Patrik Nacher strana 2 z 5

Inflace v lednu zpomalila na 2,3 procenta, a předčila tak odhady České národní banky (ČNB). Pokles ovlivnilo zejména snížení cen potravin. V tomto ohledu ale podle viceguvernérky České národní banky Evy Zamrazilové musíme být obezřetní, obchodníci by totiž lednové přecenění mohli plíživým způsobem promítnout v únoru a březnu, řekla v pořadu 90' ČT24. Pokles inflace kladně hodnotí i hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská a bývalý ministr financí Ivan Pilip, kteří byli také hosty pořadu. Shodují se na tom, že by ČNB měla využít devizové rezervy, a stabilizovat tak klesající kurz koruny. O tématu debatovali také ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a člen sněmovního rozpočtového výboru Patrik Nacher (za ANO) ve čtvrtečních Událostech, komentářích.

Projekt původně označený jako „rekonstrukce" Libeňského mostu přejmenovali pražští zastupitelé na stavbu Libeňského mostu. Podle Patrika Nachera (ANO), který změnu navrhl, to více odpovídá tomu, co se při stavebních pracích s mostem stane. Námitky Technické správy komunikací, že zcela nově se bude stavět jen menší část celého soumostí a že i z pohledu právníků to bude rekonstrukce, zastupitelé nezohlednili. Na Libeňském mostě trvá tramvajová výluka, která začala 11. ledna. V Holešovicích se od neděle změní vedení tramvajových linek, protože skončí jiná výluka. Cestující, kteří nastupují na zastávkách v ulici Komunardů, přijdou o jednu z dlouhodobě zde jezdících tramvajových linek.

Přesně 730 milionů loni státu odvedly banky na dani z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax. Původně vláda částku odhadovala na víc než třicet miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozdíl mezi očekáváním a realitou obhajuje tím, že původní plány počítaly s přísnějšími pravidly pro výběr daně. Zároveň se podle něj banky o své zisky podělily se střadateli.

Státní rozpočet loni skončil v deficitu 288,5 miliardy. Podle místopředsedy poslanců ANO Patrika Nachera jde o dobrou zprávu v tom smyslu, že byl navrhovaný schodek dodržen – dokonce byl nižší o 6,5 miliardy. V Interview ČT24 ale současně státní účet označil za netransparentní a uvedl, že se v něm některé výdaje vůbec neobjevují.

Pražští zastupitelé ve čtvrtek po několikahodinové diskuzi schválili rozpočet na příští rok. Počítá s příjmy zhruba 105,8 miliardy a výdaji 109,42 miliardy korun, což je na příjmové i výdajové stránce meziroční zvýšení. Rozdíl příjmů a výdajů vyrovnají peníze z vlastních zdrojů z minulých let. Na investice je vyčleněno asi 21,32 miliardy korun, což je oproti letošnímu rozpočtu o 1,12 miliardy víc.

Sněmovní jednání o cenách energií v příštím roce skončilo bez výsledku. Dolní komora vzhledem ke koaliční většině zamítla návrh programu schůze, kterou k tématu vyvolalo opoziční ANO. Debata navzdory tomu trvala zhruba sedm hodin. Zapojit se do ní mohli jen řečníci s právem přednostního vystoupení. Opoziční zástupci vyčítali nynějšímu kabinetu to, že s vyššími cenami energií podle nich nic nedělá. Představitelé vládního tábora naopak vinili ANO z toho, že může za nynější situaci, protože za osm let u vlády nepodniklo žádné kroky k modernizaci energetiky.

Poplatek za předčasně splacenou hypotéku se zřejmě zvýší. Většina koaličních stran se předběžně dohodla na tom, že banky budou moct od lidí požadovat až jedno procento ze zbývající částky úvěru. Teď je administrativní poplatek tisíc korun. Po změně to budou násobky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) původně navrhoval až dvouprocentní poplatek, s tím ale koaliční poslanci nesouhlasili.

Vláda ve finální podobě státního rozpočtu na příští rok podle místopředsedy poslaneckého klubu ANO Patrika Nachera „zázračně“ zvedla finance pro několik resortů, ale plánovaný deficit zůstal stejný. „Je otázka, jestli lze těm číslům věřit,“ prohlásil v Událostech, komentářích. Poslanci začnou návrh projednávat ve středu. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) připustil, že změny na poslední chvíli nelze vyloučit. Důležité ale podle něj je, aby schodek zůstal v naplánované výši, tedy 252 miliard.

O podobě sporného konsolidačního balíčku budou poslanci hlasovat v pátek od 11:00. O stanovení termínu rozhodla sněmovna na návrh vládního tábora. Opoziční politici mluvili o omezování práv a stěžovali si, že se na mnoho opozičních řečníků nedostane řada. Sněmovna debatu nedokončila a jednání skončilo v souladu s jednacím řádem. Vystoupit ale chtějí ještě desítky poslanců.

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.

Bezpečnostní informační služba (BIS) podle ředitele Michala Koudelky odhalila, že jeden z dlouhodobých agentů Ruska v České republice zajistil za úplatu několika tisíc eur šíření ruské propagandy, která se týkala rusko-ukrajinské války. Koudelka to řekl na konferenci o dezinformacích ve sněmovně. Zdrojem dezinformací je podle zjištění ČT také ruské kulturní centrum v Praze. Funguje dále i navzdory tomu, že jeho zřizovatel je na sankčním seznamu.

