Novela strana 5 z 5

Prověřování a školení budoucích pěstounů se na různých místech v Česku liší. Zatímco někde trvá půl roku, jinde i více než dva. Sjednocení pravidel a také odstranění některých administrativních překážek teď slibuje ministerstvo práce a sociálních věcí.

Česko se připravuje na zimu a možné přerušení dodávek ruského plynu. Už splnilo unijní cíl a naplnilo plynem přes 80 procent zásobníků. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) pomohly dodávky suroviny z Norska. Stát pořídil i zkapalněný plyn. Dál platí, že v případě výpadku mají domácnosti přednost před firmami.

V pondělí začaly u některých dodavatelů elektřiny platit aktualizované sazby. Vyšší ceny pro nové fixace a zákazníky nastavil ČEZ a část nabídky zdražila i Pražská energetika. S dalším zdražováním má pomoci domácnostem takzvaný úsporný tarif. Novelu, která ho zavádí, podepsal v pondělí prezident Miloš Zeman. Bude mít podobu dotace ze státního rozpočtu určené dodavatelům energií, kteří pak o tuto dotaci sníží domácnostem platby.

Vládní návrh novely zákona o silničním provozu bude mít podporu opozice, řekl člen sněmovního podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO) v Událostech, komentářích. Úpravu v pondělí představil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pozměňovací návrh je Kolovratník připraven předložit v otázce odstupu od cyklistů. Zákon musí být takový, aby ho bylo možné vždy dodržet, reagoval Kupka.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) představil návrh novely zákona o silničním provozu. Její součástí je možnost řízení od 17 let pod dohledem mentora, řidičský průkaz na zkoušku pro začínající řidiče nebo přehlednější úprava sazeb bodů podle závažnosti spáchaného přestupku. Pokuty u závažných dopravních přestupků by se od roku 2024 mohly zvýšit až na 25 tisíc korun, tedy až pětinásobně proti stávající výši. Návrh novely teď míří do připomínkového řízení.

Poslanci pokračují v započaté schůzi z minulého týdne. V úvodním kole sněmovna podpořila novelu, která má zavést časté poskytování informací z dálkových odečtů tepla a teplé vody v bytech. Sněmovna rovněž řešila služební zákon a poslala jej do závěrečného čtení. Předloha vládních poslanců zcela ruší současné omezení v počtu náměstků členů vlády a ruší funkce odborných náměstků na ministerstvech. Předpokládá také další změny ve státní službě. Novelu kritizovaly opoziční hnutí ANO a SPD.

Domovy pro seniory jsou v nouzi. Poskytovatelé sociálních služeb stále nevědí, kolik peněz jim stát doplatí na provoz a péči. Kvůli vysoké inflaci a cenám energií části z nich dochází prostředky a musí tak některé činnosti omezovat.

Poslanci budou ve čtvrtek jednat o kauze kolem pražského dopravního podniku a o tom, jakou roli v ní hrálo hnutí STAN. Mimořádnou schůzi iniciovala opozice. Už odpoledne sněmovnu čeká schůze další, tentokrát vyvolaná koalicí. Další jednání mají poslanci v plánu i v pátek a příští týden.

Pravidla u příspěvku na bydlení se zjednoduší a v případě čerpání rodičovské dojde k úpravám limitů. Změny přinese od července vládní novela, kterou ve středu nejprve schválil Senát a poté ji podepsal prezident Miloš Zeman. Předloha ještě musí vyjít ve sbírce zákonů. Horní komora přijala také novelu k nižším odvodům zaměstnavatelů na sociální zabezpečení u kratších pracovních úvazků nebo novelu o ochraně označení původu a zeměpisných označení.

Ministerstvo pro místní rozvoj vyřizuje připomínky k novele stavebního zákona. Výhrady zaslaly i obce – nelíbí se jim často zmiňované snižování počtu úřadů, ale třeba také změny kolem černých staveb. Resort novinky hájí, státu mají ušetřit miliardy.

Poslanci schválili ve stavu legislativní nouze několik změn, které se dotknou ukrajinských uprchlíků. Ti tak nejspíš budou například moci žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima, jak navrhl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Novela zákona lex Ukrajina zahrnuje mimo jiné i návrh ministerstva školství, podle nějž školy budou moci i v dalším školním roce vytvářet třídy pro dětské uprchlíky z Ukrajiny, pokud to bude třeba. Zákon nyní poputuje do Senátu.

Ministerstvo financí plánuje v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok schodek 295 miliard korun. Šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tento návrh ve středu představil vládě. Pro letošní rok má Česko schválen rozpočet s deficitem 280 miliard korun. Za celý loňský rok skončilo hospodaření státu v rekordním schodku 419,7 miliardy korun.

Obchodníci s plynem, kteří nevyužijí svou rezervovanou kapacitu v zásobnících plynu v požadovaném minimálním množství, budou moci o část této kapacity přijít. Umožní to novela energetického zákona, kterou ve čtvrtek ve zrychleném režimu v legislativní nouzi schválila sněmovna. Změna zákona, kterou musí ještě projednat Senát, reaguje na současnou energetickou situaci vyvolanou válečným konfliktem na Ukrajině. Má to posílit energetickou bezpečnost a soběstačnost Česka. Novela také zkracuje režim dodavatele poslední instance (DPI) na polovinu, tedy ze šesti měsíců na tři a mění způsob řízení Energetického regulačního úřadu.

