronické vedení zdravotní dokumentace. Do vládní novely doplnila také například právo pacienta na bezplatné získání první kopie dokumentace nebo výpisu z ní a úpravu, která umožní sledování četnosti darování krve. Vznikne navíc nový informační systém s cílem zlepšit administraci specializačního a nástavbového vzdělávání zdravotnických pracovníků. Obě novely nyní dostanou k posouzení senátoři.

Část dlužníků zdravotních odvodů dostane ve druhé polovině letošního roku šanci na jejich snazší vyrovnání. Zákon doplňující takzvaná milostivá léta znovu schválila sněmovna v původní, užší verzi. Širší senátní návrh odmítla. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Poslanci rovněž projednali a do závěrečného čtení odeslali novelu zákona o cenách či novelu o prezidentských volbách.

Poslanci v pořadu Události, komentáře v souvislosti s mistrovstvím světa v ledním hokeji debatovali o budoucnosti hokeje a obecně sportu a jeho financování. Předseda sněmovního podvýboru pro sport Jakub Janda (ODS) uvedl, že stát nemůže financovat vše. S tím souhlasil i místopředseda podvýboru pro vzdělání a tělovýchovu Zdeněk Kettner (SPD), který podotkl, že od určitých kategorií si na sebe sport musí vydělat. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher dodal, že mladé lidi lákají ke sportu i výrazné osobnosti. Podle členky výboru pro sport Michaely Šebelové (STAN) je potřeba se zaměřit na podporu pohybu u dětí.

Je to politické zaškobrtnutí, řekl v Událostech, komentářích místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel k nominaci Pavla Tuleji na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) podotkl, že jde o reputační problém, a v souvislosti s koncem dosavadní ministryně Heleny Langšádlové (TOP 09) vyjádřil také obavu, že do budoucna bude o ministrech rozhodovat počet lajků na sociálních sítích. Podobně se vyjádřil i místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher, podle nějž TOP 09 dala přítomnost na sociálních sítích na úroveň obsahu.

Počet exekucí v Česku klesl pod hranici čtyř milionů, vymáhaných dluhů je tak nejméně za osm let. V dluhové pasti je pak aktuálně zhruba o čtvrt milionu lidí méně než v rekordním roce 2017. Pomohly nové zákony. Mnoho lidí pak žádá o oddlužení. V příštím týdnu by mohli poslanci hlasovat o zkrácené době oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Osobní bankrot automaticky zastaví všechny úroky a sankce a nastaví splátkový kalendář.

Opoziční hnutí ANO napadlo u Ústavního soudu změny ve stavebním spoření, které byly součástí vládního konsolidačního balíčku. Ustanovení jsou platná od začátku letošního roku. Straně vadí mimo jiné retroaktivní ustanovení u spoření, kdy se snížení příspěvku dotýká i smluv uzavřených před lednem 2024.

Představitelé vládních a opozičních stran v pořadu Události, komentáře nenašli shodu ohledně kauz Dozimetr či kampelička ani ohledně hospodaření státu. Místopředsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová prohlásila, že v kauze Dozimetr jsou zapletení i členové ANO, což silně odmítl místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher. Podle poslance Karla Haase (ODS) premiér Petr Fiala (ODS) vysvětlil své angažmá v kampeličce dostatečně. Poslanec Jan Lacina (STAN) míní, že v kauze Dozimetr je třeba počkat na závěry soudu. Obě zmíněné kauzy nevrhají na vládu dobré světlo, míní zase poslanec SPD Radek Koten.

Jednání o korespondenční volbě pro Čechy žijící v zahraničí se posunula. Opozice záměr sice dále odmítá, vládní strany jí ale nabídly některé ústupky – třeba větší dohled nad sčítáním hlasů či jednodušší prokazování bydliště v cizině. Díky snaze dosáhnout kompromisu někteří politici věří, že by zákon ve sněmovně nemusely blokovat další obstrukce.