Vládě se ve sněmovně nemusí povést prosadit vyšší poplatek za předčasné splacení hypotéky. V rozhovoru pro ČT to poprvé připustil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kabinet v srpnu navrhl zavést tento poplatek až ve výši dvou procent ze zbývající částky úvěru. Po středečním projednání v rozpočtovém výboru míří návrh do druhého čtení. Kromě opozice ho ale odmítají podpořit i některé koaliční strany.

Pět nesourodých koaličních stran se není schopno dohodnout na konsolidačním balíčku, vláda něco pošle do sněmovny a potom sama načte komplexní pozměňovací návrh, prohlásil v pátečních Událostech, komentářích místopředseda sněmovního hospodářského výboru a člen rozpočtového výboru Patrik Nacher (za ANO). Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je politika o kompromisech. Podle něj je ale potřeba zatáhnout za záchrannou brzdu. Ekonom Miroslav Ševčík vyslaný do debaty hnutím SPD kritizoval, že opatření jdou proti lidem – a nakonec budou mít negativní vliv i na státní rozpočet.

Sněmovní rozpočtový výbor podle očekávání odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy vládního konsolidačního balíčku. Negativní stanoviska ve středu prosadili koaliční zástupci u návrhů ANO a SPD, které by až na výjimky zvýšily výdaje státního rozpočtu. Výbor dával doporučení k jednotlivým návrhům, jichž bylo předloženo osm desítek. Sněmovna má balíček a jeho případné úpravy začít schvalovat tento pátek na mimořádné schůzi.

Opozici se nepodařilo odvolat z funkce náměstka pražského primátora Jiřího Pospíšila (TOP 09). Měl odstoupit na návrh opozičního ANO kvůli své údajné roli v korupční kauze Dozimetr. Pro odvolání hlasovalo 24 z 65 zastupitelů. Pospíšil na mimořádném jednání svou vinu a účast v kauze znovu odmítl.

Poslanci ukončili ve čtvrtek v podvečer obecnou rozpravu nad vládním konsolidačním balíčkem, kterou zahájili ve středu odpoledne. Trvala šestnáct a čtvrt hodiny, opozice v ní ohlásila desítky úprav, některé změny předložili i vládní poslanci. Krátce nato bylo druhé čtení konsolidačního balíčku ukončeno, soubor úsporných opatření se tak blíží ke schvalování, které by mělo proběhnout koncem září. Opoziční ANO a SPD nicméně navrhují například snížení daňového zatížení nákladů na bydlení, stejně jako nižší sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na balenou kojeneckou vodu, menstruační pomůcky a řezané květiny. Prosazovali také vyšší podporu stavebního spoření, kterou chce vláda naopak snížit.

Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) svolal na žádost 26 zastupitelů napříč politickými stranami mimořádné jednání zastupitelstva. Bude se konat ve čtvrtek 14. září v ten samý den jako první řádná schůze zastupitelů po prázdninách. Magistrát to zveřejnil na úřední desce. Jednání inicioval klub opozičního ANO a na programu má jeden bod týkající se role primátorova náměstka Jiřího Pospíšila (TOP 09) v korupční kauze Dozimetr v dopravním podniku.

Rozpočtový i sociální výbor Poslanecké sněmovny doporučily schválit vládní konsolidační balíček včetně úprav, na kterých se shodla koalice. Úspěšně balíček prošel také ústavně-právním výborem. Nic se ale nemění na zásadním odporu opozice, jejíž zástupci hlasovali proti balíčku. Výhrady mají i samosprávy. Po projednání ve výborech čeká balíček druhé čtení na sněmovním plénu, koalice jej chce zařadit na program řádné zářijové schůze.

„Úmluva má výhradně monitorovací funkci, já si opravdu myslím, že u nás je co monitorovat,“ uvedl k debatě o ratifikaci Istanbulské úmluvy ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle místopředsedy poslaneckého klubu hnutí ANO Patrika Nachera dokument nepřináší žádnou přidanou hodnotu, je navíc proti užívání slova gender v úmluvě. O otázce ratifikace dokumentu, který Česko zatím neodsouhlasilo jako jedna z posledních zemí Evropské unie, debatovali v pořadu Události, komentáře.

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.

Vládní plán na vyšší poplatky za předčasné splacení hypotéky aktuálně nemá ve sněmovně podporu, zjistila Česká televize. Proti návrhu se vedle opozice postavili i někteří koaliční poslanci – část Starostů a všichni Piráti. Výhrady má i TOP 09.

Vláda schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Nově by zájemci, kteří hypotéku v době fixace chtějí splatit dříve, mohli hradit až dvě procenta ze zbývající nesplacené částky. To tak může místo dnešních maximálně několika tisíc nově znamenat i desítky tisíc korun. Dle návrhu by také lidé mohli bezplatně úvěr splatit dříve i při prodeji nemovitosti zatížené hypotékou a v případě rozvodu. Výhrady má nejen opozice, ale i někteří poslanci z hnutí STAN.

Státní podpora penzijního spoření by se od příštího roku měla změnit. Zvýšit se má práh pro čerpání státního příspěvku i maximální výše příspěvku a u nových smluv se zřejmě prodlouží minimální doba spoření z pěti na deset let. Nově bude nejspíš možné také využít daňové zvýhodnění dlouhodobých investičních produktů, které slouží k zajištění na stáří. Předpokládá to návrh zákona, který ve středu schválila vláda. Novelu ještě musí posoudit parlament.

Blíží se další možnost pro lidi s exekucí, jak snížit dluhy. Od prvního července do konce listopadu se budou moct zbavit úroků a penále z neuhrazených daní nebo sociálního pojištění. Jen v případě, že splatí původní dlužnou částku. Návrhy zákonů tento týden podepsal prezident.