Spotřební daň z nafty a benzinu se od začátku června do konce září sníží o 1,50 koruny na litr. Novelu zákona o spotřebních daních, která snížení sazby přináší, podepsal prezident Miloš Zeman. Čtyřměsíční snížení daně je vládní reakcí na zvýšení cen pohonných hmot, které podle analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) při schvalování novely v Senátu připustil, že v případě nafty by snížení na minimální hranici stanovenou EU mohlo být trvalé.

Sněmovna v pátek neprojednala zpřísnění zákazu vlastnictví médií nebo přijímání dotací v zákoně o střetu zájmů. Zabránily tomu obstrukce hnutí ANO. Podle předsedy klubu TOP 09 Jana Jakoba podali poslanci ANO „štos“ přihlášek už v ranním bloku změn programu schůze. Předsedkyně frakce ANO Alena Schillerová v úvodu jednání mluvila o koaliční „posedlosti Babišem“. Poslanci ANO nakonec v poledne schůzi žádostí o přestávku předčasně ukončili.

Poslanci na středeční schůzi schválili novelu o působení v nestátních ozbrojených skupinách v cizině. Tento akt bude zřejmě klasifikován jako samostatný trestný čin se sazbou až pět let vězení. Dolní komora také zvolila Miroslava Kalu do čela Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V tajné volbě byl nakonec jediným uchazečem, poslanec ANO Roman Kubíček se nominace vzdal. Na jedno volné místo v Radě Českého rozhlasu poslanci zvolili historika Jaroslava Šebka, do Rady České televize zatím jen bývalého ředitele ostravského studia ČT Ilju Racka.

Konflikt na Ukrajině se dotkne i českého státního rozpočtu. Sněmovna ho sice zřejmě tento týden schválí, ale během pár měsíců bude potřeba jeho novela, shodují se někteří koaliční ministři. Kvůli válce a uprchlíkům totiž čekají stát mimořádné miliardové výdaje, s nimiž současný návrh nepočítá.

Část členů rad České televize a Českého rozhlasu by měl nově volit podle návrhu ministerstva kultury Senát, a to třetinu. Zvýšit se má také minimální počet hlasů potřebných pro zvolení nebo odvolání generálních ředitelů obou veřejnoprávních médií. Novelu, která je po připomínkovém řízení, novinářům představil ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje novelu energetického zákona. Její součástí mají být i některé návrhy, které resortu předložil Energetický regulační úřad (ERÚ) k řešení krize a zlepšení dohledu nad energetickým trhem. Informoval o tom ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Zlepšit se má i situace lidí v záchranném režimu dodavatele poslední instance (DPI).

Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že poslal do Sejmu, dolní komory parlamentu, návrh novely zákona o nejvyšším soudu, od kterého si slibuje ukončení sporu Varšavy s Bruselem a uvolnění peněz určených Polsku z fondů Evropské unie. Mezitím ale i Evropský soud pro lidská práva, který není institucí EU, poukázal na „systémové nedostatky“ při jmenování soudců v Polsku, kde vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) od příchodu k moci v roce 2015 prosazuje změny v justici. Ty podle kritiků i Evropské komise mohou omezit nezávislost soudů.

Krajský soud v Ostravě potvrdil doživotní trest pro žháře z Bohumína na Karvinsku, a to za vraždu jedenácti lidí. Muž s žalobcem už před časem uzavřel dohodu. Rozhodnutí je pravomocné. V případě dohody o vině a trestu jde o postup, kdy obviněný slíbí, že se vzdá práva na projednání před soudem, a přizná vinu. Obžaloba poté požádá soud o mírnější trest. Odborníci se shodují, že je to změna v soudním procesu, která přináší jak ekonomické výhody, tak urychlení samotného procesu. Dohoda o vině a trestu byla hlavním tématem úterní Devadesátky ČT24.

Po tragické nehodě na Ještědu budou letos inspektoři Drážního úřadu při kontrole lanovek před zimou mnohem důslednější. S velkou revizí už začali například na Plešivci v Krušných horách. Provozovatele tamního areálu vyjde na víc než půl milionu korun.

V Česku je nedostatek pěstounů, například Plzeňský kraj by jich už teď potřeboval zhruba šedesát. K dispozici jich má ale skoro třikrát méně. Přitom už za tři roky začne platit novela zákona o sociálněprávní ochraně dětí. Podle ní musí být dítě do tří let v pěstounské péči, ne v té ústavní. Kraj i tamní neziskové organizace se proto chtějí zaměřit na cílenou propagaci pěstounství.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) chce zpřísnit legislativu proti praní špinavých peněz. Podle šéfa útvaru Jiřího Mazánka nyní detektivové nemohou účinně zasahovat například proti gangům ze zemí bývalého Sovětského svazu, které přes Česko legalizují peníze. Kvůli špatné spolupráci se zeměmi původu se totiž nedaří prokázat, že finance pochází z trestné činností a peníze tak není možné zabavit.