Poslanci se v úterý sešli na mimořádné schůzi svolané vládním táborem k bezpečnostním hrozbám. Poslanci ANO v úvodu na protest proti sérii přednostních vystoupení zástupců vládních stran opustili jednací sál. Na svých místech nechali cedule s nápisy kritizujícími vládu. Schůze je podle koalice reakcí na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Opozice podle premiéra Petra Fialy (ODS) podkopává kroky vlády k zajištění bezpečnosti Česka. Babiš si pro obhajobu své pozice vybral tiskovou konferenci ve sněmovním atriu. Odmítl, že nepodporoval v minulosti Ukrajinu či že by zpochybňoval prozápadní směřování Česka. Sněmovna kolem deváté večer přerušila schůzi a bude v ní pokračovat ve středu ráno.

Meziroční inflace v únoru dál zpomalila na dvě procenta z lednových 2,3 procenta a splnila tak dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB). Zároveň je na nejnižší úrovni od roku 2018. Příznivý vývoj odhadovala většina analytiků, ceny podle nich tlačily dolů hlavně potraviny. Meziměsíčně ceny v únoru vzrostly o 0,3 procenta, vyplývá z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici ale upozorňují na vyšší růst cen ve službách, podle nich tak zatím nelze mluvit o plošném překonání inflace.

Šéf opozičního ANO a expremiér Andrej Babiš (ANO) si o víkendu od svých spolupracovníků vyžádal citlivé informace o ministru zahraničí Janu Lipavském (Piráti), informovaly Novinky.cz s odkazem na e-mailovou konverzaci, kterou Babiš zaslal omylem jinému adresátovi. Bývalý ministerský předseda serveru řekl, že nesháněl žádné „kompro“, ale šlo o podklady z veřejných zdrojů kvůli tomu, aby mohl reagovat na Lipavského výroky. Později se na síti X omluvil za vulgární výraz, který na adresu šéfa české diplomacie použil, na svém postupu jinak nevidí nic špatného. Ministr v reakci sdělil, že ho obsah e-mailů znechutil.

Poslanci v úvodním kole podpořili novelu, podle které by zákonodárci mohli ve volbách hlavy státu podpořit podpisem jen jednoho uchazeče. Vládní novela o volbě prezidenta také předpokládá, že v případě občanských adeptů budou lidé moci podepisovat petice na jejich podporu také on-line. Sněmovna zrychleně schválila návrh zákona poslanců opozičního ANO a vládních KDU-ČSL, STAN a Pirátů, podle kterého někteří dlužníci zdravotních odvodů zřejmě dostanou šanci je snáz vyrovnat. Debatu o vyšší ochraně vody poslanci nedokončili.

Koaliční lídři v úterý na pravidelném zasedání takzvané K5 probírali opatření na pomoc zemědělcům. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) navrhuje například slevu na sociální pojištění či zrušení zdanění dotací. K tomu jsou však skeptičtí zejména Piráti. Podle nich osvobození zemědělských dotací od daní povede k posílení velkých firem na úkor malých.

Sněmovna poslala do závěrečného schvalování návrh na uzákonění hromadných žalob ve spotřebitelských sporech. Poslanci podali ve druhém čtení několik úprav, týkají se například vstupu do takového řízení a financování spotřebitelských organizací. Někteří zákonodárci dorazili do sněmovny v lidových krojích. Podle předsedy klubu SPD Radima Fialy tak navázali na tradici sahající do 19. století. Jednání o podobě programu nynější schůze zabralo odpoledne poslancům i s hlasováním skoro tři hodiny. Opoziční zástupci navrhli celkem 25 úprav, žádnou z nich ale neprosadili.

Demonstrace zemědělců v Praze, kdy část z nich se odpojila a pokračovala dál na Malostranské náměstí, vzbudila řadu reakcí. Podle předsedy poslanců ODS Marka Bendy bylo zřetelné, že někteří zemědělci dali najevo svůj nesouhlas s vývojem protestů a odjeli domů. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher (nestr. za ANO) v Událostech, komentářích zase kritizoval vládní politiky za to, že přispěli k dehonestaci akce.

