Je to politické zaškobrtnutí, řekl v Událostech, komentářích místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel k nominaci Pavla Tuleji na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) podotkl, že jde o reputační problém, a v souvislosti s koncem dosavadní ministryně Heleny Langšádlové (TOP 09) vyjádřil také obavu, že do budoucna bude o ministrech rozhodovat počet lajků na sociálních sítích. Podobně se vyjádřil i místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher, podle nějž TOP 09 dala přítomnost na sociálních sítích na úroveň obsahu.
Je to zaškobrtnutí, řekl Havel k Tulejovi. Směšné, zhodnotil postup TOP 09 Nacher
Události, komentáře: TOP 09 narazila s ministerskou výměnou (zdroj: ČT24)
„Takhle jsme si to nepředstavovali, nečekali jsme, že náš kandidát, který byl dvojnásobným rektorem, byl místopředsedou České konference rektorů, že může mít takové těžkosti před deseti lety s publikováním v predátorských časopisech. Možná se otevřela Pandořina skříňka. Uvidíme, je to věc, která, obávám se, může akademický svět nyní pronásledovat,“ konstatoval Havel.
Zmínil i informaci serveru Seznam Zprávy, podle nějž publikovala v takových časopisech i jednička koaliční kandidátky Starostů a nezávislých (STAN) do Evropského parlamentu Danuše Nerudová.
Bek: Nezjednodušujme politiku na lajky
Bek v souvislosti s Nerudovou zmínil, že jde o reputační problém, ale je podle něj rozdíl, zda člověk kandiduje do Evropského parlamentu, nebo chce být ministrem pro vědu a výzkum. Zmínil, že nominace ministrů je buď politická, nebo odborná, přičemž nominace Tuleji vycházela z odborné kvalifikace, jelikož není poslanec ani senátor a v celostátní politice nevystupoval. „Reputační problém ve vztahu k té agendě je poměrně velký, protože legitimita návrhu vycházela z odborného zázemí, které bylo zpochybněno,“ podotkl.
Bek také v souvislosti s odchodem Langšádlové zmínil, že vidí riziko v tom, že bude o budoucnosti ministrů rozhodovat počet lajků na sociálních sítích. „Myslím, že vědní politika je seriózní obor, který se člověk nějakou dobu učí.“
Podle něj je také věda obor, který nevyvolává velkou pozornost médií či veřejnosti a zajímá se o ni užší okruh lidí. „Takže počet lajků logicky nebude velký a nezjednodušujme politiku na lajky, máme dělat to, co je správné,“ podotkl. Podle něj si Langšádlová zajistila respekt u odborné veřejnosti.
Opravdu smutné a směšné, říká Nacher
Nacher podotkl, že jej zdůvodnění odchodu Langšádlové rovněž překvapilo. „Uvádí se, že byla úspěšná, ale zároveň nebyla úspěšná v komunikaci a neměla tolik sledujících na sociálních sítích, tolik lajků. (…) Naproti tomu Vlastimil Válek komunikuje někdy až moc. Určitě má příznivců a lajků mnohem víc, ale zase ty výsledky nejsou takové,“ řekl.
TOP 09 podle něj svým zdůvodněním dala najevo, že komunikace a počet příznivců na sociálních sítích je minimálně na úrovni obsahu, ne-li výše. „Což mi v kontrastu s tím, jak vystupuje ministr Válek, přijde opravdu smutné,“ dodal.
Havel zmínil, že myšlenka o odstoupení dosavadní ministryně Langšádlové pramenila z vnitrostranické nespokojenosti. Podotkl, že tvrzení o lajcích je novinářská zkratka. „Proto přece nerezignovala, že neměla dostatečný počet lajků. Hovořilo se o rezervách v komunikaci, ale ne o nedostatečném počtu lajků. To nebyla výtka z naší strany.“
Ministryně přitom sama v rozhovoru pro Deník N o lajcích hovořila. „Já si za svojí prací stojím. Za mnou stojí rektoři, akademická obec, Akademie věd a Svaz průmyslu a dopravy. Končím kvůli tomu, že jsem svoji práci neuměla veřejně prodat. Neměla jsem lajky,“ uvedla v rozhovoru odcházející ministryně. „Já jsem opravdu podcenila komunikaci, moc mě to mrzí,“ prohlásila také na tiskové konferenci.
Nacher podotkl, že Havel popírá to, co říkají jeho vlastní kolegové. „Když upřesňujete, že to je o nekomunikaci, tak nerozumím, proč jste se na tiskové konferenci pochlubili, že by Helena Langšádlová potom měla na starosti strategickou komunikaci. Vy ji odvoláte, protože má deficit v komunikaci a pak jí dáte na starost strategickou komunikaci. To je úplně směšné.“
Dvořáková: Je to reputační problém
Politoložka a bývalá předsedkyně akreditační komise Vladimíra Dvořáková v souvislosti s nominací Tuleji také zmínila, že jde o reputační problém.
„Je to i problém TOP 09 z hlediska výběru kandidátů, i když bych tady měla trochu možná pochopení, že v případě pana docenta Tuleji vycházeli z toho, že má představu o tom, jak věda vypadá, protože pokud někdo je rektorem univerzity a působí v těchto funkcích, tak zná problémy z hlediska financování či jak je nastavená grantová politika. (…) Z tohoto hlediska by určitě byl vhodným kandidátem, ale to množství predátorských časopisů nesporně představuje reputační problém dosti velký,“ zmínila.
Podotkla, že metodika financování vysokých škol způsobovala to, že školy tlačily na své pracovníky, aby publikovali v zahraničních časopisech. „Dostat se do kvalitního zahraničního časopisu většinou chce kvalitní výzkum, na ten mnohdy nebyly finanční prostředky, protože nebylo dostatečné institucionální financování ani nabídka grantů,“ zmínila s tím, že lidé pak psali články co nejrychleji, aby jich měli co nejvíce.
„Zpočátku možná ani netušili, že jde o predátorské časopisy. O tom se začalo hovořit před několika lety – tak kolem toho roku 2009 až 2010, pokud si dobře vzpomínám, a bylo to velmi kontroverzní.“