Inflace v lednu zpomalila na 2,3 procenta, a předčila tak odhady České národní banky (ČNB). Pokles ovlivnilo zejména snížení cen potravin. V tomto ohledu ale podle viceguvernérky České národní banky Evy Zamrazilové musíme být obezřetní, obchodníci by totiž lednové přecenění mohli plíživým způsobem promítnout v únoru a březnu, řekla v pořadu 90' ČT24. Pokles inflace kladně hodnotí i hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská a bývalý ministr financí Ivan Pilip, kteří byli také hosty pořadu. Shodují se na tom, že by ČNB měla využít devizové rezervy, a stabilizovat tak klesající kurz koruny. O tématu debatovali také ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a člen sněmovního rozpočtového výboru Patrik Nacher (za ANO) ve čtvrtečních Událostech, komentářích.

Projekt původně označený jako „rekonstrukce" Libeňského mostu přejmenovali pražští zastupitelé na stavbu Libeňského mostu. Podle Patrika Nachera (ANO), který změnu navrhl, to více odpovídá tomu, co se při stavebních pracích s mostem stane. Námitky Technické správy komunikací, že zcela nově se bude stavět jen menší část celého soumostí a že i z pohledu právníků to bude rekonstrukce, zastupitelé nezohlednili. Na Libeňském mostě trvá tramvajová výluka, která začala 11. ledna. V Holešovicích se od neděle změní vedení tramvajových linek, protože skončí jiná výluka. Cestující, kteří nastupují na zastávkách v ulici Komunardů, přijdou o jednu z dlouhodobě zde jezdících tramvajových linek.

Přesně 730 milionů loni státu odvedly banky na dani z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax. Původně vláda částku odhadovala na víc než třicet miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozdíl mezi očekáváním a realitou obhajuje tím, že původní plány počítaly s přísnějšími pravidly pro výběr daně. Zároveň se podle něj banky o své zisky podělily se střadateli.

Státní rozpočet loni skončil v deficitu 288,5 miliardy. Podle místopředsedy poslanců ANO Patrika Nachera jde o dobrou zprávu v tom smyslu, že byl navrhovaný schodek dodržen – dokonce byl nižší o 6,5 miliardy. V Interview ČT24 ale současně státní účet označil za netransparentní a uvedl, že se v něm některé výdaje vůbec neobjevují.

Pražští zastupitelé ve čtvrtek po několikahodinové diskuzi schválili rozpočet na příští rok. Počítá s příjmy zhruba 105,8 miliardy a výdaji 109,42 miliardy korun, což je na příjmové i výdajové stránce meziroční zvýšení. Rozdíl příjmů a výdajů vyrovnají peníze z vlastních zdrojů z minulých let. Na investice je vyčleněno asi 21,32 miliardy korun, což je oproti letošnímu rozpočtu o 1,12 miliardy víc.

Sněmovní jednání o cenách energií v příštím roce skončilo bez výsledku. Dolní komora vzhledem ke koaliční většině zamítla návrh programu schůze, kterou k tématu vyvolalo opoziční ANO. Debata navzdory tomu trvala zhruba sedm hodin. Zapojit se do ní mohli jen řečníci s právem přednostního vystoupení. Opoziční zástupci vyčítali nynějšímu kabinetu to, že s vyššími cenami energií podle nich nic nedělá. Představitelé vládního tábora naopak vinili ANO z toho, že může za nynější situaci, protože za osm let u vlády nepodniklo žádné kroky k modernizaci energetiky.

Poplatek za předčasně splacenou hypotéku se zřejmě zvýší. Většina koaličních stran se předběžně dohodla na tom, že banky budou moct od lidí požadovat až jedno procento ze zbývající částky úvěru. Teď je administrativní poplatek tisíc korun. Po změně to budou násobky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) původně navrhoval až dvouprocentní poplatek, s tím ale koaliční poslanci nesouhlasili.

Vláda ve finální podobě státního rozpočtu na příští rok podle místopředsedy poslaneckého klubu ANO Patrika Nachera „zázračně“ zvedla finance pro několik resortů, ale plánovaný deficit zůstal stejný. „Je otázka, jestli lze těm číslům věřit,“ prohlásil v Událostech, komentářích. Poslanci začnou návrh projednávat ve středu. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) připustil, že změny na poslední chvíli nelze vyloučit. Důležité ale podle něj je, aby schodek zůstal v naplánované výši, tedy 252 miliard.